„Věřím, že jsme vybrali budoucího majitele, který Slezský kámen zachová a bude jej dál rozvíjet,“ uvedl konkurzní správce Ivo Šotek. Vybraný zájemce podle něj složil kauci ve výši jednoho milionu korun.
„Teď běží 45denní lhůta na zaplacení kupní ceny,“ doplnil Šotek. Bližší informace k výběru nejzajímavější nabídky neuvedl.
„Dohodli jsme se s věřiteli, že do zaplacení kupní ceny nebudeme poskytovat žádné další informace,“ vysvětlil.
Jeden z největších českých kamenických podniků fungoval i v období nucené správy. Krizovému manažerovi Liboru Dostálovi se dokonce podařilo rozšířit upadající výrobu.
„Firma je jako celek životaschopná. Jenom je potřeba investovat do nových strojů a technologií. To ale může udělat až nový majitel,“ řekl Šotek.
Pro Jesenicko je firma jedním z důležitých zaměstnavatelů
To potvrdil rovněž krizový manažer Libor Dostál, který teď kamenickému kolosu šéfuje.
„Zakázek je dost, teď jedeme naplno,“ uvedl před nedávnem. Podnik je pod jeho vedením od jara loňského roku a za tu dobu výrazně snížil ztrátovost, takže před prodejem není ve špatné kondici. Ekonomická situace Slezského kamene se podle Šotka po přechodu pod nucenou správu zlepšila a stabilizovala. Firma nyní zaměstnává 110 lidí, což je zhruba stejný počet jako před prohlášením konkurzu.
Šéf krajské hospodářské komory Bořivoj Minář čeká, že by se mohlo kamenictví na Jesenicku s kupcem Slezského kamene znovu pozvednout.
„Pokud se našel strategický partner, který bude mít snahu výrobu dál rozvíjet, je to jenom dobře,“ sdělil.
Informaci o prodeji Slezského kamene berou pozitivně především v Mikulovicích, kde má podnik největší závod.
„Pro nás je firma jedním ze stěžejních zaměstnavatelů. Jeden čas byl mikulovický závod na zavření, teď znovu jede a věřím, že s novým majitelem půjde ještě nahoru a bude také nabírat další zaměstnance,“ řekl mikulovický starosta Roman Šťastný.
Úpadek začal v roce 2002, propouštění nepomohlo
Slezský kámen byl v problémech poprvé před 13 lety. Následně prošel restrukturalizací. Ještě v roce 2008 zaměstnával 250 lidí, krize ve stavebnictví ale počet pracovníků „očesala“ na 130.
Ekonomika podniku se ale zhoršovala i v „pokrizovém“ období. Před dvěma lety už neměl ani na mzdy a část zaměstnanců nedostala za svou práci několik měsíců zaplaceno. Někteří kvůli nevyplaceným mzdám dokonce podali návrh na insolvenci. Později po doplacení mezd návrh stáhli.
Konkurzu se však Slezský kámen kvůli dluhům nakonec nevyhnul. Nucenou správu uvalil soud na zadluženou firmu v březnu loňského roku. Zhruba šest desítek věřitelů tehdy přihlásilo pohledávky ve výši téměř 220 milionů.
Věřitelů zkrachovalého Slezského kamene je celkem šest desítek. Nárokují pohledávky v celkové výši 217,5 milionu korun. Insolvenční návrh na Slezský kámen na začátku loňského roku podala záložna Creditas, které kamenická firma včas nesplácela část úvěru a úroků v celkové hodnotě zhruba 42 milionů korun. Záložna přihlásila pohledávky v celkové výši 58 milionů korun.
Dalšími velkými věřiteli jsou firma Job Air Technic, Generální finanční ředitelství, Česká správa sociálního zabezpečení či zdravotní pojišťovny.
V nejlepších letech měla firma tržby kolem dvou set milionů
Majitelé Slezského kamene loni soudu nabídli reorganizaci podniku. Tvrdili, že podnik by díky reorganizaci zaplatil značnou část svých dluhů a nemusel by propouštět. Věřitele však nepřesvědčili, a ti hned na své první loňské schůzi v Ostravě dali přednost konkurzu.
Slezský kámen se zabývá těžbou a zpracováním kamene a výrobou litinových drtí a granulátů. Asi polovinu produkce firma vyváží do zahraničí. Naposledy ji vlastnila ostravská stavební společnost VOKD. Nejvyšších tržeb společnost dosáhla v roce 1998, kdy vydělala 224 milionů korun. V posledních letech se tržby pohybovaly pouze kolem čtyřiceti milionů korun ročně.
Na Jesenicku kdysi v kamenictví pracovalo přes pět tisíc lidí a na přelomu 19. a 20. století bylo jen málo rodin, kde by některý z jejich členů nebyl zaměstnán v lomech na kámen nebo ve firmách, kde se kámen zpracovával.
Dnes je však kamenictví na severu kraje na ústupu a firmy, které přežily krizi a nezkrachovaly, zaměstnávají jen zlomek tehdejšího počtu lidí. Z původních tisíců jsou to v současnosti jen necelé tři stovky.
