Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Těžaři kvůli D1 opět usilují o kámen z Veselíčka, místní protestují

  4:53aktualizováno  4:53
Když se obyvatelům Veselíčka na Přerovsku před třemi lety podařilo na poslední chvíli zhatit obnovu těžby v kamenolomu nedaleko obce, mysleli si, že mají vystaráno na deset, možná dvacet let. Nyní jim reálně hrozí, že těžit za jejich humny se bude už od prázdnin. A to kvůli dostavbě dálnice D1.

Kamenolom u Veselíčka na Přerovsku. Ves chce do budoucna zabránit jakýmkoliv pokusům o obnovení a rozšíření těžby. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

O kámen z polesí Svrčov má zájem firma Skanska, která nedaleko odtud dálnici staví a drcené kamenivo z Veselíčka potřebuje k dokončení úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem.

Rozdíl mezi rokem 2014 a současností je pouze v tom, že těžba se nebude rozšiřovat po okrajích lomu, ale do jeho hloubky. Obyvatelé Veselíčka proti plánům znovu protestují peticí. Většina má totiž ještě v paměti nepříjemnosti spojené s odstřelováním kamene v osmdesátých letech minulého století.

„Kamenolom se nachází 150 metrů vzdušnou čarou od obce a necelých 100 metrů od obydlených lokalit Za Lomem a chatové oblasti. Obnova těžby by narušila život lidí a přírodu, ohrozila zdroje podzemních vod, otřesy by mohly narušit statiku domů a památkově chráněného zámku,“ upozorňuje starosta Veselíčka Tomáš Šulák.

Podle něj jsou v okolí nejméně dva lomy, které jsou dál od obcí a jež by stavební firma mohla využívat. Na mysli má Výkleky nebo Podhůru u Lipníka nad Bečvou.

Povolení těžit i po více než čtvrt století stále platí

Lom u Veselíčka provozuje společnost Kamenolomy ČR. Při obnově těžby vychází z povolení z osmdesátých let, které stále platí.

„Obec byla tehdy účastníkem řízení a dala si určité podmínky. Jednou z nich bylo, že těžba nemá vizuálně narušit podobu svahu u obce. Šlo o to, aby lom zůstal pohledově oddělený od vesnice,“ uvedla Edita Novotná, mluvčí koncernu Strabag, do něhož patří i společnost Kamenolomy ČR.

„Na podnět Veselíčka tam minulý týden báňský úřad provedl kontrolu, zda tam nedochází k porušování těchto podmínek a žádné pochybení neshledal,“ dodala. Těžba v lomu podle ní nikdy nebyla zcela zastavena a v menším rozsahu pro menší zakázky nadále probíhá.

Skanska v dopise obci Veselíčko oznámila, že od července do listopadu chce z lomu odvézt přibližně 50 tisíc tun kamene, během roku 2018 pak 100 tisíc tun. Po silnici třetí třídy přes místní část Vicínov směrem na Radvanice bude od pondělí do pátku jezdit přibližně 60 nákladních aut denně.

„Jednáme o zakoupení kameniva na stavbu dálnice D1 v tomto lomu vzhledem k tomu, že je stavbě D1 nejblíže. Při dovážení materiálu ze vzdálenějších lomů bychom zatěžovali dopravou obyvatele z více obcí, navíc by lomy patrně nedostačovaly kapacitně,“ uvedl mluvčí Skansky Ondřej Svatoň.

Síla náloží pro odstřelování kamene podle Skansky vychází ze seizmických měření, která se dělala při předešlých trhacích pracích.

„Je stanovena tak, aby nemohlo dojít k žádným škodám na budovách mimo dobývací prostor. Výroba drceného kameniva bude prováděna moderními mobilními drticími linkami se sníženou hlučností a se skrápěcím zařízením k minimalizování prašnosti,“ uklidňují zástupci Skansky obyvatele Veselíčka.

Obec podala stížnost, ta však přípravy obnovení těžby nezastaví

Starosta Šulák však tvrdí, že už dřívější těžba porušila limit těžby za povolenou vrstevnicí. Navíc podle něj Skanska neplánuje zavézt lom zeminou z dálnice, jak stanovil plán rekultivace lomu z roku 2003. Obec proto podala stížnost na báňský úřad.

„Před třemi lety jsme si nechali udělat geometrické zaměření, které prokázalo, že těžba už dříve překročila hranici 350 metrů nad mořem. Nyní by tak v lomu prohlubovali nezákonný stav. V plánu rekultivace se předpokládá, že odtěžením kamene by se do lomu měla navážet hlína z budované dálnice. To však Skanska podle informací ze společného jednání neplánuje,“ vysvětlil.

Jak ale řekl mluvčí báňského úřadu Bohuslav Machek, podaná stížnost nemůže zastavit přípravy na obnovení těžby. Rozhodnutí z osmdesátých let je pravomocné.

„Báňský úřad není v žádném případě oprávněn pozastavit výkon k provádění hornické činnosti, natož aby odebral oprávnění. Stížnost se řeší, ale nemám zatím žádné indicie, že by těžební organizace postupovala v rozporu s právními předpisy a vydaným rozhodnutím,“ podotkl Machek.

Obec se Skanskou se už dohodly, že stavební firma nechá prověřit stav hladiny podzemních vod kolem Veselíčka. Obyvatelé vesnice a především chatové oblasti, která není napojená na vodovod, se totiž bojí, že těžba je připraví o vodu ve studních.

„Když se stavěla dálnice z Lipníka do Olomouce, přerušily se přirozené vodní toky. Už tenkrát poklesla voda ve studních. Nyní je navíc všude sucho. Jsme pod kopcem, voda k nám stéká, máme strach, že se kvůli těžbě zcela ztratí,“ popsal Šulák.

V roce 2014 podepsalo petici proti obnovení těžby 500 lidí z Veselíčka a okolí. Zabránit plánům těžařské společnosti se místním podařilo s pomocí přerovských zastupitelů. Přerovu totiž patří lesy v okolí lomu a těžaři potřebovali k rozšíření těžby jejich souhlas. Ten ale nedostali.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Na Velkém Kosíři už je otevřena nová dřevěná rozhledna s vyhlídkou ve výšce 25
Rozhledna na Kosíři už letos neotevře. Obce podají žalobu

Šance, že by se na rozhlednu na Velkém Kosíři u Prostějova v letošní sezoně ještě podívali turisté, je nicotná. Obcím v okolí se zatím nepodařilo vyřešit...  celý článek

Návrh proměny červeného kostela od architekta Miroslava Pospíšila.
Nové zázemí pro miliony knih. Olomoucký červený kostel čekají manévry

Cesta ke zpřístupnění olomouckého červeného kostela se po desítkách let otevírá. Novogotický svatostánek slouží od roku 1959 jako sklad knih vědecké knihovny....  celý článek

Jeden ze stálých radarů, které používal Prostějov k hlídání rychlé jízdy v
Prostějov dal miliony za radary, ani po roce pro ně nemá využití

Desítka radarů rozmístěných v ulicích Prostějova nemá od roku 2012 využití. Rychlost aut měřila na objednávku radnice soukromá firma, ukázalo se ovšem, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.