Vedle ní stojí kopie, která představuje původní – barevnou – podobu monstrance. Ta se na podzim vrátí do kostela sv. Šimona a Judy ve Špičkách na Hranicku, kde bude znovu sloužit při liturgických obřadech.
„Možná je to na dlouho poslední příležitost vidět originál i funkční kopii pohromadě,“ říká Veronika Hrbáčková z Vlastivědného muzea v Olomouci, která se podílela na tom, že příběh monstrance ze Špiček má šťastný konec. Stačilo totiž málo a na unikát z 15. století dál sedal prach v muzejním depozitáři.
Právě tam ležela monstrance téměř bez povšimnutí od roku 1885, kdy ji tehdejší farář ze Špiček daroval Vlastivědnému spolku muzejnímu. Její osud v posledních letech ale nedal spát Josefu Vaculovi, podnikateli z Lipníka nad Bečvou, který ze Špiček pochází.
Celé roky se mu nedařilo zjistit, zda je monstrance pořád ještě v muzeu, nebo byla například odvezena do Vídně jako dřevěná křtitelnice, o níž se tradovalo, že byla ve Špičkách od dob sv. Cyrila a Metoděje.
„Léta jsem chodil do Vlastivědného muzea, zvonil na zvonky a hledal někoho, kdo by byl ochoten se tím zabývat. Většinou jsem odcházel s nepořízenou,“ vzpomíná Vacula.
Monstrance ležela v depozitáři rozlámaná na čtyři kusy
Až po dlouhých peripetiích amatérský badatel narazil na Veroniku Hrbáčkovou. Teprve tato kurátorka potvrdila, že monstrance je pořád ještě v Olomouci.
Unikát se dočkal obnovy |
„Věděla jsem o ní já i moji předchůdci. Byl to jeden z našich nejstarších exponátů.“
Kurátorka se domnívá, že skvost z lipového dřeva nebyl nikdy v minulosti vystaven.
„Pořád jsem na monstranci myslela, že by bylo fajn ji prezentovat, ale bohužel se nehodila ani do koncepce výstavy, kterou jsem připravovala před dvěma lety já.“
Navíc monstranci už nebylo možné ukázat veřejnosti bez restaurování. Po rekonstrukci muzea se totiž v roce 2011 vrátila do depozitářů rozlámaná na čtyři kusy.
„Stalo se to zřejmě vinou neopatrné manipulace při stěhování. Bohužel v roce 2009, kdy jsme předměty balili, jsme měli jen obyčejné papírové krabice. Monstranci neochránila ani bublinková fólie,“ litovala.
Dřevěná monstrance je zřejmě středoevropským unikátem
Ale pak pomohla náhoda. Obec Špičky loni připravovala publikaci k historii vesnice, když se starosta od Josefa Vaculy dozvěděl o monstranci. Památka měla od toho dne dalšího fanouška. Po jednáních starosty Vladimíra Zamazala s vedením muzea a s arcibiskupem Janem Graubnerem se Špičkám podařilo dosáhnout nejen restaurování dochované monstrance, ale také výroby dvou kopií.
„Replika dochované monstrance se vrátila do Špiček už před Vánoci a je vystavená v kostele. Originál jsme nechali vyfotit a snímek jsme vystavili u vstupu do kostela. Doplnili jsme jej cedulkou, že originál je uložen ve sbírkách Vlastivědného muzea. To aby hloupí zloději věděli, že se dobývají do špatných dveří,“ směje se starosta Zamazal.
Na restaurování monstrance se finančně podíleli Josef Vacula, obec a Římskokatolická farnost Špičky. Autorem všech tří podob monstrance je restaurátor Radomír Surma. Tomu bylo už od začátku jasné, že má před sebou mimořádnou věc.
„Všechny monstrance, které známe, jsou buď z obecných, nebo vzácných kovů. Tato jediná je dřevěná. I když jsme se hodně snažili, nic podobného jsme nenašli nikde ve střední Evropě,“ tvrdí restaurátor. Jak sám říká, unikátní pro něj byla především tvorba liturgické kopie.
„Je možné, že už nikdy nic takového dělat nebudu. I když je to jenom kopie, bude pro Špičské návratem monstrance ze Špiček do Špiček. Po 130 letech! Originál už se pro liturgii používat nedá, kopie ale na jeho tradici naváže. To mě fascinovalo víc a víc.“
Kopie monstrance bude od podzimu znovu sloužit v kostele
Funkční kopie je stejně jako někdejší originál modročervená. Původní středověkou polychromii monstrance odhalil Radomír Surma díky malinkým fragmentům dochovaným na makovici s akantovými listy.
Monstrance jsou v arcidiecézním muzeu vystaveny do 4. října, originál se poté vrátí do depozitářů Vlastivědného muzea a barevná kopie do kostela ve Špičkách, kde bude znovu sloužit při liturgických obřadech.
„Budeme ji samozřejmě používat, je to dotek minulosti, jsme rádi, že máme něco, co sloužilo našim předkům,“ těší se současný farář ze Špiček František Dostál.
