Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vlky si dokázali ochočit už lovci mamutů, dokazují kostry z Předmostí

  15:16aktualizováno  15:16
Hromadný hrob osmnácti paleolitických lidí, na který narazil v roce 1894 archeolog Karel Jaroslav Maška, byl až doteď nejzásadnějším objevem z archeologické lokality v Přerově-Předmostí. Vědci ale nyní zjistili další věc, která přepíše učebnice dějepisu. Vlky si ochočili už lovci mamutů, což je o 15 tisíc let dřív, než se až dosud myslelo.

Vědci po zkoumání lebek vlků ze sbírek Moravského zemského muzea upřesnili dobu, kdy začali žít ve společnosti lidí. | foto: Jan Cága

Maška totiž vykopal na konci devatenáctého století i několik vlčích lebek. Když je odborníci nyní nově přezkoumali, byli překvapení. Dokazují totiž, že se prapředek psa stal společníkem člověka už v době mladšího paleolitu, tedy asi 26 tisíc let před naším letopočtem. Na objev jako první upozornila Česká televize.

"Nové výzkumy opravdu poukazují na to, že už někdy hluboko v paleolitu můžeme hovořit o psovi, který je vůbec nejstarším domestikovaným zvířetem. Potvrzuje nám to tvar kostí zkoumaných zvířat," popisuje vedoucí Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea v Brně Martin Oliva.

Lebky uložené v jeho ústavu už ze stejného důvodu zkoumali před třiceti lety němečtí vědci a na některých skutečně objevili právě domestikační znaky. "Tyto hypotézy nakonec nyní potvrdila belgická paleontoložka Mietje Germonpré. Dokázala, že si lovci mamutů zvykli na přítomnost smeček vlků, kteří zřejmě hodovali na mamutích kostech a došlo mezi nimi k jisté symbióze," popisuje.

Paleontoložka společně s českými kolegy lebkám nejprve změřila délku mozkovny či šířku patra. Data pak díky speciálnímu softwaru porovnala a roztřídila ty, které už nepatřily divokým vlkům, ale domestikovaným psům.

Vědci budou na potvrzení teorie pracovat ještě nejméně rok

Kromě kosterních změn objevil česko-belgický tým na lebkách také stopy po rituálech. Lovci mamutů totiž mrtvým psům po smrti prorazili lebku, aby zlý duch mohl odejít z těla.

V některých lebkách byly i kosti mamutů zaklesnuté mezi předními zuby. "Kost byla v místě, kde by ji pes jistě nežral, proto usuzujeme na to, že ji tam lovci mamutů vložili," popsala spoluautorka výzkumu Martina Galetová.

Martin Oliva dodává, že společný život vlků a lidí byl pro obě strany tehdy výhodný. "Vlci měli náhradu vlastního lovu a lidé zase někoho, kdo odháněl jiné dravce od jejich tábořišť. Navíc vlci lidem pomáhali při lovu, a je možné, že děti si hrály s mláďaty," popisuje Oliva.

Vědci ale podle něj nemají důkaz, zda měla tato zvířata opravdu psí chování. "To znamená, zda chodila s člověkem. Kosti nám to říkají, ale nemůžeme zatím přesně prokázat, zda tomu tak bylo," nastínil. Pro úplné potvrzení teorie je ještě potřeba prozkoumat další naleziště a ostatní části kostry. S tím by měli být vědci hotovi příští rok na podzim.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mohelnická Hella Autotechnik se zaměřuje především na výrobu světlometů pro...
Policie obvinila devět lidí z krádeže stovky světlometů přímo z továrny

Policisté ze Šumperska obvinili devět lidí z rozsáhlé krádeže světlometů do aut přímo z továrny, ve které se vyrábějí. Podle kriminalistů světlomety odcizili...  celý článek

Pohled na areál cukrovaru v Brodku u Přerova, většinu budov včetně komínů nyní...
Brodek smutní nad koncem slavné éry, po 136 letech jde cukrovar k zemi

Obyvatelé Brodku u Přerova přijdou brzy o zdejší dominantu a důležitý orientační bod – cukrovarské komíny. A nejen je. K zemi půjde většina budov víc než 130...  celý článek

Prostějovská radnice.
Prostějov zůstává bez tajemnice, vítězka tendru se neshodla s primátorkou

Magistrátu v Prostějově se napoprvé nepodařilo obsadit uvolněné místo tajemníka, přestože z výběrového řízení vzešla vítězná kandidátka. Ta porazila další dva...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.