Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Starousedlíci se v Olomouci přou s vodáky o kanál, bojí se hluku a sucha

  16:03aktualizováno  16:03
Plán na vybudování umělého vodáckého kanálu s divokou vodou na Mlýnském potoce v centru Olomouce vyvolal spor mezi vodáky a lidmi z blízkých domů. Zatímco pro ty první jde o poslední šanci vybudovat si kvalitní tréninkové zázemí, ti druzí se bojí, že přijdou o poslední zbytky klidu.

Vizualizace podoby umělého vodáckého kanálu s parametry pro špičkové závody, který má vzniknout za zhruba 100 milionů korun na jezu olomouckého Mlýnského potoka. | foto: Studio A2

Lokalita u Mlýnského potoka připomínala kdysi spíše vesnici, jak se ale Olomouc rozrůstala, přibyla z jedné strany rušná silnice, později tramvajová trať a na ostrově mezi potokem a náhonem přes Domovinu vyrostlo před několika lety nákupní centrum Šantovka.

A nyní tady má místo jezu vzniknout kanál s divokou vodou, aspoň podle plánů závodních kanoistů. Místní lidé si další stavbu zvyšující ruch v okolí nedokážou představit.

„Na nedalekém atletickém stadionu a v Korunní pevnůstce často vyhrává big beat, k tomu si připočtěte rušnou dopravu, hukot klimatizace ze Šantovky a teď ještě umělý kanál. Vždyť tu bude k nežití,“ zlobí se například Marta Ševčíková.

Divokou vodu chce u Šantovky vybudovat oddíl kanoistiky SK UP Olomouc. Jeho členové patří ke špičce v České republice. Na to, že doma nemají kde trénovat, si stěžují už celé generace, které musejí za divokou vodou do českých měst.

Ekonomicky zvládnutelný kanál nelze dle studie udělat jinde

Nejméně třicet let proto kanoisté hledají místo, kde by se v Olomouci dal umělý kanál vybudovat. Na jez u Šantovy ulice se poprvé zaměřili už v roce 2001, teď se sem jejich úvahy vrátily.

„Tenkrát za projektem stáli jiní lidé a uvnitř našeho oddílu to nebylo tak jednotné téma,“ tvrdí jeden z iniciátorů stavby Tomáš Slovák. Na to, že jez u Šantovky je jediné možné místo, kde půjde kanál vybudovat, podle něj ukázala takzvaná vyhledávací studie, kterou si kanoisté na popud olomoucké radnice nechali zpracovat v loňském roce.

Plánovaný vodácký kanál

„Odborná firma došla k závěrům, že za současných podmínek nelze v jiné lokalitě udělat takový areál, který by byl ekonomicky zvládnutelný,“ říká Tomáš Slovák.

Pro kanál u Šantovky hraje fakt, že je tu dostatečný rozdíl mezi hladinou vody nad jezem a pod ním, což snižuje náklady na technické řešení dráhy. Právě to chybí jinému místu, které přicházelo v úvahu - Mlýnskému potoku za loděnicí kanoistů u Sportovní haly UP na Lazcích.

„Tam by se musela udělat umělá laguna, vybetonovat koryto a musely by tam být turbíny, které by všechnu vodu z jezírka hnaly nahoru do startovacího bazénu. Takový kanál je třeba ve Vídni. Hodina provozu tam stojí asi 14 tisíc korun, což je neúnosné,“ vysvětluje Tomáš Slovák.

Turbíny mají vyrábět elektřinu, místní mají strach z hluku...

Bez přečerpávacích technologií kanoisté nevyrobí divokou vodu ani u Šantovky. Tady chtějí ale ekonomiku areálu udržet pomocí reverzních turbín, které budou v době mimo závody a tréninky využívat přirozeného průtoku a vyrábět elektřinu. A právě to je jedna z věcí, s nimiž narážejí na místní obyvatele. Někteří totiž budou mít strojovnu s turbínami jen asi dvacet kroků od domu.

„Nejde jen o to, že to bude hučet, bojíme se také vibrací. Vždyť turbíny pojedou ve dne v noci,“ upozorňuje Ševčíková.

Její soused a vodař Pavel Brtník si navíc myslí, že v Mlýnském potoce není dostatečný proud vody.

„Během léta tu neteče téměř nic, jsou to jen desítky litrů vody. Někdy to trvá měsíc, někdy i půl roku, s takovou bilancí tu přece nikdo nemůže plánovat tak velkou investici. Vodu nikdo nevyrobí, když není přítok, není kde brát,“ míní Brtník. Navíc se obává, že malá vodní elektrárna zbaví Mlýnský potok zbytků vody.

„Veškerá voda, která projde přes turbíny, odteče podzemním kanálem. Vyvěrat bude o tři sta metrů níž. Mimo tréninky tu nepoteče nic,“ namítá Brtník.

...loděnice navíc podle nich zastíní části obyvatel výhled

Tomáš Slovák z SK UP Olomouc to považuje za fámu a nesmysl. „Jsme vodáci, ne elektrárníci. Elektrárna bude v provozu jen během jarních měsíců, kdy je v korytě nadbytek vody, ne v létě. To by v kanále netekla ani kapka. Chceme, aby dráha sloužila i veřejnosti, aby tu poseděly maminky s kočárky nebo senioři s vnoučaty. Chceme dát prostor také všem, kdo si ji budou chtít sjet,“ objasnil.

Vodáci plánují u umělého kanálu vybudovat loděnici, ve které budou mít zázemí jak oni, tak Olomoučané nebo turisté. Ti si tu za poplatek budou moct půjčit rafty a divokou vodu si vyzkoušet sjet v době, kdy v kanále nebudou trénovat kanoisté. Jenomže i z budovy loděnice mají strach obyvatelé Šantovy ulice. Spočítali si, že její střecha bude na úrovni oken bytů v prvním patře.

„Takže místo na zeleň se budu dívat na nějakou boudu,“ posteskla si Eva Jansová, která tu bydlí.

Sousedy také vyděsila vizualizace vodního kanálu, na které jsou místo současných zahrad převážně dlažba, beton a asfalt. To se ale na prvním návrhu nelíbilo ani vodákům.

„Chceme tady co nejvíce zeleně a travnatých ploch. Architekti mají nyní za úkol v maximální míře do studie zahrnout i vzrostlé stromy, které tu jsou,“ popsal Tomáš Slovák.

Město plán na vybudování kanálu podporuje, přispěla 250 tisíci

Areálu je nakloněná i olomoucká radnice. Vodní kanál se líbí například náměstkovi primátora Aleši Jakubcovi.

„Teď se lidé k vodě nedostanou. Jsem přesvědčen, že veřejnému zájmu by víc posloužil vodácký kanál. Tohle je rozvojová oblast, lidé musejí počítat s tím, že tam klid nikdy nebude,“ řekl.

Radní například nedávno rozhodli, že vodákům přispějí 250 tisíc korun na dokumentaci k územnímu řízení.

„Z pohledu povolovacích procesů jsou vodáci úplně na začátku. Nic ještě nebylo rozhodnuto. Veškeré územní postupy nás teprve čekají a my budeme bedlivě dohlížet na to, aby stavba byla v souladu se zájmy ochrany přírody a aby také nezapadly rozumné požadavky místních lidí,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka, který doufá, že obě strany se nakonec domluví.

„Jakmile se jedna zasekne, čeká nás dlouhý, nepříjemný a možná i marný boj v jednotlivých řízeních,“ dodal.

Situace se musí vyřešit co nejdřív, zchátralý jez se rozpadá

Obyvatelé Šantovy ulice by ale chtěli, aby se město vrátilo k dřívější myšlence vybudovat na jezu takzvaný balvanitý skluz. Projekt město před několika lety odložilo právě kvůli možnosti postavit tu vodní kanál.

„Pokud vodáci chtějí, aby jez sloužil i veřejnosti, může se tam udělat šlajsna,“ navrhuje Brtník.

Ať už vznikne na jezu u Šantovky cokoliv, je podle Petra Loyky potřeba, aby to bylo brzy. Jez je totiž několik let protržený a jeho stav se neustále zhoršuje.

„Je důležité, aby byl smysluplně nahrazen něčím jiným. Když to bude vodácký kanál, který neuškodí životnímu prostředí a místní ho přijmou za svůj, budu velice rád, protože to je jediné místo, kde na území města lze kanál postavit,“ nastínil Loyka.

„Pokud by se ten plán opět neuskutečnil, budu rychle požadovat balvanitý skluz, protože přece nenecháme spadnout náš vlastní jez v centru města,“ dodal s tím, že jasno by mělo být do konce tohoto roku.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.