Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mizerný rok pro malé vodní elektrárny, kvůli suchu už měsíce stojí

  5:55aktualizováno  5:55
Turbíny stojí, do sítě nejde žádná elektřina. Tak to vypadá ve většině malých vodních elektráren v Olomouckém kraji. Na vině je velké sucho posledních měsíců. Podobnou krizi jejich majitelé nepamatují téměř čtvrt století.

Ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Vlastníci elektráren turbíny odstavili i proto, že nechtěli riskovat vysoké pokuty. U většiny energetických zařízení na vodních tocích totiž nejsou schopni garantovat minimální stanovený průtok přes jezovou hranu, který jim určuje manipulační řád.

„Stojíme už čtvrtý měsíc a zatím to vypadá, že hned tak nepojedeme,“ říká Zdeněk Nováček, majitel hydroelektrárny na řece Krupé u Hanušovic na Šumpersku.

Řekou totiž teče jen nepatrné množství vody. „Jsme už pod hranicí minimálního průtoku. Jsem tu 25 let, ale tak málo vody za tu dobu nikdy nebylo,“ sdělil Nováček.

Podobně je na tom také Drahomír Antoňů, majitel hydroelektrárny na řece Bělé v Mikulovicích na Jesenicku.

„Je to nepříjemné být už téměř čtyři měsíce bez příjmu. Člověk musí plnit závazky, platit sociální, zdravotní pojištění, daně, splácet investice. Nejhorší je, že nějaké výrazné zlepšení se zatím nedá čekat,“ uvedl Antoňů. Na řece Bělé je celkem šest malých hydroelektráren a žádná z nich už od léta nevyrábí elektřinu.

Do elektráren vyrážejí kontroloři

A čím větší je sucho, tím více chodí kontroly z vodoprávních úřadů a České inspekce životního prostředí. Všichni provozovatelé či majitelé hydroelektráren však nejsou zdaleka tak ukáznění jako ti na Krupé nebo Bělé. A některým hrozí citelné pokuty za porušení manipulačního řádu.

„Česká inspekce životního prostředí provedla v Olomouckém kraji 29 kontrol na 21 provozovaných malých vodních elektrárnách. Ve dvou případech bylo zatím zahájeno správní řízení za porušení zákona, respektive podmínek provozu uložených vodoprávním úřadem a v dalších sedmi případech bude pravděpodobně zahájeno,“ uvedla Jana Jandová z tiskového odboru ČIŽP.

Hříšníkům hrozí až milionové pokuty

Z pohledu vodního zákona hrozí za nedodržení minimálního zůstatkového průtoku ve správním řízení provozovateli malé vodní elektrárny sankce až do výše jednoho milionu korun.

Z pohledu zákona o ochraně přírody, kdy v důsledku nedodržení minimálního zůstatkového průtoku přijde škodlivý zásah do vodního toku, mohou inspektoři ve správním řízení uložit další až milionovou pokutu.

„Ve stejné maximální výši může ČIŽP uložit i pokutu, pokud někdo zaviní usmrcení nebo nedovoleně zasáhne do přirozeného vývoje zvláště chráněného druhu živočichů v souvislosti s nedodržením minimálního zůstatkového průtoku,“ vysvětlila Jandová.

Provozovat svou elektrárnu i v době velkého sucha může jen málo šťastlivců. Mezi nim je třeba Radomil Smolka, který má elektrárenský objekt u Dubu nad Moravou na Olomoucku. Jeho hydroelektrárna totiž neodebírá vodu přímo z řeky, ale z mlýnského náhonu, kudy voda protéká pořád, i když je jí kvůli suchu podstatně méně než jindy.

„Vyrábět elektřinu sice můžu, ale teď je to kvůli suchu jenom asi třetina obvyklé produkce. Je to sice málo, ale vzhledem k tomu, že většina kolegů je takzvaně na suchu, musím být spokojený alespoň s tím málem,“ říká Smolka.

V obci se turbína točí dál, zpomaluje horskou vodu

Elektřinu může vyrábět také vodní elektrárna patřící obci Nový Malín na Šumpersku, která ji teprve nedávno uvedla do zkušebního provozu. Vyrábět elektřinu může jen proto, že nesnižuje průtok na žádném vodním toku.

„My odebíráme vodu do našeho vodovodu z pramenů ve svazích vysoko nad obcí. Tu teď pouštíme přes lopatkové kolo turbíny a voda potom pokračuje do vodojemu,“ vysvětlil malínský starosta Josef Minář.

Naopak je teď podle něj přívod vody do vodojemu snazší. „Voda nabírá při cestě potrubím ze svahu velkou pohybovou energii a dříve bylo třeba ji zpomalovat přes takzvané přerušovací komory. Teď ji zpomalíme jednoduše tím, že nám roztočí turbínu a vyrábí elektřinu, takže na tom ještě vyděláme,“ popsal Minář.

Obec počítá s tím, že za elektřinu vydělá ročně nejméně 300 tisíc korun. Na stavbu elektrárny využila evropskou dotaci.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.