Na seznam památek ve vojenském újezdu Libavá se dostal mimo jiné i pomníček v...

Na seznam památek ve vojenském újezdu Libavá se dostal mimo jiné i pomníček v Zigarticích, za nímž je zničený hřbitov. | foto: archiv J. Machaly

Armáda uznala hřbitovy v újezdu Libavá za památky, nebude tam cvičit

  • 6
Za důležitý mezník ve vztazích mezi civilní a vojenskou správou na Libavé může být považována nedávná dohoda mezi ministerstvem obrany a místním Okrašlovacím spolkem Lubavia. Armáda uznala hřbitovy a pomníky v zaniklých obcích za památky a zavázala se k jejich ochraně.

Příběhy hřbitovů v bývalých obcích Libavska jsou stejně smutné jako osudy tamních obyvatel. Po druhé světové válce muselo 24 vesnic opustit na 14 tisíc lidí a z jejich domovů nezbylo téměř nic. Podobně dopadla místa posledního odpočinku jejich předků.

Armáda se nyní zavázala, že hřbitovy vyznačí ve vojenských mapách jako pietní místa se zákazem výcviku. Bývalým rodákům a jejich potomkům zároveň umožní vstup do vojenského prostoru, aby mohli hřbitovy navštěvovat. To platí i pro členy spolku Lubavia, kteří zase souhlasili, že o hřbitovy a další zbylé pamětihodnosti na Libavé se budou starat zdarma.

Na seznamu takzvaných památek místního významu určených k ochraně je 14 hřbitovů a 22 pomníčků, památníků nebo křížů.

„Pro rodáky, ale i pro nás všechny, kdo máme k těmto věcem nějaký vztah, je to mezník. Armáda přiznala, že tyto památky ve vojenském prostoru jsou, a dohodli jsme se, kdo a za jakých podmínek se o ně bude starat,“ řekl předseda Okrašlovacího spolku Lubavia Jindřich Machala.

Spolek bude organizovat návštěvy v újezdu za civilní stranu

Spolek složený z 24 členů už nyní dobrovolně pečuje o zbylé připomínky života někdejších obyvatel a Machala působí také jako průvodce odsunutých sudetských Němců.

Ukázky chráněných památek

Zda se do rodných míst dostanou, dosud záleželo na dobré vůli újezdního správce. To už teď neplatí. Návštěvy dostaly jasná pravidla.

„Vzhledem k činnosti, která ve Vojenském újezdu Libavá probíhá, a stanoveným režimovým a bezpečnostním opatřením budou návštěvy pietních míst povolovány formou společných návštěv ve stanoveném čase a prostoru v závislosti na činnosti v újezdu,“ uvedl mluvčí armády Jan Šulc.

Návštěvy bude za civilní stranu organizovat spolek Lubavia. Povolenky bude vydávat újezdní úřad.

„O vydávání povolení vstupů pro jednotlivé osoby mimo tyto společné návštěvy se neuvažuje,“ doplnil Šulc.

Většinu hřbitovů už dnes lidé na Libavé nenajdou

Zkáza hřbitovů na Libavé začala už brzy po odsunu německých obyvatel v roce 1946. Už tehdy všechno cenné odnesli noví přistěhovalci. Zbytek dokonala armáda, která se na území usadila v 50. letech.

Například hřbitov ve Velké Střelné byl součástí tankodromu, v Rudoltovicích zase náhrobky překážely dělostřelcům, kteří proto celý hřbitov shrnuli do jednoho velkého valu. Náhrobní kameny ze Smilova skončily v základech srubového tábora.

„Některé hřbitovy byly ušetřeny, protože nebyly tolik na ráně, ale většinu dalších dnes těžko najdete,“ tvrdí Machala.

Po podpisu dohody už budou mít vojenské jednotky zakázáno cvičit na pietních místech. S ohleduplností k nim budou muset přistupovat i zaměstnanci Vojenských lesů a statků.

„V prostorech bývalých hřbitovů jsme omezili výcvikové aktivity, například je zde zakázán přejezd techniky či ženijní budování. Cvičící vojska o těchto opatřeních informujeme před zahájením výcviku v újezdu,“ řekl armádní mluvčí Šulc.

Spolek pečuje o pomníky, sochy či kapličku

U každého hřbitova už dnes stojí informační tabulka, členové spolku Lubavia chtějí ale přidat další, aby byly hřbitovy znatelné z více stran.

„Rozhodně však nechceme pietní místa oplocovat,“ vyvrací Machala jednu z místních fám.

Spolek Lubavia se bude starat i o pomníčky, památníky nebo kříže u cest. Na seznamu památek, které bude mít v péči, je například socha Panny Marie z roku 1912, která stojí na kopci nad bývalou cestou z Vojnovic do Staré Vody. Památku, již hodně poškodila střelba, bude potřeba očistit a zakonzervovat.

Pečovat bude spolek také o středověké tvrziště (místo, kde stávala tvrz - pozn. red.) ve Velké Střelné, které pochází už ze 13. století, tedy z doby, kdy Libavsko začali osidlovat první němečtí kolonisté.

Na seznam se dostala i takzvaná vojnovická kaplička z roku 1800, kterou spolek loni kompletně opravil, zprovoznil a nechal také vysvětit. Uvnitř je zvon z dělostřelecké nábojnice a ruského vojenského kladívka (více čtěte zde).

Poslechněte si, jak zní zvuk netradičního zvonu kapličky

10. listopadu 2016