Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lidé píší petici za už slíbený obchvat Olomouce, bojí se dalšího zdržení

  5:55aktualizováno  5:55
Obyvatelé východní části Olomouce, kudy denně duní kolony aut, roky volají po obchvatu. Teď sepsali petici, kterou chtějí tlačit na úřady, aby slíbená stavba stejně jako v minulosti nenabrala skluz. Ředitelství silnic a dálnic zatím ujišťuje, že klíčová trasa tentokrát bude včas.

Řidičům v kolonách i obyvatelům východní části Olomouce připomnělo absenci obchvatu, takzvané východní tangenty, například loňské uzavření klíčového železničního podjezdu. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Stavbu sice neurychlíme, chceme ale, aby budování trasy už znovu neoddalovala byrokracie. S tímto požadavkem se obracejí na ministerstvo dopravy autoři petice za výstavbu olomoucké východní tangenty, která by měla odvést z okrajových částí Holice, Hodolany, Bělidla, Pavlovičky, Chválkovice a Týneček přetíženou tranzitní dopravu mezi Přerovem a Šternberkem.

Lidé se nyní upínají k roku 2021, kdy by obchvat měl podle posledních plánů Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) začít fungovat. O stavbě východního obchvatu Olomouce se přitom hovoří už roky, jenže v minulosti stavba nabrala zpoždění mimo jiné proto, že ŘSD obchvat původně připravovalo v sousedství domů v Holici a Hodolanech. Jejich obyvatelé se proti tomuto plánu postavili a radnice na jejich popud před deseti lety změnila územní plán.

Obchvat posléze vypadl ze seznamu prioritních staveb ministerstva dopravy. Nová trasa, která už v seznamu opět figuruje, povede dále od obytných staveb. Více než sedm kilometrů dlouhý obchvat bude ve směru od Přerova začínat u Vsiska, místní části Velkého Týnce, a povede kolem Bystrovan až za Týneček.

Plánovaná trasa východního obchvatu Olomouce, takzvané východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.

Plánovaná trasa východního obchvatu Olomouce, takzvané východní tangenty. Pro zvětšení klikněte.

„Východní tangenta by pro nás znamenala výraznou úlevu. Přerovská ulice je naprosto přetížená dopravou, často dochází k nehodám. I po přechodech bývá obtížné ji přejít, v podstatě rozděluje Holici na dvě části,“ podotkl obyvatel městské části a člen petičního výboru Miloslav Šmída.

Tranzitní doprava komplikuje život i obyvatelům ulic Rolsberská, Hodolanská, Divišova, Pavlovická, Chválkovická a Šternberská. Za běžných podmínek jimi projede až 20 tisíc aut denně a odborníci už před několika lety varovali, že zhruba do roku 2020 v nich provoz úplně zkolabuje.

Přípravy jdou zatím nadstandardně dobře, zní z ŘSD

Poslední plány ŘSD počítají s tím, že se dělníci pustí do stavby obchvatu v roce 2019 a dokončí ho o dva roky později.

„Vzhledem ke složitosti celé stavby je tento termín optimistický a doufáme, že i realistický. Neděláme si tedy iluze, že by ho šlo posunout na dřívější období. Na druhou stranu se snažíme naší peticí dospět k tomu, aby termín nebyl z byrokratických důvodů oddalován. Aby se projekt nezasekl a nezůstal někde ležet,“ zdůraznil Šmída.

Podle šéfa olomoucké krajské správy ŘSD Martina Smolky se zatím v přípravě obchvatu nevyskytly žádné překážky, jež by ohrožovaly plánovaný termín.

„Na přípravu máme schválen dostatek financí a dá se říct, že běží až nadstandardně dobře,“ zdůraznil s tím, že ŘSD má hotový předběžný geologický průzkum a geodetické zaměření stavby a už také vybralo zpracovatele dokumentace pro územní rozhodnutí a pro inženýrské činnosti k získání stavebního povolení.

Komplikace mohou nastat při výkupu pozemků

Obavy dopravou sužovaných obyvatel mírní také ministerstvo dopravy. „V srpnu 2015 byl schválen záměr tohoto projektu s předpokládanými celkovými investičními náklady 2,56 miliardy korun bez DPH a s předpokládanou realizací v období srpen 2019 až listopad 2021,“ uvedl Zdeněk Neusar z tiskového oddělení ministerstva.

„Pokud nám podporovatelé budou pomáhat i při formálním projednání, například při územním řízení, stavba bude v plánovaném termínu opravdu zahájena,“ dodal.

Smolka ovšem v této souvislosti upozornil, že zahájení stavby by mohly oddálit okolnosti, které ŘSD neovlivní. Jako příklad uvedl výkupy pozemků od soukromých vlastníků. Celkově si stavba vyžádá zábor půdy o rozloze více než 57 hektarů.

„Problém by mohl nastat také v lokalitě u Olmy, kde se nachází ochranné pásmo podzemních vod,“ doplnil.

Petici za výstavbu východní tangenty lidé budou moci podepsat do konce června v restauraci Holický statek, v Regionálním centru Olomouc a v ordinaci v Jiráskově ulici v Hodolanech. Svou podporu žádosti zájemci mohou vyjádřit také na prostřednictvím internetových stránek.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.