Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Před 10 lety Držovičtí zvolili odtržení od Prostějova. Žije se jim lépe

  7:57aktualizováno  7:57
Je tomu deset let, co obyvatelé tehdy prostějovské místní části Držovice rozhodli o tom, že se chtějí osamostatnit. K tomu fakticky došlo před osmi lety a nyní už je téměř vyřešen i spor o finanční vyrovnání. A jak se samostatným Držovicím žije? Podle řady ukazatelů rozhodně lépe.

Takto nynější starostka Blanka Kolečkářová před deseti lety pózovala na okraji Držovic. Lidé rozhodli o osamostatnění, k čemuž fakticky došlo o dva roky později. | foto: Libor TeichmannMAFRA

Byla to poměrně zanedbaná okrajová část Prostějova s rozbitými silnicemi a chodníky, oprýskanou hasičskou zbrojnicí a veřejným osvětlení v havarijním stavu, kam navíc město Prostějov vystěhovalo nepřizpůsobivé romské rodiny ze zrušené kolonie U Svaté Anny.

Stačilo ale pár let a Držovice, které měly punc tmavého skomírajícího předměstí, se proměnily v rozvíjející se sebevědomou obec. Je to vidět na první pohled. Uprostřed je nový zelený parčík, chodníky září čistotou, v oknech jsou rozkvetlé kytky, fasády do ulic vrhají rozličné barvy a počet společenských akcí, na které sem přijíždějí stovky lidí, je okolo pětadvaceti za rok.

Před deseti lety však řada obyvatel o odtržení pochybovala. „Město má více okrajových částí, a co když to s námi myslelo dobře. Když někdo investuje, musí jednotlivé akce dodělat. Co když by nyní už přišla řada i na nás,“ svěřoval se například Svatopluk Kypěna, který v Držovicích prožil mnoho let.

Dřív pět milionů za pět let, dnes za jediný rok

Fakta jsou nicméně jasná. Z analýzy rozpočtů města Prostějova z let 2001 až 2006 vyplývá, že za tuto dobu bezprostředně předcházející odtržení Držovic sem radnice poslala kolem pěti milionů korun přímých investic.

V roce 2001 dala 1,5 milionu na opravy tří hřišť - jedno bylo v Držovicích - a v dalších dvou letech financovala 2,1 miliony opravy kaple. Ve stěžejním roce 2004, kdy se konalo referendum o odtržení, zde prostějovští politici naplánovali tři akce. Šlo o dokončení kaple, opravy hasičské zbrojnice a infrastrukturu v ulicích Svadůvky, Fibicha a Cihelna. Dohromady šlo ovšem o pouhých 1,5 milionu korun.

Tím investice skončily, jen v roce 2006 ještě město přispělo 400 tisíci korunami na rekonstrukci kotelny v mateřské školce.

„Dnes investujeme kolem pěti milionů korun za jediný rok. A to nepočítám běžnou údržbu. Máme opravené, a toho si všimne každý, silnice, chodníky, máme nový most, který propojil obec, parčík, kde lidé mohou odpočívat, máme hřiště pro děti, opravené historické památky, školku, hasičskou zbrojnici,“ konstatuje jedna z iniciátorek referenda o odtržení a do současnosti starostka Blanka Kolečkářová.

Různé doby, stejné triky

Osamostatnění obce připomíná rozvod. A někdy divoký. Třeba další obec u Prostějova - Vrahovice - byla k městu připojena v 50. letech. Později se jí podařilo osamostatnit, ale v r. 1973 ji město spolklo znovu. Vzápětí změnilo hranice katastru, aby případně opět samostatné Vrahovice přišly o tehdy prosperující Oděvní podnik.

Stejný trik přitom zkusili zopakovat i demokraticky zvolení zastupitelé Prostějova v roce 2004 u Držovic. Těsně před odtržením navrhli změnu katastru, aby Prostějovu připadla obchodní zóna se supermarketem. Zatímco za komunistů si aparátčíci dělali, co chtěli, Prostějov před 10 lety musel ustoupit bouřlivé kritice, a návrh stáhl.

„Tehdy už lidé rezignovali a přestali věřit slibům. A to, co město narychlo udělalo, nepřijali, třeba zaasfaltování chodníku i s trávou, jen aby se neřeklo. To lidé prostě neocenili,“ dodává.

Spor o finanční vyrovnání se táhl roky

Primátor Prostějova Miroslav Pišťák se dnes k osamostatnění místní části už nechce vyjadřovat.

„Pro mě je to uzavřená záležitost. Občanům Držovic přeji jen to nejlepší,“ řekl.

Po osmi letech je nyní na spadnutí konec sporu o finančním vyrovnání. Jakmile soud potvrdí stažení žaloby, město obci pošle necelé tři miliony korun.

„Problémy přineslo především to, že k faktickému oddělení došlo v polovině finančního roku,“ vysvětluje průtahy primátor. Držovice nicméně původně požadovaly částku několikanásobně vyšší.

O tom, že Prostějov Držovice zanedbával, není pochyb. Například do jiné okrajové části, Vrahovic, za stejných pět roků v letech 2001 až 2006 putovaly zcela jiné částky. V rozpočtech města Prostějova je dvanáct akcí v celkové výši přes 30 milionů korun, jako jsou opravy ulic, tělocvičny, školy nebo kaple, nemluvě o několika desítkách milionů na výstavbu kanalizace.

Vrahovice jako Držovice? Zatím spíš ne

Také ve Vrahovicích se čas od času mluví o odtržení. „Prostějov dává ročně na Vrahovice ze svého miliardového rozpočtu v průměru asi 11 milionů. Samostatné Vrahovice by měly každoročně 30 milionů,“ napsaly loni v lednu například internetové Vrahovické listy.

„Peníze ale nejsou všechno. To nejdůležitější je, že samostatná obec by mohla efektivněji řešit problémy. Zastupitelé a starosta by žili přímo ve Vrahovicích, znali by konkrétní problémy své obce a mohli by je lépe řešit. Bylo by lépe vidět, jak dobře správa obce funguje, aby se neutrácely peníze tam, kde to nemá smysl,“ pokračovalo vyjmenovávání výhod.

Radní Prostějova a zároveň předsedkyně osadního výboru Vrahovic Milada Galářová tvrdí, že jde jen o hlasy jednotlivců.

„Většinový názor to není. V poslední době nepřišel nikdo, kdo by seriózně řekl: pojďme se odtrhnout. Za poslední čtyři roky se spolupráce okrajových částí s vedením města hodně zlepšila. Konzultuje se rozpočet, prodej majetku a všechna důležitá rozhodnutí. Zapojení osadních výborů je velké,“ prohlásila.

Držovice by však už zpět pod Prostějov v žádném případě nechtěly. „Nelitujeme. Začínali jsme sice zcela na zelené louce, velmi těžké bylo se práci ve vedení obce vůbec naučit a přineslo to nové starosti, ale každá věc má svůj rub i líc. Vzhledem k tomu, že investujeme a nemáme půjčenou ani korunu, myslím, že nám to jde. Podařilo se nám poskládat bezvadné zastupitelstvo, ale nejdůležitější je, že si lidé uvědomili, kam patří. Schází se, vymýšlí akce, starají se o své domy. Držovice prostě začaly žít,“ je přesvědčena starostka Blanka Kolečkářová.

Necelé tři miliony korun, které Držovice na základě majetkového vyrovnání dostanou od Prostějova, starostka Kolečkářová použije na opravu školy.

„Vznikne zde tím pádem obecní dům se sálem, kde budeme moci pořádat obecní plesy, může vzniknout malé ochotnické divadlo, můžeme začít dělat nové věci. Doteď jsme se pod střechou scházet nemohli.“







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.