Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Voda vlétla do Troubek a my ani neměli lodě, vzpomíná hasič na tragédii

  12:41aktualizováno  12:41
Je to už patnáct let, co se Moravou prohnaly ničivé povodně. Jejich symbolem se stala obec Troubky. Tragédie změnila tvář hanácké vsi a poznamenala vztahy lidí. Rozdělily je rány, které tehdy utrpěli na duši i na majetku. A dodnes se neshodnou na tom, jak by ochrana před vodou měla vypadat.

Velitel dobrovolných hasičů z Troubek na Přerovsku Vlastimil Zatloukal ukazuje, kam až sahala při povodni v roce 1997 voda. Zanechala stopy na vzhledu vesnice i jejích obyvatelích. | foto: Petr Janeček, MAFRA

Když Troubky na Přerovsku v roce 1997 spláchla velká voda, velel Vlastimil Zatloukal stejně jako dnes dobrovolným hasičům. Coby zájezdový řidič se tehdy právě vrátil ze Španělska.

"Hladina řek stoupala, postupně byl vyhlášen třetí povodňový stupeň. Pak nám ale z krizového štábu v Přerově dali zprávu, že Bečva kulminuje, což jsme brali jako konec nebezpečí. A najednou sem od Přerova vlítla ta vlna," vzpomíná dobrovolný hasič.

Živel udeřil v Troubkách o půl jedenácté v noci ze 7. na 8. července. Povodeň nepřežilo devět lidí a z mapy vesnice zmizela polovina stavení, přesně 365 domů z vepřovic (nepálených cihel, které hůře odolávají vodě).

Dědina se ocitla ve tmě, voda totiž vnikla do trafostanice. V cestě jí nestálo nic. Hráze, které začátkem minulého století vybudovali osvícení předkové, tu dávno rozorali už za minulého režimu.

Osmapadesátiletý Vlastimil Zatloukal má tu apokalypsu stále před očima. Hasiči neměli žádné loďky, a tak ve vsi narychlo posháněli dovolenkové nafukovací kajaky, aby mohli evakuovat lidi. Ti na střechách a půdách zoufale volali o pomoc.

"V tom zmatku jsem běžel do domku mé nechodící tchyně. Spala v prvním patře jako dřevo, i když voda už dosahovala k její posteli," líčí muž.

Lidé umírali na útěku před vodou i při pomoci jiným

Největší záplavy v Česku v číslech

Povodně na Moravě a Odře v roce 1997
- zahynulo 49 lidí
- zničeno 2151 domů, strženo 26 mostů
těžce poškozeny rozsáhlé části měst Ostrava, Opava, Otrokovice, Přerov, Olomouc a další
- celkové škody odhadnuty na 63 miliard korun

Povodeň v Čechách v roce 2002
- o život přišlo 17 lidí
- 753 postižených obcí
225 000 evakuovaných lidí
- výše škod je odhadována na 73,3 miliard korun, z toho přes 6 miliard pražské metro

(zdroj: wikipedia.org)

Velká voda změnila tvář tradiční vesnice - dnes vypadá spíš jako příměstský satelit. Potomci sedláků a dědici velkých gruntů žijí v nových napucovaných domech nebo v obecních bytech. Dřív rozprávěli se sousedem přes plot zahrady, teď mají společnou pavlač.

S hasičem Zatloukalem procházíme vesnicí. Je rozlehlá. Počet obyvatel se od povodně takřka nezměnil, drží se na dvou tisících, zato zvířat ubylo. Lidé se s nimi těžce loučili, ale do bytů zvířata nemohla.

"Dva kilometry od nás je letiště. Tenkrát jsem tam volal o vrtulníky. Neměli povolení, čtyři piloti ale stejně neposlechli rozkaz a vzlétli, takže jsme mohli obyvatele evakuovat. V Přerově u Prioru už čekaly sanitky," vypráví dobrovolný hasič.

Šest žen a tři muži povodeň nepřežili. Jejich jména připomíná prostý pomníček v zeleni před obecním úřadem. Vesměs senioři. Jen Janu Zaoralovi bylo pětatřicet. Běžel na pomoc sousedce. Zachránil ji, ale při návratu z domku se na něj zřítil trám. Byl jediný syn - jeho matka v Troubkách stále bydlí, ale novinářům se vyhýbá.

Zničené Troubky na Přerovsku při povodních v roce 1997.
Zničené Troubky na Přerovsku při povodních v roce 1997.
Zničené Troubky na Přerovsku při povodních v roce 1997.

Když v Troubkách začala opadávat voda, objevil se obraz zkázy. Ze 150 domů zůstaly trosky, a další nařídil později statik zbourat. Z mapy vesnice nakonec zmizela polovina stavení, celkem 365 domů.

"Mezi posledními mrtvými byli naši sousedé přes dva domy. Paní po operaci kyčelního kloubu nemohla vylézt po žebříku na půdu, tak šla do vedlejšího domu, kde mohla do patra po schodech. Jenže dům se zřítil. Těla nemohl v ruinách najít ani záchranářský pes," líčí Vlastimil Zatloukal.

Ani místní se neshodnou, jak Troubky před vodou ochránit

Vypadá to, že se nějaký hanácký praotec Čech při výběru místa k životu pořádně přehmátl. "Jak mohl někdo začít stavět v bývalém řečišti Bečvy!" zlobí se na předky muž v montérkách před žlutě omítnutou hospodou Zavadilka.

Symbol povodní

Troubky se staly symbolem povodní v roce 1997, zahynulo devět lidí a polovina ze zhruba dvou tisíc obyvatel ztratila střechu nad hlavou.

V noci ze 7. na 8. července obec zalila voda a během několika hodin nechala v troskách 150 domů. Další nařídil statik zbourat. Ve výsledku tedy lehla polovina z asi 700 domů, řada ulic úplně zmizela. Škody dosáhly sedmi set milionů korun.

V typické hanácké obci vyrostlo na dvě stovky nových domů. Postavilo se na osmdesát obecních bytů, kde žije kolem sto dvaceti obyvatel. Většina lidí zůstala ve vsi i po katastrofě.

Předloňské opakování záplav znovu rozvířilo debatu o protipovodňových opatřeních. Lidé láteří, že se za 15 let neudělalo skoro nic. Snad každý tu má vlastní verzi, jak obec ochránit.

"Čekali jsme, že víc pomůže stát. Teprve loni jsme doplatili úvěry za čističku odpadních vod s protipovodňovými čerpadly," říká starosta Radek Brázda.

Některým se zdálo, že radnice není v prosazování ochrany před vodou dost razantní. Předloni proto založili sdružení Troubky nově a jinak, které ve volbách získalo pět křesel v zastupitelstvu. A starostovi prý pěkně zatápějí.

"Už za tři měsíce jsme dokázali zařídit alespoň zbudování hráze Selský val mezi Henčlovem a Troubkami, odkud přišla voda v roce 2010," říká jeden ze zastupitelů za sdružení Libor Nedbal.

Někteří ale namítají, že hrázka ochrání leda tak pole velkopěstitele zeleniny a předsedy povodňové komise Miroslava Mlčocha. Smysl prý má jedině stavba obří suché nádrže, takzvaný poldr u Teplic, který má být jednou z klíčových staveb v koncepci Povodí Moravy. Jenže to je hudba budoucnosti. Obyvatelé jsou zajedno snad jen v pocitu křivdy, že se na ně stát vykašlal.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.