Stavba Dlouhých Strání začala před 35 lety. Teď elektrárna láká turisty

Už před 35 lety, v srpnu 1978, se začala psát nová etapa Jeseníků. Ta s přečerpávací vodní elektrárnou Dlouhé Stráně. Přežila perné chvíle a dnes neodmyslitelně utváří jesenické panorama a stala se také turistickým lákadlem číslo jedna. Má také například i titul Div kraje z roku 2011.

Když se začínala stavět, připomínala horní nádrž, nacházející se ve výšce 1 350 metrů, obří kráter po explozi. Vrchol zvaný Dlouhé Stráně začaly nálože a rypadla ukrajovat v roce 1978. Odstřelená hornina byla téměř všechna použita při stavbě.

"Při trhacích pracích na horní nádrži bylo použito téměř tři čtvrtě milionu kilogramů trhavin. Délka všech vrtů, do kterých se nálože umísťovaly, činila přes 220 kilometrů," popsal mluvčí společnosti ČEZ František Jurča.

Nakonec vznikla nádrž pro 2,75 milionu metrů krychlových vody. Aby se zamezilo průsakům, byla vyložena speciálním štěrko-asfaltovým pláštěm.

Další zatěžkávací zkouškou bylo vyhloubení štol pro dvě přívodní potrubí, které vedou vodu z horní nádrže přes oběžná kola turbín do dolní nádrže. Stejnou cestou, jen opačným směrem, pak zase proudí voda při čerpadlovém provozu elektrárny.

Stavět v podzemí znamenalo vylámat 300 tisíc kubíků kamene

Štoly byly raženy zespodu. Do každé pak bylo nutné dopravit jednotlivé části potrubí a na místě je oboustranně svařit.

"Pro svářeče tak bylo třeba vytvořit po zhruba 24 metrech výklenky, kde se mohli pohybovat," přiblížil Jurča. Potrubí přitom měla průměr 3,6 metru. Ve spodní části, kde je tlak vodního sloupce největší, má sílu 54 milimetrů a na opačném konci, kde je tlak naopak nejmenší, jen 12 milimetrů. Obě potrubí překonávající výšku 511 metrů jsou dlouhá půldruhého kilometru a váží dohromady přes 8 000 tun.

Elektrárna Dlouhé Stráně

Přečerpávací vodní elektrárna funguje jako akumulátor, který dokáže dodat do energetické sítě ohromné množství elektřiny, která ve špičce chybí. Dispečer jen otevře uzávěr a voda se hned dostane až na turbíny. Za sto sekund už jedou na plný výkon. V době přebytku se voda zase vyčerpá obřími čerpadly do horní nádrže a vše se opakuje. Vedle této funkce mají Dlouhé Stráně velký význam pro cestovní ruch v Jeseníkách a patří k největším lákadlům v regionu. Jen loni je navštívilo přes 80 tisíc turistů.

Voda, která projde turbínami a vyrobí elektřinu, odtéká do dolní nádrže. Ta vznikla přehrazením řeky Divoká Desná. Jen na sypanou hráz vysokou 56 metrů bylo potřeba přes 800 tisíc kubíků materiálu. Vlastní elektrárnu umístili projektanti celou do podzemí, aby na povrchu nerušila přírodu vzhledem ani hlukem.

"Kaverna, v níž jsou umístěna obě soustrojí, byla budována od stropu. Nejprve pracovníci museli vylomit podstropní štoly. Z tohoto prostoru mohli dokončit klenbu do tvaru paraboly a provést její povrchovou úpravu stříkaným betonem, ocelovou sítí a svorníky," popal Jurča.

Postupně vznikl skalní prostor s ohromujícími rozměry 87,5 krát 25,5 krát 50 metrů. Stejným způsobem byla vytvořena kaverna pro transformátory, rozvodny, klimatizace a větrání. Při stavbě podzemní elektrárny se vylámalo téměř 300 tisíc kubíků kamene.

Stavba trvala 16 let, zbrzdily ji změny i havárie generátoru

Od prvního kopnutí do země trvala stavba dlouhých 16 let. Proč tak dlouho? Mohl za to nedostatek peněz ze státní kasy i vyvolané změny technologií. Výstavba se zpomalila už v roce 1980.

Elektrárna Dlouhé Stráně

"Později se navíc změnila koncepce projektu, kdy z původních čtyř turbínových soustrojí o výkonu po 150 MW zůstaly v plánech dvě po 325 MW," uvedl Miroslav Kopřiva, který na stavbě pracoval od začátku a posledních šest let elektrárnu řídil.

V roce 1989 se výstavba zastavila úplně a nebylo jasné, zda vůbec bude pokračovat. Znovu se naplno rozběhla až o dva roky později a v roce 1994 uvedli energetici do provozu první turbínu. Při zkouškách však došlo k havárii a spuštění elektrárny se zbrzdilo o další dva roky. Kopřiva považuje havárii generátoru za nejdramatičtější okamžik na stavbě.

"Pořád jsem si říkal, kde jsme mohli udělat chybu. Naštěstí se později ukázalo, že šlo o chybu výrobce generátoru. Přesto jsme za pochodu připravili řadu konstrukčních změn a úprav, které určitě přispěly k výraznému zvýšení bezpečnosti. Důležité tehdy bylo, že nedošlo ke ztrátám na životech," vzpomíná.

Dlouhé Stráně může v budoucnu doplnit Spálený vrch

Přijde další hora v Jeseníkách o svůj vrchol a promění se v obří nádrž, která bude sloužit jako zásobník energie a v době energetické špičky rychle roztočí turbíny a dodá do sítě chybějící elektřinu? I to je v plánech. V Jeseníkách může vyrůst další přečerpávací vodní elektrárna vzdálená od Dlouhých Strání vzdušnou čarou jen deset kilometrů.

Hora Spálený vrch je jedním z favoritů na seznamu, který si před časem nechalo vypracovat ministerstvo průmyslu a obchodu. Podle tehdejšího vyjádření ministerstva bude totiž česká energetika potřebovat další zdroj, který je schopný rychle reagovat na nedostatek energie v síti.

Spálený vrch má nadmořskou výšku 1 313 metrů a je jen o málo nižší než Dlouhé stráně. Zatímco Dlouhé Stráně "živí" vodou Divoká Desná, elektrárna na Spáleném vrchu by brala vodu z Hučivé Desné a stejně jako Dlouhé Stráně by dokázala zkrotit horskou bystřinu v době povodní. Zatím je však vše jen na papíře a je možné, že tento stav vydrží hodně dlouho.

"Společnost v současné době neuvažuje o výstavbě další přečerpávací elektrárny," uvedl mluvčí společnosti ČEZ pro severní a střední Moravu František Jurča. Zároveň ale upozornil, že pokud se v budoucnosti začne s přípravou, nemusí záštitu nad stavbou převzít ČEZ, ale jakýkoli jiný významný investor.

Na výběru lokalit se podílel také Miroslav Kopřiva, který dříve řídil výstavbu Dlouhých Strání. Nevidí důvod, proč by v Jeseníkách nemohla vyrůst další přečerpávací elektrárna.

"V tyrolských Alpách v lokalitě Zillertal a okolí horského centra Mayrhofen se nachází na podobném prostoru pět velkých energetických staveb, z toho dvě přečerpávací vodní elektrárny. Ty jsou navíc mnohem větší než zvažovaná stavba u nás," vysvětlil Kopřiva.