Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Václav III. čekal v olomouckém paláci na posily, místo nich přišel vrah

  12:53aktualizováno  12:53
Sedm století a deset let uplynulo tento týden ode dne, kdy v paláci v areálu olomoucké katedrály rukou vraha zemřel poslední Přemyslovec Václav III. Ten přijel na Hanou dávat dohromady armádu, kterou si vyžádal od šlechty. Té se ale tažení na její účet nelíbilo, a právě k ní tak stopy objednatelů vraždy vedou.

Fiktivní portrét krále Václava III., který byl zřejmě střední postavy a údajně působil na tehdejší poměry zženštile. | foto: kniha Václav III.

Ani ne sedmnáctiletý král Václav III. vyrazil do Olomouce kvůli napjaté mezinárodní situaci. Vzdělaný mladík, jenž mluvil několika jazyky, vládl českému, uherskému i polskému království. Právě kvůli němu opustil v roce 1306 pražské sídlo, neboť hrozilo, že ho odbojná knížata v Polsku připraví o moc.

Chtěl si ji pojistit válečnou výpravou, všichni rytíři se měli setkat v Olomouci.
Václav III. tu tak v létě roku 1306 čekal na moravské posily. Kvůli shánění vojska se ale dostal do konfliktu s českou šlechtou. Důvodem byla po vládě jeho otce Václava II. téměř prázdná a zadlužená královská pokladna.

„Neměl dost financí na najmutí žoldnéřského vojska, vyhlásil tak zemskou hotovost. To ovšem znamenalo, že šlechtici museli do pole, a to na vlastní náklady. To u nich vyvolalo odpor,“ popisuje historik Karel Maráz v knize Václav III.

„Mladý král, zklamán přístupem šlechty, dal zřejmě příliš otevřeně průchod svým pocitům a snad proti ní přistoupil i ke konkrétním krokům. Konflikt byl na světě,“ dodává.

V Olomouci se král ubytoval na starém hradě v tehdejším biskupském areálu v paláci děkana místní kapituly Budislava. Do Polska už nevyjel. Vrah přišel po poledni ve čtvrtek 4. srpna 1306. Václavův současník a opat zbraslavského kláštera Petr Žitavský do Zbraslavské kroniky několik let po královraždě zapsal, že Václav III. byl před smrtí v paláci sám. Kvůli horku měl na sobě jen plášť a košili.

Na způsobu smrti i přesném místě se kroniky neshodnou

Historicky cenný zápis v nekrologiu olomoucké kapituly (evidence výročí úmrtí osob, jež má připomenout mše či modlitba - pozn. red.) dodává, že se král po poledni procházel po paláci, aby se nadýchal čerstvého vzduchu.

Fotogalerie

Zbraslavská kronika také líčí, že poslední Přemyslovec v přímé mužské linii s nárokem na český trůn zemřel kvůli třem bodnutím do hrudi. Oproti tomu kronikář Dalimil rovněž s odstupem několika let zmiňuje podříznuté hrdlo.
Rozpory se objevily i při určení přesného místa vraždy. S jistotou k ní došlo v rozsáhlé budově kapitulního děkanství u dómu svatého Václava.

„Mělo se za to, že se tak stalo v prvním poschodí na pavlači. Proto na ni v roce 1847 olomoucký kapitulní děkan Rudolf Thysebaert dokonce umístil pamětní desku,“ vysvětluje historik Maráz, který má ovšem za to, že Václav III. zemřel jinde. S odkazem na další literaturu upozorňuje, že se první patro děkanství v baroku přestavovalo.

„Vražda se tak s největší pravděpodobností stala v západní části dnešní budovy kapitulního děkanství,“ míní Maráz.

Seznam možných vrahů během staletí nabobtnal

Během následujících let a staletí postupně nabobtnal celý seznam jmen možných pachatelů, objednavatelů vraždy a důvodů, proč měl Václav III. zemřít.

„Zavraždit krále byl čin natolik mimořádný a rizikový, že při něm nemůžeme předpokládat, že by se do něj pustil nějaký velmož samotný,“ upozorňuje Maráz. Ve své knize se věnuje rozboru jednotlivých jmen. Dochází k závěru, že autor zápisu v olomouckém nekrologiu i Zbraslavská kronika uvádějí skutečné jméno toho, kdo před sedmi staletími držel v ruce vražednou zbraň.

„Zdá se tedy, že Konrád z Botenštejna alias Mulhowu opravdu zavraždil Václava III. A protože byl po činu dopaden a usmrcen, nebyla vražda dále vyšetřována,“ přibližuje. I ve shodě s další literaturou má za to, že si Konráda najala část české šlechty. Vylučuje ale, že by šlo o velké spiknutí.

„Spíše musíme uvažovat o malé skupině, několika jednotlivcích či rodu,“ podotýká Maráz a jako možné objednavatele zmiňuje mimo jiné mocné moravské Šternberky. I s nimi měl mladý král zřejmě napjaté vztahy.

Královy ostatky v Olomouci zůstaly až do roku 1326, uložené v hrobce před hlavním oltářem chrámu svatého Václava. Poté je sestra Václava III. Eliška Přemyslovna dala odvézt a 3. října slavnostně pohřbít ve zbraslavském klášteře.

„Vražda posledního přemyslovského krále jako výraz šlechtické nespokojenosti byla snad nejdůležitějším politickým skutkem, který se odehrál na olomoucké půdě za půldruhého století,“ hodnotí archivář Štěpán Kohout v prvním svazku akademických Dějin Olomouce.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.