Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Olomoucké muzeum láká na historické mapy, glóby i unikát na mamutím klu

  10:54aktualizováno  10:54
V olomouckém Vlastivědném muzeu tento týden začala výstava Kouzlo starých map, která láká na řadu unikátních exemplářů. Jde například o mapy Jana Amose Komenského, repliku Pavlovské mapy na mamutím klu nebo vzácný portolánový atlas Jauma Olivese z roku 1563.

Na nové výstavě Kouzlo starých map je k vidění i replika Pavlovské mapy na mamutím klu. Originál je starý 25 tisíc let. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Na ojedinělé výstavě se podílela šestice institucí, kromě olomouckého muzea také Univerzita Palackého, olomoucká Vědecká knihovna či pražská Karlova univerzita.

"Vlastivědné muzeum v Olomouci prezentuje na výstavě unikátní exponáty ze své kartografické sbírky, jež obsahuje téměř pět a půl tisíce předmětů," řekl ředitel muzea Břetislav Holásek.

"Patří mezi ně mimo jiné vzácná moravika, jako jsou různá vydání map Moravy od Pavla Fabricia, Jana Amose Komenského, listy map moravských krajů od Jana Kryštofa Müllera nebo mapa olomoucké diecéze Jana Václava Xavera Freye z Freyenfelsu," shrnul Holásek.

Vystaveny jsou barokní glóby či replika mapy na klu

Významnou součástí je také kolekce barokních glóbů. "Náleží k ní i velmi vzácná dvojice zemského a hvězdného glóbu z konce 17. století, která vznikla podle předloh italského zeměpisce Vincenza Coronelliho," dodává Holásek.

Samotná výstava čítá bezmála padesátku exponátů. "Konkrétně se jedná o sedmatřicet map, sedm atlasů, čtyři glóby a k tomu ještě odlitek z mamutího klu. Nechybí ani softwarové aplikace a panel," shrnul Vít Voženílek, vedoucí katedry geoinformatiky na Univerzitě Palackého.

Právě zmíněný odlitek klu je replikou 25 tisíc let staré Pavlovské mapy, nalezené roku 1962 na jižní Moravě.

Nová výstava starých map

Z dalších zajímavostí pak lidé spatří i faksimilii Atlasu velkého kurfiřta dovezenou v 70. letech z NDR. Zatímco originál vyrobený roku 1661 v Amsterdamu měří otevřený bezmála dva metry a váží 120 kilo, faksimilie je poloviční.

Před staletími byly mapy považovány za umělecké dílo

Staré mapy odborníkům slouží dodnes. "Jejich prostřednictvím lze jednak poznat tehdejší úroveň lidstva - techniky, písmo, co je vyjádřeno v kresbách. Dále díky nim zjišťujeme, jak se vyvíjela krajina. Kde byl rybník, vinice, jaké území komu patřilo. Není jiná možnost poznat podobu krajiny před průmyslovou revolucí než právě z map," upozornil Voženílek.

Dodal, že mapy byly před staletími považovány spíš za umělecké než vědecké dílo a dostaly se jen k omezenému počtu lidí.

"Drželi je především panovníci, správci a učenci. Mapy tehdy také sloužily hlavně k dobytí určitého území, které bylo posléze zmapováno, a výběru daní," popsal Voženílek.

Výstavu doplní i speciální doprovodný program. Dvakrát denně se budou konat komentované prohlídky, které povedou studenti katedry geoinformatiky, a v rámci výstavy budou k vidění i animace, jež vytvořili. V plánu je i virtuální prohlídka výstavy a série doprovodných přednášek, které se uskuteční každou středu. Významná jména oboru se také příští týden sjedou na kartografickou konferenci.

Autoři:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.