Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Muzeum vystavuje díla malířky, která začala znovu malovat po 50 letech

  10:57aktualizováno  10:57
Začala malovat v padesátých letech minulého století, počátkem šedesátých let však úspěšná malířka Ludmila Padrtová titulovaná první dáma české abstrakce skončila a velkou část díla zničila nebo rozdala. Až v roce 2011 začala opět malovat a olomoucké muzeum teď nabízí rozšířenou výstavu jejích děl.

Obraz Ludmily Padrtové z roku 1957 nazvaný Modrý. | foto: Muzeum umění Olomouc

Retrospektivou po letech znovuobjevené autorky zahajuje letošní rok olomoucké Muzeum umění. Výstava obrazů a kreseb Ludmily Padrtové zahrnuje dvacítku obrazů a 120 kreseb a přibližuje dílo autorky. Rozšířená repríza výstavy, již loni premiérově uvedla Západočeská galerie v Plzni, začala ve čtvrtek.

Počátky výtvarné práce Ludmily Padrtové spadají již do roku 1951, výrazně se však prosadila především tvorbou z druhé poloviny 50. let.

"Vedle Vladimíra Boudníka vytvořila Padrtová během pěti let, a to téměř v utajení, natolik pozoruhodné dílo, že ji dnes odborníci považují za ústřední postavu počátků české poválečné abstrakce a informelu," uvedl kurátor výstavy Ladislav Daněk.

Malířka upadla na desítky let do zapomnění

Vrcholné obrazy Padrtové byly založeny na principu uvolnění gesta a barvy tak, aby obraz vyvolával dojem volného pohybu v prostoru, krom toho se věnovala i experimentům na papíře - třeba kolážím nebo barevným tušovým kresbám na savém papíru.

Nakonec však na dlouho skončila, na rozdíl od Boudníka, mimo pozornost teoretiků a takřka upadla v zapomnění. Počátkem 60. let, rok po vzniku asi desetidílného cyklu obrazů s názvem Pomsta informelu, se totiž s výtvarnictvím rozloučila a značnou část obrazů buď rozdala, nebo zničila.

"Informelní malba jí totiž začala připadat jako módní záležitost a nechtěla se na ní dál podílet," okomentoval to Daněk. Z raného díla autorky se tak zachovalo pouhých 40 obrazů a zhruba 250 kreseb, které u Padrtové v roce 1996 objevil teoretik umění Jiří Valoch.

Nikdo nečekal, že se po půl století k malování ještě vrátí

A právě díky Valochovi se poprvé její raná práce, již o rok později, objevila i v olomouckém Muzeu umění, a to v rámci výstavy Mezi tradicí a experimentem: Práce na papíře a s papírem mezi lety 1939 až 1989.

Fotogalerie

"Ludmila Padrtová tvrdí, že kreslit neumí, že kresbu nalézá," podotkl Daněk s tím, že autorka například pracuje s pomocí skalpelu, kterým dělá výřezy a vytváří komorní díla.

"Ale i její komorní kresby v sobě mají vnitřní monumentalitu," dodal kurátor. Podle něj nikdo také nečekal, že se Padrtová někdy k výtvarné tvorbě vrátí.

"Kupodivu se ji však v roce 2011 podařilo galeristovi Milanu Mikušovi přesvědčit, aby začala opět tvořit. Trvalo mu to asi půl roku a během dalších tří měsíců dosáhla Ludmila Padrtová velké autorské jistoty," popsal kurátor. A nová díla si samozřejmě prohlédnou i návštěvníci Muzea umění.

"Její současné práce přece jen mají jiný ráz. Vyznačují se duchovní usebraností a mnohdy barevnou jemností. Nic se však nezměnilo na jejím mistrovském umění sdělit prostými prostředky cosi velmi podstatného a jinak nevyslovitelného o našem bytí," shrnul Daněk. Výstava potrvá do 20. dubna.

Autoři:






Hlavní zprávy

Cuketovo čokoládový chlebíček
Cuketovo čokoládový chlebíček

Potěšte rodinu rychlou dobrotou.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.