Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Keramika, šperky i kostry. Muzeum ukazuje nálezy z hanáckého Stonehenge

  12:53aktualizováno  12:53
V prostějovském muzeu mohou nově zájemci vůbec poprvé vidět nálezy objevené v roce 2015 při záchranném archeologickém výzkumu v rámci stavby dálničního sjezdu u Brodku u Prostějova. Objevené základy svatyně daly lokalitě přezdívku hanácký Stonehenge.

V prostějovské galerii Špalíček začala výstava o pohřbívání, na které jsou poprvé vystaveny nálezy z hanáckého Stonehenge. Součástí je i hrob muže z Čechůvek z kultury se zvoncovitými poháry. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

„Návštěvníci mohou vidět velkou kolekci zvoncovitých pohárů, což je krásně zdobená keramika, nátepní destičky a je tam i nějaký zlatý šperk. Vystavena je také nádoba se zbytky textilu. Jde o jeden z nejstarších nálezů dochovaných tkaných vláken,“ sdělila archeoložka a kurátorka výstavy Hana Čižmářová z Muzea a galerie v Prostějově.

Reprezentativní výstava s názvem Pohřbívání v době kamenné, která se věnuje vývoji pohřebních zvyklostí v regionu v neolitu a eneolitu, bude v prostějovském Špalíčku až do konce června.

Při stavbě nového sjezdu z dálnice u Brodku u Prostějova archeologové před dvěma lety objevili pravěkou svatyni, která se podobá pět tisíc let starým tajemným objektům v Anglii a v Evropě nemá obdoby.

Ve struktuře s přesnou geometrickou linií bylo možné kromě prvků typu „henge“ identifikovat také analogie z astronomie v souvislosti s cykly Měsíce. Mohlo jít o svatyni, pohřebiště, shromaždiště nebo astronomickou observatoř našich předků.

„Již na první pohled se objev diametrálně odlišuje od známých prostorových schémat běžných pravěkých sídlišť nebo pohřebišť,“ potvrdil archeolog Pavel Fojtík z prostějovské pobočky Ústavu archeologické památkové péče Brno.

Stavba mohla sloužit ke sledování cyklu zatmění Měsíce

Stonehenge u Brodku tvořily dvě souběžné řady kruhových jam, které sloužily k ukotvení mohutných dřevěných sloupů. Struktura je orientovaná striktně ve směru východ západ.

Fotogalerie

„Nepochybně šlo o předem promyšlenou stavbu, která odrážela tehdejší znalosti geometrie a astronomie. Spojuje víc možností využití od sociálních a kultovních potřeb až po možné sledování pohybu nebeských těles,“ uvedl Fojtík.

Na počet brodeckých sloupů lze například poměrně dobře přenést megalitický cyklus zatmění Měsíce.

Výstavu o pohřbívání ve Špalíčku doplňuje výlet na mohylníky pozdní doby kamenné v okolí Laškova a Náměště na Hané, přednáška Pavla Fojtíka o Stonehenge a archeologa Miroslava Šmída o mohylových pohřebištích na Prostějovsku, podrobný program lze najít na stránkách muzea.





Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.