Momentálně výstavy společně putují po Olomouckém kraji. Z krajského města se přesunuly do Přerova a nyní jsou v Šumperku. Příštími zastávkami budou Kroměříž, Jihlava a Uherské Hradiště, na podzim Brno a další (více zde).
Expozice se snaží tlumočit odborné věci prostřednictvím příběhů, putovat po českých městech má takto několik let.
„Výstava překládá složité plány městské mobility do lidských příběhů. Lidé jsou chytří a pochopí, co je pro ně nejvýhodnější. Nastavení společnosti se mění, ale je potřeba k tomu vytvářet zázemí,“ vysvětluje koordinátor rozvoje cyklistické dopravy v Česku Jaroslav Martínek.
Dánskem inspirovaná výstava Města s dobrou adresou
Naznačuje tím, že výstavy sice jsou určené pro lidi, ale hlavně pro členy městských samospráv, kteří mají s jejich pomocí identifikovat problémy „svého“ města a začít o nich debatovat.
Cílem je podle Martínka změnit uvažování o veřejném prostoru a nestavět ulice především pro potřeby motoristů, protože chůze či jízda na kole na krátké vzdálenosti také patří k rytmu městského života.
Součástí výstavy jsou i materiály, s jejichž pomocí je možné přivést ideály do praxe. Organizátoři však nečekají, že se města kvapem začnou v nejbližších letech přestavovat.
„Je to dlouhodobý proces, jedna výstava to nezmění, ale je důležité o tom začít mluvit. Změnit lidské zvyky je zatraceně těžké. Každý region je jiný a není jednoduché změnit dopravní návyky, když nemáte kvalitní infrastrukturu, když k tomu nevytvoříte podmínky,“ míní Martínek.
Nová funkce? Rodinný taxikář
Na konferenci, kterou k výstavě uspořádali v Olomouci, hovořila k problému řada odborníků. Vedoucí Katedry rekreologie olomoucké univerzity Zdeněk Hamřík uvedl, že problém sedavého životního stylu nelze vyřešit například jednorázovým navýšením prostředků v oblasti sportu.
Takzvaná aktivní mobilita, tedy pojem zastřešující chůzi i jízdu na kole, ale představuje řešení, jímž lze zvrátit i neblahý trend dětské obezity. „Jednoduché a krátkodobé řešení neexistuje,“ myslí si.
Vystoupil i olomoucký primátor. „Většina razantních změn v české kotlině přichází shora a ne zdola. Snad i proto dochází k racionálnímu odklonu od přemrštěného rozvoje automobilismu, zejména v městské a příměstské dopravě, jen velmi zvolna a bez patřičného tlaku zdola,“ uvedl během své řeči.
„Jako rodiče jsme postupně získali novou funkci ‚rodinný taxikář‘,“ uvedl tam Stanislav Flek z Dubu nad Moravou, který leží asi 20 minut od Olomouce. Právě špatně řešená infrastruktura a nebezpečné cesty podle něj rodičům mnohdy brání nechat děti jezdit do školy či kroužků samostatně například na kole.
Hovořil také šéf fakultní nemocnice Roman Havlík. Podle jím předložených dat jezdí v létě do práce 16 procent zaměstnanců nemocnice.
„Jízdou na kole nebo chůzí do zaměstnání přitom můžeme nahradit výpadek aktivity, která je pro naše zdraví nutná a přirozená,“ sdělil. „Kolo je v určitých momentech perfektní, ve městech má tradici, úplně jsme se zbláznili, když jsme se jej zbavili,“ dodává Martínek.
Výstava přibližuje i to, jak neodmyslitelné je jízdní kolo prvkem životního stylu, kultury a společenského života každého Dána.
„Naše výstavy nemají sloužit jako návod na kopírování něčeho, co by se mělo do Česka přivést. Mají inspirovat a klást otázky, protože to je častokrát důležitější než mít hotové odpovědi,“ uvedl k projektu zástupce velvyslance Dánska v ČR a rada pro politické záležitosti Lars Kjellberg.
