Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Plán na kanál Dunaj-Odra-Labe stále blokuje obce, bude další studie

  11:25aktualizováno  11:25
Plány na megalomanský vodní kanál Labe-Odra-Dunaj mají nové pokračování. Za miliony z evropských dotací vznikne další studie, která napoví, zda záměr má budoucnost. Dokument přitom paradoxně může být tím posledním, co se kolem v projektu stane. Vláda totiž zvažuje, že zruší Ředitelství vodních cest.

Budou po Česku plout nákladní lodě jako například na průplavu Rýn-Mohan-Dunaj (na snímku)? Posoudit to má další chystaná studie. | foto: Vodní koridor Dunaj - Odra - Labe

Olomoucký kraj má být v případě vzniku kanálu klíčovou křižovatkou, odkud se vodní cesty budou rozbíhat ke třem evropským tokům a dále k mořím. Ve hře je tak znovu i křižovatka vodních cest u Rokytnice na Přerovsku.

"Do podzimu bychom měli mít studii proveditelnosti stavby. Ta by měla být součástí transevropských dopravních koridorů," sdělil šéf Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Skalický.

Odpověď na otázku, zda se bude obří projekt za desítky miliard stavět, zajímá celý region.

"Vím o tom, že se připravuje nová studie. Určitě budeme pečlivě posuzovat dostupné materiály. Ta stavba je ale podle mě nerealizovatelná," prohlásil hejtman Jiří Rozbořil. Podle něj je pro obce a soukromé majitele nejhorší nejistota.

"Na stavbu jsou už řadu let blokované pozemky. To znemožňuje rozvoj obcí," dodal hejtman.

Plány na průplav omezuje radnice všech měst po trase

Průplav má vést podél Přerova (zdejší přístav by zřejmě patřil k největším vnitrozemským přístavům v Evropě) a zasáhne i Olomouc.

"Brzdí nás v plánování už desítky let. I v novém návrhu územního plánu je kvůli němu vyblokováno velké území, které bychom jinak mohli využít pro další rozvoj," uvedl primátor Olomouce Martin Novotný.

Přerov zase už roky volá po dokončení dálničního obchvatu. Náměstek primátora Michal Zácha vidí průplav Labe-Odra-Dunaj realisticky.

"Pokud stát není schopen zaplatit dostavbu 24 kilometrů dálnice, tak těžko postaví takový průplav," míní Zácha.

Varianty koridoru Dunaj-Odra-Labe

Varianty koridoru Dunaj-Odra-Labe

V šumperském okrese jsou ve směru z Olomoucka dvě varianty. Jedna vede kanál na Dubicko, druhá na Loštice. Která by dostala přednost, zatím není jasné. Současný plán nicméně vidí jako schůdnější trasu na Dubicko.

O přínos projektu i následky stavby se stále vedou spory

Stavbu odmítají rovněž ochranáři. Za absolutně zbytečný a navíc nešetrný vůči přírodě považuje projekt průplavu Labe-Odra-Dunaj Pavel Přibyl z Hnutí Duha.

"Připadá mi to tak trochu jako hladová zeď, aby měli zakázky projektanti. Nikdo také neprokázal vůbec žádné přínosy, které by podobná stavba měla mít," argumentuje Přibyl.

"Stavba kanálu by znamenala zásadní a nevyhnutelnou destrukci říčních ekosystémů. Také protipovodňový přínos považuji za sporný," přidal Jan Zeman z České informační agentury životního prostředí. Právě ochranu území regionu před povodněmi přitom projekt velmi zdůrazňuje.

Rozvoj dálkových plaveb naopak dle zastánců stavby kanálu podpoří návštěvnost strategických lokalit při trase koridoru - především Olomouc, Bouzov, Hranice či Teplice nad Bečvou - a umožní i okružní plavby. Takové turistické atrakce jsou v současnosti populární na umělých vodních kanálech například ve Francii.

Z historie kanálu Dunaj-Odra-Labe

1653 - první úřední zmínky o možném průplavu Dunaj-Odra.

1700 - první návrh na propojení tří povodí Dunaje, Odry a Labe.

1901 - byl podepsán Vodocestný zákon, ve kterém byla zakotvena i výstavba průplavu Dunaj-Odra-Labe. Zákon stanovil, že realizace má být zahájena roku 1904 a dokončena ve lhůtě 20 let.

1934-1938 - u Otrokovic vznikl "Baťův kanál", který měl být prodloužen k Dunaji a do Zlína.

Firma Baťa zaplatila polovinu nákladů, druhou ministerstvo sociální péče z titulu "produktivní péče o nezaměstnané".

1996 - vláda premiéra Václava Klause uložila zabezpečit ochranu území pro výhledové trasy průplavu.

2008 - ministerstvo životního prostředí konstatuje, že povolení průplavu se ve většině jeho úseků neslučuje se zájmy ochrany přírody.

2011 - Poslanecká sněmovna schválila usnesení, v němž pokládá rozvoj vodních cest v České republice za strategickou příležitost.

2013 - prezident Miloš Zeman vyjádřil podporu kanálu při telefonních rozhovorech s protějšky na Slovensku a v Polsku a veřejně se postavil proti chystanému zrušení Ředitelství vodních cest ČR.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.