Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z letiště v Bochoři má být obří průmyslová zóna, vázne na dostavbě D1

  6:55aktualizováno  6:55
Bývalé vojenské letiště Bochoř na Přerovsku se může stát průmyslovou zónou středoevropského významu. Vláda chce přitom kvůli jejímu dopravnímu napojení urychlit dostavbu zbývajícího úseku dálnice D1, což je pro její vznik klíčové. Při čtvrteční návštěvě regionu to oznámil premiér Bohuslav Sobotka.

Letecký pohled na část areálu letiště v Bochoři, které leží poblíž Přerova. | foto: Libor TeichmannMF DNES

Tisíce pracovních míst místo pár desítek zaměstnanců starajících se o provoz letiště. Průmyslové haly a skladiště místo přistávací plochy a hangárů. Taková má být budoucnost bývalého vojenského letiště v Bochoři po proměně ve strategickou průmyslovou zónu.

„Česká republika se setkává s velkým zájmem investorů, kteří by u nás chtěli vyrábět a podnikat. Podle údajů Czechinvestu jsou přitom stávající průmyslové zóny zaplněny z osmdesáti procent. Abychom uspěli v konkurenci dalších zemí, je nutné být na nové zájemce připraveni,“ řekl premiér Bohuslav Sobotka.

Poté, co se podařilo do Žatce přivést výrobce pneumatik Nexen a Hyundai Mobis do Mošnova, nemá stát v současnosti žádné atraktivní velké plochy, které by mohl nabízet.

Bývalé vojenské letiště v Bochoři je přitom pro podobný účel ideální. Od doby, kdy jej na podzim roku 2013 opustily poslední vrtulníky, je bez většího využití. Nabízí přitom značnou plochu - 360 hektarů, které jsou navíc v rukou státu. Jeho rozvojové možnosti již nějaký čas zkoumá i Olomoucký kraj.

„Vytvořili jsme pracovní skupinu, která už půl roku pracuje na této lokalitě. Jsou v ní pracovníci dopravy, životního prostředí a dalších dotčených odborů,“ prozradil hejtman Jiří Rozbořil.

Investoři neměli dosud o letiště kvůli chybějící D1 zájem

Myšlence proměny letiště v průmyslovou zónu je nakloněno i město Přerov. „Jsme určitě pro a jsme připraveni změnit tuto plochu v územním plánu na průmyslovou zónu. Zároveň jsme ochotni opustit myšlenku existence letiště a smířit se s tím, že se zbourají hangáry i přistávací dráhy,“ řekl přerovský primátor Vladimír Puchalský.

Zároveň však podotkl, že bez dokončení úseku dálnice D1 z Říkovic do Přerova nebude mít o zónu žádný strategický partner zájem. Shodují se v tom i další účastníci jednání.

„Od doby, kdy letiště přestalo být potřebné pro účely armády, jsme se snažili přivést sem různé drobné investory, aby se nám pokryly náklady na provoz letiště. Měli jsme rozjednáno i několik větších investorů, ale pokaždé jsme narazili na stejný problém - na chybějící dopravní napojení. Průjezd přes vesnice není příliš komfortní,“ popsal zkušenosti náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta.

Urychlení dostavby dálnice se tak má stát jednou z vládních priorit.

„Připravíme pro vládu možnosti vzniku a parametrů takovéto strategické zóny. Zároveň musíme udělat vše pro urychlení stavby dálnice D1 z Říkovic do Přerova. Pro získání investorů bude dopravní napojení rozhodující,“ nastínil Bohuslav Sobotka.

„My jsme připraveni maximálně urychlit výkup pozemků a další věci potřebné k dostavbě dálnice z Říkovic do Přerova. Zároveň chceme předložit vládě, aby na přípravě výstavby spolupracovaly i další dotčené orgány státní správy,“ doplnil jej náměstek ministra dopravy Milan Feranec.

Hejtman: Práci by zde mohlo najít pět tisíc lidí

Případná existence průmyslové zóny by značně zahýbala statistikami nezaměstnanosti v Olomouckém kraji. V tomto ohledu patří se 7,7 procenta nezaměstnaných k nejhorším v České republice. Víc lidí bez práce je pouze v Ústeckém a Moravskoslezském kraji.

„Také v okrese Přerov se nezaměstnanost pohybuje vysoko nad průměrem,“ podotkl Sobotka. V dubnu letošního roku bylo na Přerovsku bez práce 8,8 procenta lidí.

„Je to jediná případná strategická zóna v České republice a investorů, kteří mají zájem, je celá řada, takže bez větších problémů můžeme počítat s pěti tisíci lidmi, kteří by zde mohli získat práci. Třeba v Nošovicích jsou tři tisíce lidí v samotné automobilce, ale k tomu musíme přičíst další lidi, kteří se nabalují v další výrobě a službách,“ nastínil hejtman Rozbořil.

Přiznal přitom, že o plochu se již dříve zajímalo několik investorů. „Zájem je asi z pěti odvětví, ale dokud nevyřešíme všechny zmíněné problémy, je zbytečné mluvit o konkrétním investorovi,“ doplnil.

Prvním známým zájemcem je firma, která chce vyrábět Blaníky

Známé je pouze jméno jednoho z menších zájemců - ruské společnosti, která by chtěla v Bochoři vyrábět legendární kluzáky Blaník.

„O lokalitu bývalého letiště v Přerově - Bochoři se zajímá několik investorů z oblasti leteckého průmyslu, například společnost Blanik Aircraft CZ s.r.o. Vzhledem k probíhajícím jednáním však bohužel nemůžeme být podrobnější,“ sdělila mluvčí Czechinvestu Petra Menclová.

Letiště je nyní stále v rukou armády a spravuje jej společnost LOM Praha. Ministerstvo obrany nyní musí na plány vlády reagovat.

„Musíme se nyní rozhodnout, zda ministerstvo obrany bude pokračovat v tom, co už jsme začali, tedy postupně nabírat malé investory, kteří ale mají velkou přidanou hodnotu, protože se pohybují v lukrativní oblasti leteckého průmyslu, anebo jestli letiště vyčleníme pro jednoho velkého investora,“ řekl náměstek ministra obrany Tomáš Kuchta.

Příprava letiště pro budoucí využití již podle něj začíná. „Nyní můžeme pracovat v postupném bourání hangárů, aspoň tak později nebudeme ztrácet čas,“ uvedl.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.