Odlehlost Jesenicka může nyní místní nemocnici paradoxně prospět. (Ilustrační snímek)

Odlehlost Jesenicka může nyní místní nemocnici paradoxně prospět. (Ilustrační snímek) | foto: Michal Sváček, MF DNES

Z nevýhody je bonus: jesenické nemocnici pomůže, že je příliš odlehlá

  • 0
Jesenická nemocnice se nemusí bát, že by ji návrh ministerstva zdravotnictví na pevně stanovené dojezdové doby v budoucnu připravil o některé oddělení. Na Jesenicku totiž místní nemocnice nemá žádný konkurenční špitál, který by mohl navrhované dojezdy splnit. Odlehlost regionu se tak změnila z hendikepu v bonus.

Poloha okresu, kde je malý počet lidí rozptýlených na velkém prostoru, jinak přináší ekonomice jesenické nemocnice jen potíže. Návrh, který ještě nemá konečnou podobu, totiž mimo jiné nastínil i časy, které by měl pacient maximálně strávit na cestě na lůžkové oddělení.

Péče na dosah

Návrh na dojezdové doby, dostupnost lůžkové péče (výběr):
45 minut: anesteziologie a intenzivní medicína, gynekologie a porodnictví, chirurgie, dětské lékařství, vnitřní lékařství, ošetřovatelská péče
60 minut: neurologie, ortopedie, urologie, pneumologie, traumatologie, rehabilitační a fyzikální medicína
240 minut: dermatologie, infekční lékařství, oftalmologie, psychiatrie, paliativní medicína, cévní chirurgie, klinická onkologie

A s ohledem na fakt, že v poměrně rozlehlé oblasti severu Olomouckého kraje žádná jiná nemocnice není, by mělo zařízení v Jeseníku podmínky snadno splnit. Další nemocnice v kraji je totiž až ve zhruba 50 kilometrů vzdáleném Šumperku.

Lidé by podle návrhu měli mít v dojezdové vzdálenosti do 45 minut základní lůžkovou nemocniční péči, jako je gynekologie a porodnice, chirurgie či dětské oddělení. Maximálně o čtvrt hodiny déle by jim měla trvat cesta autem, vlakem nebo autobusem na lůžkové oddělení neurologie, ortopedie či urologie.

Nemocnice z blízkých měst by mohly o stejná oddělení přijít

Některé nemocnice z míst, kde jsou špitály více "natěsno", se návrhu ministerstva obávají. Pokud totiž takto nastavená kritéria začnou platit, mohly by ve výsledku vést ke snižování počtu některých oddělení tam, kde jich je pro stejný obor více na menším prostoru.

"Jakési riziko tu je. Motiv ministerstva chápu - chce, aby pacient věděl, na co má právo. Jenže často právě z takto na pohled bezvýznamných údajů začaly pojišťovny dělat podstatná pravidla," shrnuje obavy řady nemocnic Eduard Sohlich, předseda Asociace českých a moravských nemocnic a současně ředitel nemocnice v Hranicích.

Jesenická nemocnice ale obavy z toho, že by ji ohrožovala nějaká pár kilometrů vzdálená konkurence, mít nemusí. "Co se naší polohy týká, sídlíme v jasném geograficky odděleném rozsáhlém území. Lidé mají paradoxně větší problém dostat se odsud do vnitrozemí než do Polska," podotkl ředitel Jesenické nemocnice Jan Jedlička.

"Pokud skutečně budou dojezdy vládním nařízením stanovené, jsme široko daleko jediná nemocnice," dodal šéf špitálu, který zajišťuje lůžkovou péči jen pro základní obory, tedy ty, s nimiž návrh počítá, že budou lidem vzdálené nanejvýš 45 minut. "Člověk z Bílé Vody nebo Javorníku se za tu dobu nedostane třeba do Šumperku," upozorňuje Jedlička.

"Některé limity jsou nereálné i v létě, natož na sněhu"

Návrh ministerstva nyní připomínkují lékaři i pojišťovny. A právě Všeobecná zdravotní pojišťovna v rámci toho upozornila na specifickou geografickou dostupnost olomouckého kraje.

"Některé časy jsou ve zdejších podmínkách nereálné. Hlavně v severní části kraje. Z Jesenicka nejsou některé navržené limity vhodné ani na léto a suchou silnici, ne tak na zimu a sníh," poznamenal ředitel olomoucké krajské pobočky VZP Lubomír Machytka.

Nařízení má začít platit od ledna. Pojišťovny by pak měly rok na jeho zavedení do praxe. Stanovené časy by neplatily v akutních případech.