Šestiletým trestem soudce Horvátha potrestal nejen za znásilnění, ale i za vydírání a loupež. V jednom případě totiž po přepadené ženě chtěl peníze, nebo život.
"Šest let vězení tak dostal za čtyři útoky a tři trestné činy. Zohlednili jsme jeho nízký věk," podotkl soudce olomouckého krajského soudu Vladimír Hendrych.
Osmnáctiletého Horvátha poslal do věznice s ostrahou, uložil mu také ochranné léčení. Mladíkovi přitom hrozilo pět až dvanáct let za mřížemi. Původně byl souzen za pět útoků, jeden z nich však soudce z obžaloby vyřadil.
Část žen Horváth, u něhož znalec rozpoznal sexuální deviaci, napadl a nutil k orálnímu sexu ještě jako nezletilý v sedmnácti letech.
Poprvé zaútočil 18. listopadu 2012 v Přerově před jednou hodinou ráno. Vyhlédl si ženu, kterou chytil kolem pasu a přitiskl ji k sobě. Chtěl, aby ho líbala. Když odmítla, vytáhl nůž a držel ho ženě před obličejem.
I když se napadená dál bránila, začal ji líbat. "Tohoto jednání zanechal až poté, co se poškozené podařilo zazvonit na domovní zvonky a přivolat pomoc manžela," popsala v obžalobě státní zástupkyně. Poté Horváth utekl.
Právě útěk byl spolu s nožem, výhrůžkami a násilím vůči ženám společným rysem jeho útoků z listopadu a prosince 2012. Ženám v nočních ulicích Přerova tlačil hlavu do svého klína, z valné části se ubránily. Před jednou z nich masturboval (z čeho ho vinila obžaloba najdete zde).
Nejzávažnější čin spáchal Horváth už jako dospělý
"Jeho jednání ovšem gradovalo," zdůraznil soudce. Ten sice registruje, že Horváth byl při prvních útocích nezletilý. "V útocích však pokračoval a ten nejzásadnější a nepřísněji trestaný, to jest znásilnění, spáchal jako dospělý," konstatoval soudce.
Na mysli měl případ z 21. prosince 2012. Horváth kolem jedenácté večer přepadl ženu, s nožem v ruce chtěl nejprve peníze, nebo život.
Odvětila mu, že žádné peníze nemá. Chtěla mu dát alespoň tašku. V tu chvíli ji obžalovaný natlačil na roh domu a osahával, poté donutil k líbání a nakonec srazil na kolena.
Chytil ji za hlavu a násilím donutil k orálnímu sexu. Ženu zachránilo až volání muže z balkonu, po němž Horváth opět utekl.
Omluvy ani přiznání mladíkovi příliš nepomohly
"Poškozená utrpěla posttraumatickou stresovou poruchu projevující se silným situačním distresem, pocity úzkosti, smutku, depresivními rozladami či poruchami spánku," vypočetla žalobkyně. Napadená se dodnes léčí medikamenty a sezeními u psychoterapeuta.
Právě tyto zdravotní následky soudce bral jako přitěžující okolnost. Před vynesením rozsudku Horváth odmítl vypovídat, Hendrych proto přečetl jeho slova z výslechu před vyšetřovateli.
"Byl jsem od dvanácti let zavřený v dětských domovech. Už tam mi chyběly ženy, protože tam jsou jen muži. Vše, co je popsáno, je pravda. Mrzí mě to, chtěl bych se těm ženám omluvit. Udělám všechno proto, abych dostal jiný trest než odnětí svobody, chci být s rodinou. Už nikdy nic podobného neudělám," uvedl tehdy Horváth.
To, že byla čtena jeho výpověď, Horváth u soudu odsouhlasil. Při řeči zadrhával, mluvil pomalu. Napadeným ženám se několikrát omluvil, Hendrycha však o upřímné lítosti nepřesvědčil.
"Bereme to na zřetel, jako polehčující okolnost jsme mu to ale nepřiznali. Máme pochybnosti o jeho upřímnosti, jeho slova nejsou následována reálnými činy," vysvětlil Hendrych.
Upozornil, že mladík mohl zařídit, aby se k jedné z jeho obětí dostaly peníze, které jí při útoku ukradl. Dle obžaloby šlo o tři sta korun.
Ve výsledku odsouzenému příliš nepomohlo ani jeho přiznání. "Přihlédli jsme k tomu, ale troufám si tvrdit, že bychom jeho vinu prokázali, i kdyby vše popíral. Doznání je polehčující okolnost, ale v tomto případě nic zásadního," doplnil soudce.
Nakonec se do výše Horváthova trestu promítla jeho znalcem rozpoznaná sexuální deviace. "Nezpochybňujeme, že tato porucha limituje ovládací schopnosti obžalovaného. Ovšem z padesáti procent. Dle znalce to tedy nebyl určující moment pro to, aby pan Horváth jednal tak, jak jednal," vysvětlil Hendrych.
Horváth si v reakci na jeho rozsudek ponechal lhůtu na zvážení odvolání, stejně se zachovala i státní zástupkyně.
