Silo, jež sloužilo jako sklad obilí, je už dvacet let prázdné. Přestavba na kancelářské Silo Tower zde začala v první polovině dubna.
"Se samotnou nástavbou budeme začínat v sedmnácti metrech nad zemí, poslední patro bude ve výšce šestatřiceti metrů," přibližuje olomoucká architektka Blanka Zlamalová z kanceláře Studio Zlamal, která je autorkou plánů Silo Tower.
To tak bude mít pět pater kancelářských prostor, odpovídat budou jedenáctému až patnáctému patru běžných staveb.
"Původně jsme se pohybovali v nynějším půdorysu sila, pak jsme ovšem samotnou nástavbu ještě rozšířili," popisuje architektka.
Nástavba s kancelářemi, jež celkově zaberou více než tisíc metrů čtverečních, tak na třech stranách bude základ sila přesahovat. Vše bude jistit vnější železobetonová konstrukce. V posledním, pátém podlaží bude mimo jiné i terasa s výhledem na město.
Práce na proměně více než sedmdesát let starého sila začaly v první polovině dubna, skončit by měly v únoru příštího roku.
Původním termínem dokončení však byl už letošní rok. "Došlo zde k posunu v souvislosti s administrativním procesem. Trval oproti původním plánům dva roky," vysvětluje za olomouckou developerskou společnost Hopr Group její generální manažerka Bohdana Hošková.
Uvnitř sila je unikátní systém třinácti komor na obilí
Náklady na proměnu sila vyčíslila Hošková na zhruba pětačtyřicet milionů korun. S možnými nájemníky pro Silo Tower už její firma jedná. V budoucnosti čekají změny i blízké okolí sila, kde Hopr Group vlastní pozemky.
"Měla by zde být příjezdová komunikace, připravujeme i další návrhy budoucí výstavby. Ale ty ještě nejsou dokončeny," podotýká Hošková.
Samotné silo stojí nedaleko centra Olomouce v sousedství železniční tratě a ulic Litovelská a Před Lipami již od roku 1936. Jeho plány vznikly v roce 1929. "Obilí zde podle pamětníků bylo uložené ještě před dvaceti lety," doplňuje architektka Zlamalová.
Konstrukci původního sila označuje za neuvěřitelně chytrou. "A to tím, že velice úspornými prostředky v kombinaci obvodového pláště a železobetonových výztuží dosahuje pevné stability budovy. Ta bývala prázdná a poté nárazově extrémně zatížená obilím. Musela být proto dobře vymyšlena, jelikož nebyla zatížena stabilně," líčí Zlamalová.
Dodnes je tak uvnitř celkem třináct komor, v nichž se obilí skladovalo. Zároveň obepínají vnitřní schodiště.
Ke stavbě komor byla použita technika takzvaného armovaného zdiva. "Je prokládáno ocelovými lanky. Každá buňka sila je tak schopna se svými rozměry mírně přizpůsobit tomu, jak je sama naplněna, či jak jsou naplněny prostory v jejím okolí," upřesňuje Vladimír Porteš, projektový manažer společnosti Hopr Group.
Na základě geodetických měření vyzdvihuje statiku sila. Odborníci na jeho zhruba dvacet metrů vysoké stěně zkoumali svislost a případnou odchylku. "Ta je zde maximálně tři centimetry, což je neuvěřitelná věc u dnešních novostaveb," říká Porteš.
Bezprostřední okolí sila se však během let změnilo. Terén je přímo u stěn o zhruba metr šedesát vyšší. "Po obvodu sila jsou vidět už jen zbytky otvorů, jimiž se do jeho suterénu dával materiál. Odtud je pak dopravníky vytahovaly nahoru k uskladnění," uzavírá Porteš.
