Zachránil Židovky před gestapem, i tak z něj komunisté udělali kolaboranta

Za války zachránil několik Židovek před jistou smrtí v Terezíně. Umístil je totiž v nemocnici, přestože byly zdravé. Zapomenutý příběh rodáka z Olomouce, lékaře Otokara Bittmanna, se nyní rozhodli zmapovat místní historici. Chtějí mimo jiné zjistit, kdo a proč odvážného muže po válce křivě nařkl z kolaborace.

Lékař Otokar Bittmann (na snímku vlevo) byl také vášnivým automobilovým závodníkem. Na fotografii je ve společnosti slavné české závodnice Elišky Junkové. | foto: Archiv Tomáše Hrbka

I přesto, že Bittmann pomáhal také partyzánskému oddílu Jermak, nařkli ho v červenci 1945 z kolaborace s nacisty a skončil ve vazbě, kde strávil bez soudu asi čtyři týdny. Nedlouho po propuštění zemřel.

Od smrti Bittmanna, primáře porodnicko-gynekologického oddělení Zemských ústavů v Olomouci a profesora Masarykovy univerzity v Brně, v pondělí uplynulo 65 let.

Vila na třídě Spojenců v Olomouci, kde lékař Otokar Bittmann žil.

Příští rok navíc uplyne 120 let od Bitmannova narození. Historikové Pavel Urbášek a Jiří Pulec se společně s bývalým kancléřem Univerzity Palackého Tomášem Hrbkem rozhodli, že do té doby zrekonstruují Bittmannův případ a pokusí se odpovědět na otázku, kdo tehdy významného lékaře nařkl z kolaborace.

Na frontě chirurg, po válce gynekolog

Co tedy víme o muži, který se dokázal vzepřít příkazu gestapa a dnes se na něj téměř zapomnělo? Otokar Bittmann se narodil 27. května 1891 v Kamenici. Krátce po promoci v roce 1915 se ocitl na srbské, později ruské frontě.

Závodník Bittmann

Dokážete odhadnout, za jaký čas se dala ve 30. letech minulého století zvládnout cesta z Olomouce do Brna autem? Za 45 minut. Přesně tak dlouhou dobu stačilo Otokaru Bittmannovi na přesun z olomoucké nemocnice, kde pracoval, na brněnskou lékařskou fakultu, na které přednášel.

Gynekolog takový rekordní čas zvládl po tehdejší cestě přes vesnice díky tomu, že se vrcholově věnoval automobilovému sportu.

"Přitom hned první závod, kterého se s vozem Bugatti zúčastnil, byl dramatický. Startoval v roce 1928 na Velké ceně Německa na přírodním okruhu Nürburgring. V témž závodu startoval i Čeněk Junek sledován svou ženou Eliškou, první dámou volantu. Junkova bugatka vyletěla z dráhy, náraz jezdce vymrštil tak, že narazil hlavou do skály. Otokar Bittmann ve snaze raněnému pomoci závod předčasně ukončil. Čeněk Junek však zemřel," popisuje Tomáš Hrbek, který se Bittmanovu životopisu věnuje.

Tragická událost však lékaře neodradila. Ještě ve stejném roce absolvoval ve Šternberku Závod do vrchu a další rok si Velkou cenu na Nürburgringu zopakoval. V letech 1929 a 1930 se zúčastnil závodu Targa Florio na Sicílii. Soupeřem mu byl například i legendární Louis Chiron.

Vyvrcholení dráhy Bittmanna jako automobilového závodníka mělo přijít až ve 30. letech na Moravě. V neděli 28. září 1930 stál na startu historického prvního závodu na Masarykově okruhu, o jehož stavbu se také zasadil.

"Přišlo 80 tisíc lidí. Po několika problémech během šesti kol se ocitl Bittmann ve smrtelném nebezpečí. Z karburátoru jeho bugatky vyšlehl plamen, chytla nádrž a auto začalo hořet. Bittmann vyskočil z hořícího auta. Vůz byl zničený," popisuje Hrbek, podle kterého Bittmann po tomto závodě s kariérou závodníka skončil.

"Praxe chirurga ve frontových lazaretech kontrastovala s jeho pozdější specializací gynekologa a porodníka, s níž se setkal v době zdravotní dovolené na II. gynekologické klinice ve Vídni u profesora Ernsta Wertheima v roce 1917. Kontrast mezi pohledem na umírající vojáky a rodící se děti jako by předznamenal jeho budoucí život," popisuje Tomáš Hrbek, který o Bittmannovi napsal studii do posledního čísla Listu židovské obce Olomouc Chajejnu.

Už v roce 1923 se mladý Bittmann habilitoval v oboru gynekologie a působil na gynekologicko-porodnické klinice Masarykovy univerzity v Brně, kde byl o 11 let později jmenován profesorem porodnictví a gynekologie. To už ale nějakou dobu vedl stejnou kliniku v Olomouci.

Koncem 30. let se však Evropa začala vlivem německého nacismu měnit. Československo přišlo o Sudety a 15. března 1939 vstoupila do země německá vojska. Otokar Bittmann začal od počátku okupace pomáhat židovským ženám najít ochranu před transportem v olomoucké nemocnici. Jednou z nich byla i Růžena Hrbková.

Není schopná transportu, odbyl lékař gestapo

"Moje manželka nevyhověla opětným telegrafickým výzvám gestapa z Prahy dostavit se k židovské náboženské obci v Praze za účelem transportu do Terezína. V tu dobu nevyhověly i jiné Židovky příkazu gestapa, a proto přijela komise pražského gestapa do Olomouce. Moji manželku chránil však primář profesor Bittmann v nemocnici, kam se moje manželka ihned odebrala, jakmile dostala obsílku s tím, aby se dostavila do zdejšího garňáku k pražské komisi gestapa," vypověděl po válce například Leo Hrbek, otec Tomáše Hrbka.

Tehdejší advokát Leo Hrbek proto poslal svou podřízenou na gestapo s tím, že jeho manželka se kvůli nemoci a pobytu v nemocnici nemůže dostavit.

"Pražský gestapák SS-Scharführer Girsig řekl však mé úřednici, že to pro něj neplatí, že moje manželka se musí bezpodmínečně tam dostaviti, a když nepřijde, že si pro ni přijdou do nemocnice. Hlásil jsem to proto doktoru Bittmannovi, který mne ujistil, že zůstane pevným, i když tam přijdou. Skutečně přišlo pražské gestapo do nemocnice, avšak profesor Bittmann řekl s rozhodností, že moje manželka, která byla ostatně úplně zdravá, jest neschopna transportu," vypovídal v říjnu 1945 Leo Hrbek.

Bitmann chránil také dívky před nuceným nasazením

Na Bittmannovu ochranu Židovek vzpomíná také Bittmanův žák Oldřich Šípek. V článku Osud profesora Bittmanna (1891-1945) ve sborníku Universitas z roku 1996 píše, že Bittmann ženy přijímal k hospitalizaci, kdykoliv bylo zapotřebí, dokonce měly už předem připravené a jím podepsané přijímací lístky, takže stačilo jen doplnit datum. Stejným způsobem, chránil také dívky ročníku 1924 před nasazením v Říši.

"Bylo to velké riziko. Veřejná vyhláška varovala každého nepřítele říše, že může být potrestán vězením nebo i trestem smrti," poznamenává Šípek.

To, co Bittmannovi po válce přitížilo, byl podle historika Pavla Urbáška fakt, že jako prvotřídní odborník léčil manželky prominentních Němců. V roce 1943 ho navíc Hitlerův hlavní stan telefonicky vyzval, aby přijal na oddělení Johannu Morellovou, ženu Hitlerova osobního lékaře Theodora Morella.

"Bittmann Morellovou, trpící silným krvácením, operoval," říká Urbášek. Podle historika však lékař své pověsti v německých kruzích uměl využít.

"Například v září 1944 při zatýkání příslušníků partyzánské jednotky Aloise Petráše velmi ochotně zprostředkoval spojení s velitelovou zatčenou manželkou, kterou Gestapo převezlo na léčení do nemocnice, a předal jí zprávu o zatýkání ještě před jejím výslechem," říká historik.

Hrdinu zlomilo nespravedlivé věznění

"Navíc dnes je jednoznačně prokázané, že byl olomoucký gynekolog ve spojení s partyzánskými oddíly Jermak a Žižkovy zbraně," vysvětluje.

Přestože Otakar Bittmann i přes riskování válku přežil, zlomilo ho vězení po osvobození. Po téměř čtyřtýdenním věznění bez soudního vyšetření zemřel 13. září na srdeční mrtvici při cestě na nádraží.

Potvrzení podepsané velitelem partyzánského oddílu Jermak, že lékař Otokar Bittmann během okupace jeho skupině pomáhal. Bittmann jej obdržel in memoriam.

Co se tehdy přesně událo, však není historikům zatím ještě zcela jasné. "Nařčení Otokara Bittmanna z kolaborace bylo nespravedlivé. Přitížilo mu, že pocházel z okruhu lidí kolem olomouckého advokáta Leopolda Pospíšila, po kterém tehdy šly olomoucké komunistické špičky Jura Sosnar a Otto Rýznar Kant. Pospíšila tehdy také obvinili z kolaborace, ale nic se nepodařilo prokázat a Pospíšil nakonec utekl do zahraničí," popisuje Urbášek.

Výzva

Pomozte zmapovat Bittmannův případ. Lidé, kteří mají o odvážném lékaři nebo jeho zachráněných pacientkách informace, mohou kontaktovat historiky prostřednictví MF DNES na adrese [e-mail]

Bittmann podle něj takové štěstí neměl. Komunisté ho obvinili ze styků s majorem německé armády.

"Zvláštní je, že na něj navíc vytáhli ještě starou kauzu. Odložené trestní oznámení z roku 1936, podle kterého měl zanedbat péči o některé své pacientky, jež nakonec zemřely. Dodnes nám není jasné, proč na jaře 1945 někdo toto vyhrabal. Některé indicie ukazují, že to má na svědomí právě tehdejší olomoucká komunistická věrchuška," říká historik.

"Ať je to jakkoliv, je nepopiratelné, že Bittmann zachránil několik židovských žen a spolupracoval s partyzánským odbojem," říká historik, který chce do příštího roku, kdy uplyne 120 let od jeho narození, celou kauzu zpracovat.

"Už jsme rozhodili sítě a oslovili jsme také archiv bezpečnostních složek. Jsme zvědaví, co nové dokumenty přinesou," dodává.

syn zachráněné ženy: V naší rodině to bylo tabu

Když se bývalý kancléř Univerzity Palackého Tomáš Hrbek v roce 1943 narodil, byl jeho porodníkem primář porodnicko-gynekologického oddělení Zemských ústavů v Olomouci Otokar Bittmann. Tento lékař do Hrbkova života významně zasáhl však ještě jednou.

O rok později totiž zachránil jeho maminku Růženu před transportem do koncentračního tábora. Spolu s dalšími dvěma židovkami ji hospitalizoval na svém oddělení a nepodlehl ani nátlaku úředníků pražského gestapa, kteří do nemocnice vtrhli a chtěli si ženu odvést.

"V naší rodině se však o tom příliš nemluvilo. V řadě židovských rodin, kde rodiče přežili, to bylo do jisté míry tabu. K odhalování tehdejších událostí, jsem se dostal až mnohem později," říká Hrbek.

Co se vám podařilo zjistit?
Moji matku poprvé volali k transportu v roce 1944. Otec byl naštěstí advokát, takže se odvolal, což v té době nebylo vůbec běžné. Žádost samozřejmě hned zamítli a povolali ji znovu. Co ji tehdy zachránilo, nevím. Ale už možná tehdy to byl Otokar Bittmann. V březnu 1945 pak přišlo třetí povolání. To už byli na Gestapu naštvaní, protože měli několik případů Židovek, které ještě nenastoupily.

Primář Bittmann tehdy vaši matku hospitalizoval, přestože jí nic nebylo. Tím ji vlastně zachránil život.
Moje sestra Lucy Topolská, které bylo v té době 12 let, byla zrovna u matky na návštěvě v nemocnici, když tam vtrhli úředníci pražského gestapa, protože nevěřili, že ženy jsou opravdu nemocné. Dodnes si pamatuje, jak Bittmann rázně řekl, že se s nimi o tom nebude bavit, vzal je pryč, načež oni po nějakém čase opravdu odešli.

Společně s historiky Pavlem Urbáškem a Jiřím Pulcem jste začali Bittmanův příběh rekonstruovat. Na co jste přišli?
Překvapilo nás například, že Bittmann spolupracoval s partyzánskou skupinou Jermak nebože byl automobilovým závodníkem. Přesto o něm ani v dějinách Olomouce nenajdete jedinou zmínku. Teď v pondělí uplynulo 65 let od jeho smrti a příští rok bude 120 let od jeho narození. Do té doby chceme jeho roli objasnit. Stále jsou zde bílá místa. Proto žádáme lidi, kteří mají o něm nebo jeho zachráněných pacientech informace, aby se na nás obrátili.