Jak se zdá, obdobná expozice patří ke Šternberku díky původní dlouhé tradici hodinářské výroby i bývalého hradního Muzea hodin stejně, jako třeba tvarůžky k Lošticím.
Když tak muzeum před jedenácti lety z města po změně tehdejší koncepce Vlastivědného muzea v Olomouci mizelo, vyvolalo to u místních pozdvižení. Byť jejich protesty nepomohly, bouřlivá atmosféra zažehla motor ženoucí Šternberské k získání nové expozice věnované hodinám a času.
"Expozici jsme začali vymýšlet a připravovat ve chvíli, kdy si v roce 2000 vlastivědné muzeum odvezlo sbírku hodin ze zdejšího hradu. Byla tu kvůli tomu tehdy i velká demonstrace na podporu a zachování muzea, které bylo pro Šternberk značkou," podotkla mluvčí šternberské radnice Irena Černocká.
Ze Šternberka je díky otevření Expozice času opět „město hodin“.
Dodnes mají podle ní lidé z jiných koutů země zažité, že ve Šternberku tato kulturní instituce pořád ještě existuje. "Stále ten dojem v lidech přetrvává. Dodneška občas někdo zavolá a ptá se, jakou mají v muzeu otvírací dobu," dodala Černocká.
Exponáty Šternberku zapůjčila muzea z celého světa
Nová instituce má tento symbol resuscitovat. Ovšem už v daleko širší a modernější podobě. Kromě "statických" exponátů jsou její součástí interaktivní věci a výukové programy. Celkem zaplnila expozice celá tři patra.
Díky unikátnímu projektu, který se s podporou evropských peněz vyvíjel téměř jedenáct let, se bude možné pomyslně projít dějinami od vesmírného zrození času až k atomovým hodinám. Expozice se snaží představit čas jako fenomén, který napsal silný příběh spojující dějiny planety Země a lidské civilizace.
Šternberská radnice by chtěla prostřednictvím Expozice času do města přilákat nejméně dvacet tisíc návštěvníků ročně. foto: Petr Janeček, MF DNES
Lidé si mohou projít příběh času od Velkého třesku až k modelu atomových hodin. Cestu v celkem deseti místnostech lemují unikátní exponáty ze dvou desítek světových muzeí, která do Šternberka zapůjčila například kapesní sluneční hodiny či kopie starých kalendářů.
Kromě nich si zde lidé budou moci prohlédnout řadu bohatě zdobených hodin. Na některých z nich se v záplavě zlata, řezbářské výzdoby či soch jejich ciferníky téměř ztrácí.
Expozice nemá podle jejího autora v Evropě obdoby
K vidění jsou také třeba hodiny ze skla či dílna hodináře postavená podle vzpomínek starých mistrů tohoto řemesla. "Pro mě je to naprosto výjimečná událost a naplnění snu," popsal pod modelem Hubblova teleskopu, který mohou návštěvníci ovládat a fotografovat s ním, autor scénáře celé expozice Ladislav Kopecký .
Ten je mimo jiné podepsán pod podobou českého pavilonu pro světovou výstavu Expo 2000, pro Expozici času ale marně hledá srovnání.
"Prošel jsem všechna muzea, která se fenoménu času věnují, a nic takového v republice ani v Evropě nenajdete," ujišťuje.
Příchozí nahlédnou do vesmíru, kde před téměř 14 miliardami let začal při velkém třesku odtikávat čas. Prostřednictvím interaktivní hry si vyzkouší své znalosti sluneční soustavy a uvidí, jak se čas projevoval v módě od pravěku až do současnosti, jak ovlivňoval medicínu, hudbu či výtvarné umění.
Návštěvník si také vyzkouší pocity člověka stojícího na nultém poledníku v Greenwichi nebo si poslechne zvuk zvonkohry z pražské Lorety. Řada modelů dovolí ozkoušet si fungování mechanických hodin, nahlédnout do dobové hodinářské dílny nebo naopak prostřednictvím audiovizuálních ukázek do nejmodernější světové hodinářské výroby.
