Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zeleň coby olomoucké lákadlo je spíše mýtus, ukázaly snímky z vesmíru

  5:51aktualizováno  5:51
Olomouc, město parků. I na toto heslo láká Olomouc turisty. Je však město skutečně tak zelené, jak se prezentuje? Satelitní snímky, které pořídila Evropská agentura pro životní prostředí, upozornily na to, že jde spíš o mýtus.

Olomouc a její zeleň | foto: ČCCR - CzechTourism

V porovnání s množstvím veřejné zeleně v centrech ostatních krajských měst skončila Olomouc jako druhá nejhorší. Méně „zelený“ je už jen Zlín.

Satelitní snímky, které byly pro studii stěžejní, ukázaly, že v Olomouci je pouze 1,25 procenta parkové zeleně. Jen pro srovnání: vítěz žebříčku, město Karlovy Vary, se chlubí 20,58 procenta parků.

Olomouci nepomohlo ani to, že odborníci do studie započítali lesy v okolí Svatého Kopečku. Zatímco jiná města, včetně Zlína, se rázem vyhoupla do čela žebříčku, Olomouc ani tak nedosáhla na vyšší než 12. příčku.

Taková kritéria odmítám, oponuje zástupce magistrátu

„Pokud někdo pouze monitoruje a přepočítává zelené plochy, tak rozhodně nehodnotí zeleň. Taková kritéria naprosto odmítám, protože se může stát, že do zeleně se takto započítá i naprosto neudržovaný pozemek. S kvalitou zeleně, péčí o ni a další perspektivou to nemá v podmínkách města jako Olomouc co dělat,“ ohradil se proti výsledkům studie vedoucí odboru životního prostředí olomouckého magistrátu Petr Loyka.

Studie počítala s veřejně přístupnou zelení o šířce aspoň deset metrů. Žebříček vytvořil Český rozhlas na základě analýzy Evropské agentury pro životní prostředí (EEA). Geografové díky počítači, který zkoumal satelitní záběry země, zařazovali půdu do 21 kategorií. Patřily mezi ně obytné zóny, průmysl, zemědělská půda, staveniště nebo silnice. A samozřejmě také zeleň v podobě městských parků a zahrad.

I sami autoři žebříčku připouštějí, že studie ne vždy přesně odpovídá realitě.

„Rozdíl mezi parkem, lesem a zarostlou skládkou nemusí být při pohledu z vesmíru vždy zřetelný a ani počítačový program EEA není neomylný,“ uznali Petr Kočí, Jan Boček, Jan Cibulka a Marcel Šulek.

V turistických průvodcích se Olomouc chlubí především prstencem parků obepínajícím historické centrum. Smetanovy, Čechovy a Bezručovy sady tvoří dohromady 47 hektarů zelených ploch.

Nejzelenější krajská města

1. Karlovy Vary 20,58 %

2. Praha 9,33 %

3. Ostrava 6,76 %

12. Olomouc 1,25 %

13. Zlín 1,06 %
(přehled udává procento parků)

Co se do studie nedostalo, je 30 hektarů nově vysazeného Holického lesa. Odbor koncepce a rozvoje také podotýká, že se městu daří vysazovat zeleň v nových čtvrtích a na původních sídlištích zase obnovovat aleje.

Výsledky studie jsou o to překvapivější, že ve statistikách hodnotících kvalitu života ve městech nepatří Olomouc k těm nejhorším.

„Copak by město mohlo být oblíbeným místem k životu, kdyby tu nebyla dobrá kvalita životního prostředí včetně zeleně?“ upozornil Loyka.

Hnutí Duha varuje, že z města může zmizet i další zeleň

To, jak tvrdě Olomouc dopadla, zaskočilo i ekologické Hnutí Duha. Koordinátor místní skupiny Olomouc Miroslav Kutal si myslí, že město doplatilo na velký podíl zemědělské půdy, která ho obklopuje.

Olomouc si také nemohla do katastru započítat množství porostů, které vlastní v lužních lesích Litovelského Pomoraví. Na druhou stranu ani Duha nečekala, že Olomouc v žebříčku výrazně zaboduje.

„Parky ve středu města jsou hodně na očích, ale v širším okolí už zeleně moc není,“ dodal Kutal a připomněl, že jen u centra město nedávno povolilo zrušit biokoridor kolem Mlýnského potoka. Místo stromů a křoví je nyní silnice do Šantovky a nová tramvajová trať.

Nejzelenější okresní města

1. Děčín 63,45 %

2. Jeseník 60,46 %

22. Šumperk 24,91 %

50. Přerov 10,08 %

53. Prostějov 7,14 %
(přehled udává procento parků)

Jak Duha upozorňuje, město je na nejlepší cestě přijít také o největší zelený pás na mapě. Nový územní plán totiž umožnil výstavbu na tzv. Neředínském horizontu.

„Vznikla kvůli tomu spousta analýz a studií. Samotný horizont, tedy jeho hřeben, se musí držet nezastavěný, ale to neznamená, že lidé se budou moci dál rekreovat na soukromých pozemcích pod ním, které jsou zatím volně přístupné,“ vysvětlila Martina Gerhardová z odboru koncepce a rozvoje magistrátu.

Hnutí Duha to označuje za alibismus. „Předchozí územní plán tam zástavbu neumožňoval, nyní město investorům otevřelo dveře k tomu, aby tam zástavbu prosadili. Je chybou radnice, že nevyhodnotila potenciál tohoto místa a neochránila ho,“ myslí si Kutal.

Firmy, které si tam v posledních letech kupovaly pozemky, podle něj věděly, že tam stavět nemůžou. „Kdyby město chtělo, může pozemky vykoupit a rekreační zónu tam vytvořit. Sloužit by mohla desítkám tisíc lidí.“

Studie Českého rozhlasu srovnávala také podíl zelených ploch na celkové rozloze u všech okresních měst. Jako druhé za vítězným Děčínem skončilo město Jeseník, a to hlavně díky lesům, které ho obklopují. Další města v kraji moc úspěchů neměla. Šumperk obsadil 22. příčku, Přerov skončil 50. a Prostějov až 53. v pořadí.







Hlavní zprávy

Baví vás vaření?
Baví vás vaření?

Inspirujte se recepty na eMimino.cz

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.