Zemědělci se na Hané po nezvykle dlouhém období sucha konečně dočkali dešťů, teď mají ale obavy z ranních mrazíků. (ilustrační snímek)

Zemědělci se na Hané po nezvykle dlouhém období sucha konečně dočkali dešťů, teď mají ale obavy z ranních mrazíků. (ilustrační snímek) | foto: Luděk Peřina, MAFRA

Déšť zemědělcům na Hané pomohl. Úrodu ale ohrožují jarní mrazíky

  • 2
Nezvyklé sucho posledních týdnů už začínalo dělat zemědělcům na Hané starosti, vytoužené deště ale nakonec přišly. I tak se ale zemědělci obávají nižší úrody a navíc ve vzduchu podle nich visí další hrozba. Kvůli nadprůměrným teplotám některé plodiny extrémně narostly a jarní mrazíky je mohou zničit.

Podle zemědělců přišly srážky na poslední chvíli. "Obrovský vláhový deficit sice nemohou tyto deště nahradit, ale podstatnou část úrody skutečně zachránily," popisuje agronom zemědělského družstva Unčovice na Olomoucku Jaromír Fišara.

Družstvo hospodaří převážně na písčitých půdách, na kterých se nedostatek vláhy projevuje víc než jinde.

"Řepka při nezvykle teplém počasí v minulých týdnech rychle rostla a nedostatek vláhy se už začínal projevovat," popsal Fišara.

S problémy na písčitých půdách se potýkají také agrárníci ze zemědělského družstva Kokory na Přerovsku.

"Porosty na těchto půdách jsou řídké. Především ječmeny jsou kvůli suchu letos špatné," řekl předseda družstva Vladimír Lichnovský.

Na ochlazení čekali zemědělci stejně jako na vodu

Zemědělci si oddychli, že přišel déšť, a uvítali také ochlazení. "Na ochlazení jsme netrpělivě čekali stejně jako na vodu," potvrzují shodně. V Kokorách to pomohlo hlavně chmelu.

Sucho je vidět i na řekách

Převládající sucho se podepsalo nejen na úrodě, ale také na množství vody v řekách v Olomouckém kraji.

"V současné době sice nedosáhl žádný tok v regionu hranice sucha, ale průtoky jsou zde podprůměrné. Pohybují se na 20 až 40 procentech dlouhodobého průměru v měsíci dubnu," nastínila mluvčí Povodí Moravy Gabriela Tomíčková. Déšť v minulých dnech přitom vylepšil situaci v korytech řek jen minimálně.

"Nadprůměrná teplota způsobila extrémní nárůst. Po jarním řezu už narostly metrové šlahouny, zatímco loni byly v tuto dobu pouze dvaceticentimetrové. Ochlazení přišlo v nejvyšší čas, aby růst trochu zpomalilo," upozornil Vladimír Lichnovský.

Co teď zemědělcům dělá největší starosti, jsou meteorology předpovídané mrazíky, které se objevily už před víkendem a mohly by se ještě vrátit. Teploty klesaly nad ránem při vyjasnění až k minus pěti stupňům.

"Je vyšší pravděpodobnost, že mrazíky poškodí úrodu. Loni byl sníh až do poloviny dubna, takže vegetace startovala výrazně později, a tím se vyhnula jarním mrazíkům. Teď je vše v květu, takže to poškození může být výrazné," vysvětlil profesor Mendelovy univerzity Brno Zdeněk Žalud.

"Mráz nám může poškodit především mák a cukrovku," obává se ředitel společnosti Tagros Troubelice Bohuslav Nevěřil. "Když cukrovka zmrzne, dá se ještě přesít a nějaká úroda je, u máku to ale znamená porosty kompletně zaorat," vysvětlil. Mráz může výrazně ublížit také řepce olejce, která nyní kvete na polích.

V sadech mohou se suchem i mrazy bojovat lépe

Zatímco ale plodiny nemohou zemědělci proti mrazům nijak ochránit, ovocnáři se už připravují.

"My máme část sadů pod závlahou. Jde o plochy, kde máme nejkvalitnější odrůdy jablek. Když je sucho, běžně se tyto stromy takzvaně zadešťovávají neboli kropí. Děláme to rovněž, když v době květu přijdou silnější mrazy. Kapičky vody na květech zmrznou a dokážou zvednout jejich přirozenou obranyschopnost. Potom nejsou tak náchylné na zmrznutí," vysvětlil šéf sadů společnosti Úsovsko Klopina Michal Horáček.

Mírná zima se však mimo jiné podepsala také na vyšší populaci škůdců, které musí zemědělci likvidovat za pomoci nejrůznějších postřiků.

"Na druhou stranu není zase tak poškozena ani populace užitečného hmyzu. Například slunéčka sedmitečného, které likviduje mšice, nebo druhu roztoče, který zase ničí obávané svilušky," popsal Horáček.