Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel heraldik Jiří Louda, autor státního znaku či prezidentské vlajky

  10:42aktualizováno  10:42
Ve věku 94 let zemřel v úterý v Olomouci válečný veterán a významný český heraldik Jiří Louda. Jeho nejvýznamnějším dílem je současný český státní znak, kromě toho ale vytvořil také prezidentskou vlajku či znak Olomouckého kraje a zhruba dvou stovek českých obcí.

Válečný veterán a přední český heraldik Jiří Louda je mimo jiné autorem českého státního znaku či prezidentské vlajky. | foto: Luděk Peřina, MAFRA

O úmrtí jednoho z nejuznávanějších evropských znalců erbů a vlajek, který během svého života mimo jiné 23 let pracoval v olomoucké věděcké knihovně, informoval na svém facebookovém profilu ministr obrany Martin Stropnický.

Jediná země, která ztratila originál státního znaku

Originál státního znaku, který dal Jiří Louda do Poslanecké sněmovny v roce 1992, zmizel. Ztratil se na Pražském hradě, kam byl o rok později zapůjčen. Dohledat se ho nepodařilo. Před koncem roku 2006 proto Sněmovna heraldika požádala, aby státní symboly namaloval ještě jednou. Louda tak opět vytvořil velký i malý státní znak, stejně jako prezidentskou standartu. Ty už Sněmovna pečlivě uzamkla v archivu. "Je to nově vytvořený originál, dal jsem tam datum 2006," vysvětloval tehdy Louda. "Dělal jsem něco, co jsem ještě v životě nikdy nedělal - kopíroval sám sebe," smál se.

Jiří Louda se narodil 3. října 1920 v Kutné Hoře a na jeho životní dráhu ho nasměroval otec.

„K heraldice jsem se dostal částečně díky tomu, že můj otec vyučoval kreslení,“ řekl už dříve pro ČTK.

Po maturitě zamířil na České vysoké učení technické, ale poté byl povolán v rámci mobilizace. V roce 1939 pak odešel do zahraničí a nakonec zamířil do Velké Británie, kde sloužil u parašutistů.

Později mu tak byl udělen Československý válečný kříž a Československá vojenská medaile za zásluhy.

Koncept státního znaku navrhl poprvé už v roce 1968

Po převzetí moci komunisty byl z armády propuštěn a od dubna 1949 do roku 1951 uvězněn na Mírově. O tři roky později pak nastoupil do Vědecké knihovny v Olomouci, kde pracoval dalších 23 let. V roce 1968 navrhl první koncept jednoho znaku pro Čechy, Moravu a Slezsko, ze kterého vychází i ten současný.

Během sametové revoluce kritizoval znak Československa, protože obsahoval neheraldické prvky, a kvůli tomu byl pozván prezidentem Václavem Havlem v roce 1989 na Pražský hrad, za účelem návrhu nového znaku. Jeho návrh se osvědčil a proto byl přizván i k tvorbě znaku pro samostatné Česko.

V roce 1991 byl rehabilitován a povýšen na plukovníka ve výslužbě. Jako první Čech se pak stal v roce 2000 akademikem Mezinárodní heraldické akademie a ve stejný rok převzal z rukou prezidenta Václava Havla státní vyznamenání Medaile Za zásluhy II. stupně. O čtyři roky později mu Univerzita Palackého udělila čestný doktorát za celoživotní heraldické dílo.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.