Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zemřel „Oli“ Helcl, klíčová postava sametové revoluce na Hranicku

  12:54aktualizováno  12:54
Ve věku 63 let zemřel Vlastimil „Oli“ Helcl. Výtvarník, fotograf, typograf, vůdčí osobnost sametové revoluce na Hranicku, někdejší vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní, organizátor koncertů, výstav a uměleckých happeningů, šéfredaktor a vydavatel týdeníku Přehled.

Umělec, někdejší vedoucí Zbrašovských aragonitových jeskyní a vůdčí postava Sametové revoluce na Hranicku Vlastimil „Oli“ Helcl. | foto: archiv Romana Helcla

Vlastimil Helcl, kterému přátelé neřekli jinak než Oli, se narodil 6. září 1953 v Přerově. Dětství a mládí prožil v Olomouci, v roce 1975 získal práci v Hranicích. Právě zde se dostal do okruhu podobně smýšlejících přátel. Velmi ho ovlivnily „bytové“ semináře u filosofa Svatopluka Hraba a historičky Libuše Hrabové, dlouhé diskuze s Petrem Schlesingerem nebo návštěvy u Vlasáků.

V roce 1977 nastoupil do Zbrašovských aragonitových jeskyní, které od roku 1984 vedl. Jeho kolegové z té doby na Oliho vzpomínají jako na uměleckou osobnost s širokým kulturním rozhledem a ostře protirežimními názory. Byl duchovním otcem pořádání výstav, koncertů a divadelních představení v jeskyních, při jejichž organizování ve své době značně riskoval.

Díky jeho vizi propojení atmosféry podzemních prostor s uměním se mohli Hraničané seznámit s tvorbou Olbrama Zoubka, Arnošta Goldflama, Jozefa Jankoviče, Otty a Jany Bébarových, Luboše Dostála, Markéty Kuksové a dalších uměleckých osobností. Ve své době to byl nápad nejen nekonvenční, ale ani jeho schválení nadřízenými složkami nebylo jednoduché.

O to více, když se na vernisážích objevovali vedle umělců lidé z politického disentu či chartisté. Šlo například o spisovatele Ludvíka Vaculíka, literárního kritika Sergeje Machonina, pozdějšího porevolučního ministra kultury Ladislava Agnes Snopka nebo polozakázané hudebníky, kteří výstavy zahajovali, včetně Ivy Bittové, Pavla Fajta, Ivana Hoffmana a dalších.

Na terasy jeskyní zněl Dylan, Hendrix či Led Zeppelin

Samostatnou kapitolou pak byla podzemní divadla. Za zmínku stojí například Komediantská mystéria brněnského Divadla Na provázku v podání Petra Oslzlého anebo vynikající projekt Oráč a obři divadelní skupiny Akabal v roce 1987.

Vrcholem byla jistě vystoupení slavného japonského tanečníka Mina Tanaky v letech 1985 a 1988, která Oli Helcl pořádal spolu s nynějším ředitelem divadla Archa v Praze Ondřejem Hrabem.

Zbrašovské jeskyně se tak díky Vlastimilu Helclovi staly „podzemním“ azylem nezávislé kultury. Kousek svobody v nesvobodné zemi podle vzpomínek pamětníků zažívali i náhodní návštěvníci.

Oli totiž na terase jeskyní instaloval reprobedny, do kterých od rána do večera pouštěl The Rolling Stones, Dylana, Hendrixe nebo Led Zeppelin, alternativu k tehdejší totalitní popmusic. Dnes to možná zní banálně, ale tehdy to byla pro mnohé alespoň krátká chvíle ke svobodnému nadechnutí.

Pokud pomineme výrobu dřevěných a kovových šperků, jeho neustálé fotografování tehdejší totalitní reality či přírody, hodně se věnoval opisování a rozšiřování samizdatů a udržoval kontakty s pražským disentem, navštěvoval bytová divadla a bytové semináře.

Listopadový lídr mimo jiné jednal s vojáky a policií

Jeho organizační a umělecké tendence vyústily koncem 80. let do série uměleckých happeningů s názvem Objekt a živly, které do Hranic přinesly mnoho zajímavých uměleckých performancí výtvarníků jako Luboš Dostál (byl spoluautorem konceptu), Kurt Gebauer nebo grafik Peter Eliáš. Podnítily ale i zájem tehdejší Státní bezpečnosti.

Oliho odpor ke komunistickému režimu i jeho kontakty s disidenty, se kterými se scházel například na slovenských Brízgalkách, jej automaticky vrhly do listopadových událostí 1989. Publikace Listopad 89 v Hranicích uvádí:

„Klíčovou postavou Občanského fóra se stal Vlastimil Helcl, signatář petice Několik vět, který díky svým kontaktům s pražským disentem (Sergej Machonin) i českou emigrací v Norsku (Radek Doupovec) dokázal zajistit potřebné informační toky mezi Prahou a Hranicemi, ale také přísun exilové literatury a rozmnožovací techniky.“

První revoluční dny byly překotné, zdejší Občanské fórum nejenže pořádalo demonstrace, besedy v kině, obcházelo podniky, školy a továrny, ale čelilo i nátlakům a výhrůžkám. Oli Helcl musel například vést vyjednávání se zdejší vojenskou posádkou a policií, aby nezasahovaly proti demonstrujícím.

Vstup do politiky odmítl, místo toho se rozhodl tvořit

Jedním z jeho prvních cílů bylo vytvoření alternativního informačního kanálu v situaci, kdy internet neexistoval, faxy a kopírovací zařízení byly velmi vzácné a televize, rozhlas i noviny kontrolovala státní moc. Později se proto angažoval v obnově vydávání prvorepublikového týdeníku Přehled, jehož první číslo vyšlo 5. ledna 1990.

Původně to byl časopis Občanského fóra v Hranicích, avšak brzy začal fungovat jako městské noviny a v podstatě formoval místní veřejnou diskuzi. Projekt nekomerčních novin vydržel pod jeho šéfredaktorstvím až do roku 1993. Redakci dal znovu dohromady v letech 1994 až 1995.

Před prvními svobodnými volbami v roce 1990 dostal Vlastimil Helcl nabídku kandidovat do tehdejšího federálního shromáždění. S díky odmítl a odešel i ze Zbrašovských aragonitových jeskyní. Odjel do Skandinávie učit se grafický design a poté pokračoval ve studiu techniky sítotisku v ateliéru JEK Print Serigraphy v Bratislavě pod vedením uznávaného Petera Eliáše.

Svoji vlastní reklamní agenturu Design Studio 2H založil v roce 1991. Zaměřoval se na reklamu, grafický a webový design a s velkou radostí navrhoval a vyráběl luxusní kalendáře, sázel knihy nebo vytvářel booklety hudebních nahrávek či koncertní plakáty. Jeho chloubou byla i série výpravných knih o architektuře norských kostelů The Norwegian stave churches pro norské nakladatelství ARFO.

Až do své náhlé smrti se věnoval i vlastnímu uměleckému grafickému designu, fotografování přírody nebo koncertů a s velkou vášní hrál milovaný hokej za tým Bears Hranice, který spoluzakládal. A byl úžasným dědečkem vnukovi Beníkovi.

V pozůstalosti po něm zůstaly nedokončené projekty, krásné fotografie, navržené kalendáře nebo aktuálně trika s antibabišovskou tematikou. Rodina se rozhodla, že bude jeho odkaz a díla s láskou spravovat na připravovaných stránkách www.olivhelcl.com.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pohled na areál cukrovaru v Brodku u Přerova, většinu budov včetně komínů nyní...
Brodek smutní nad koncem slavné éry, po 136 letech jde cukrovar k zemi

Obyvatelé Brodku u Přerova přijdou brzy o zdejší dominantu a důležitý orientační bod – cukrovarské komíny. A nejen je. K zemi půjde většina budov víc než 130...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Posíláme slevový kód, řekl ženě falešný operátor. Přišel ji na tisícovku

O tisíc korun přišla v uplynulých dnech žena z Jesenicka, které zavolal neznámý muž a představil se jako operátor telefonní společnosti volající kvůli slevě....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Olomouckému dopravnímu podniku chybí řidiči, hrozí rušení spojů

Rušení některých spojů může už brzy hrozit cestujícím využívajícím autobusovou hromadnou dopravu v Olomouci. A to z neobvyklého důvodu, kterým je stále...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.