Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Žhavé miliardové téma spalovna. Kraj s ní počítá, do osmi let musí stát

  17:11aktualizováno  17:21
Spalovna je stále ve hře. I pod novým vedením Olomoucký kraj počítá s její stavbou přímo v regionu. Bude ji potřebovat od roku 2024, kdy začne platit zákaz skládek komunálního odpadu. Otázkou zůstává, kde bude stát a zda kraj náročnou miliardovou investici vůbec stihne.

Vizualizace odpadového centra | foto: ZDROJ: www.kr-olomoucky.cz

Proti se v minulosti postavil Přerov, spalovnu nechce ani Zábřeh, o němž se dříve také uvažovalo. Odpor, či minimálně ostražitost proti tzv. zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO) je velmi pravděpodobný na každé radnici. Přesto některá bude v nejbližších letech spalovnu na svém katastru mít. Počítá s tím Olomoucký kraj.

Z vyjádření nového náměstka pro životní prostředí Milana Klimeše vyplývá, že region nemá příliš na výběr. První studie navíc už ukázala, že spalovnu je možné v kraji postavit.

Analýza MF DNES přináší odpovědi na otázky, kde region vezme potřebné stamiliony a co dalšího musí do budoucna kvůli odpadkům vybudovat.

Obří změna v odpadovém hospodářství přijde s rokem 2024. Zákon předepisuje, že za 8 let směsný komunální odpad i ten, který je možné recyklovat, nebudou už obce moci vozit na skládky. Nabízí se tak proměna na energii skrze ZEVO.

A Olomouckému kraji právě prostředek pro zákonem předepsané energetické využití odpadů chybí.

Co dál, řeší kraj s některými obcemi v rámci spolku Odpady Olomouckého kraje. Náměstek Klimeš je přesvědčený, že spalovny, které dnes v tuzemsku stojí, na likvidaci všech odpadků nestačí.

„Jelikož kapacita těchto zařízení není dostatečná pro produkci celého zbytkového směsného odpadu v České republice, Olomoucký kraj a spolek Odpady Olomouckého kraje upřednostňuje vybudování takového zařízení na území kraje,“ uvádí Klimeš.

Vozit odpad jinam: moc nákladné

Odvolává se přitom na již přijatý krajský plán odpadového hospodářství. Náměstek také argumentuje, že nynější spalovny jsou příliš daleko. „Zařízení na území kraje preferujeme z důvodu nákladů na přepravu i nedostatečných kapacit zařízení v přijatelné vzdálenosti,“ doplňuje.

Věří, že spalovna bude v kraji stát. Na celé Moravě je dnes jediné místo, kde se dají odpadky ve velkém proměnit na energii. Jde o spalovnu SAKO v Brně. Klimeš s ní ale nepočítá.

„Její kapacita bude sloužit především obcím Jihomoravského kraje i po případném rozšíření. Kapacity v Čechách také nebudou stačit po zákazu skládkování neupraveného směsného komunálního odpadu,“ vypočítává náměstek, jenž je v úřadu od listopadu.

Hejtmanství tak už má dokonce i představu, kolik odpadu by budoucí ZEVO v Olomouckém kraji mělo zvládnout zlikvidovat. Jde až o 100 tisíc tun. Náklady na vybudování spalovny odborníci odhadli na 1,5 až 2 miliardy. Tato čísla zazněla v březnu na semináři, který zástupci hejtmanství připravili pro představitele více než 150 obcí právě kvůli blížícímu se zákazu skládkování.

Spalovna ano. Ale stihne se postavit do roku 2024?

Důležitou otázkou zůstává, zda je možné stihnout spalovnu coby miliardový projekt v Olomouckém kraji do roku 2024 vůbec postavit.

ZEVO zvládne 3 000 stupňů

Na semináři kraje s obcemi představila firma PGP Terminal technologii, díky níž spalovna dokáže odpad zničit. Dochází tu k přeměně odpadu na prvky a jednoduché sloučeniny, například vodík, oxid uhelnatý a vodu.

„V zařízení se při teplotách okolo tří tisíc stupňů Celsia odpad transformuje na syntetický plyn. Po pročištění se z něj vyrábí elektřina, teplo nebo palivo pro automobily,“ popsal Petr Břenek, generální ředitel společnosti PGP Terminal. Jako vedlejší produkt vzniká sklovitá tavenina, jež má široké využití ve stavebnictví.

Zdroj: www.kr-olomoucky.cz

Náměstek olomouckého primátora Aleš Jakubec připouští, že už teď je možná pozdě.

„Víme, že schvalovací proces je zde strašně dlouhý. Mám obavu, že ani do začátku roku 2024 by se to nestihlo. Šlo by to, pokud nebudou zásadní problémy, pokud se neobjeví nesouhlas různých hnutí či veřejnosti. Ale bohužel tato zařízení se s tímto často setkávají,“ upozorňuje Jakubec. Sám spalovnu přímo v Olomouckém kraji označuje za nejlepší řešení.

Druhá klíčová otázka, zda může ZEVO v regionu vzniknout, je již zodpovězena. Hotový je jeden z prvních a základních dokumentů – studie proveditelnosti.

Na základě dat z krajského úřadu ji zpracovala firma PGP Terminal. „Studie ukázala, že možnost výstavby by byla reálná,“ přibližuje Klimeš. Dotazy na to, kdy a kde PGP Terminal spalovnu vybuduje, ovšem nechává bez odpovědi.

„Pokud bude tento projekt realizován, může se o zakázku PGP Terminal ucházet – tak jako samozřejmě i jiné firmy,“ podotýká a doplňuje, že kraj s touto společností už nespolupracuje. „A to z toho důvodu, že problematika výstavby této jednotky je v České republice velmi složitá,“ uvádí Klimeš.

Cesta ke stamilionům existuje

Jasněji však už na kraji je ohledně zdroje potřebných stamilionů. Jisté je, že obce sdružené v odpadovém spolku na ZEVO přispívat nechtějí. Nabízí se proto spolupráce se soukromou firmou.

„Na základě českého legislativního prostředí se nám jeví jako schůdná cesta PPP projekt. Tedy společný projekt veřejného a soukromého sektoru. Například v Polsku jsou takto budována právě zařízení na energetické využití odpadů i s dotacemi z EU,“ srovnává Klimeš.

ZEVO odmítl Přerov i Zábřeh, nechce jej ani Olomouc

Byť teď ještě není jasné, kde bude spalovna v kraji stát, v minulosti se už pár konkrétních adres objevilo. Často bylo slyšet o Přerovu, místní ji ale razantně odmítli. Tamní zastupitelé posléze odhlasovali, že v budoucnu by ZEVO na jejich katastru museli posvětit přímo Přerované v referendu.

„Momentálně ZEVO neřešíme,“ říká primátor Přerova Vladimír Puchalský. O tom, že by v každém kraji musela stát spalovna, ovšem sám přesvědčený není.

Ve spojitosti se spalovnou byla před lety řeč i o Zábřehu. Také ten byl ale zásadně proti.

„ZEVO nemůže být jen spalovna, která by nás pouze zbavila odpadu. Současně ho musí energeticky využít,“ připomíná starosta František John. ZEVO je proto pro něj místem, kde současně vzniká teplo a také elektřina. „Při celoročním provozu je tak z mého pohledu zajímavé, aby u něj byla nějaká továrna a nesloužilo jen k vytápění nemovitostí,“ míní.

Výrobu tepla zmiňuje i olomoucký náměstek Jakubec. Používá ji jako argument, proč spalovnu nemůže mít přímo krajské město. „V Olomouci to není reálné. Hlavně z důvodu, že je tu modernizovaná teplárna. V ten okamžik by to byla nevýhodná investice. ZEVO je ideální, když máte zastaralý teplárenský systém a vytápí se tak právě odpadem,“ vysvětluje.

Obce teď ladí, jak dát odpadky „na jednu hromadu“

Spalovna ovšem není to jediné, co bude region pro zlikvidování odpadu potřebovat. Hejtmanství po setkání se zástupci obcí oznámilo, že usiluje o dotace na stavbu sedmi odpadových center rozesetých po celém kraji.

Zjednodušeně řečeno mají pomoci k tomu, aby co nejvíce vesnic a měst mohlo vlastní zbytkový odpad dát díky společné logistice obrazně řečeno na jednu hromadu. Čím více ho budou moci za krajský odpadový spolek nabídnout provozovateli ať už kterékoli spalovny, tím lepší podmínky si pro jeho likvidaci budou moci vyjednat.

„Spolek připravuje cestu pro své členy při spolupráci se soukromým sektorem ke společnému energetickému využití zbytkových směsných komunálních odpadů. V současné době je členy spolku 147 obcí. Jelikož se ale jedná především o větší obce a zakládající členy spolku, to jest města, jde o zhruba 75 procent produkce zbytkového odpadu v kraji,“ uzavírá Klimeš.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Mohelnická Hella Autotechnik se zaměřuje především na výrobu světlometů pro...
Policie obvinila devět lidí z krádeže stovky světlometů přímo z továrny

Policisté ze Šumperska obvinili devět lidí z rozsáhlé krádeže světlometů do aut přímo z továrny, ve které se vyrábějí. Podle kriminalistů světlomety odcizili...  celý článek

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Po několikaleté přestávce je Plumlovská přehrada opět napuštěná a tamní voda je...
Sinic v Plumlovské přehradě ubylo, přesto dál platí zákaz koupání

Zákaz koupání na Plumlovské přehradě u Prostějova, který platí od minulého týdne, bude trvat dál. Také poslední odběry z pondělka potvrdily, že ve vodě je...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.