„Nedávno jsme se seznámili s článkem BBC News, který detailně popisuje objevy zneuctěných náhrobků v Prostějově. Máme zájem získat jeden nebo dva náhrobky,“ napsal před pár dny ředitel mezinárodní archivní divize Muzea holocaustu Radu Ioanid rabínovi Louisi Kestenbaumovi, zakladateli americké dobročinné nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer.
„Plně uznáváme citlivou povahu naší žádosti. Předpokládáme, že jakmile je náhrobek odstraněn z místa, kde byl původně instalován, náboženské překážky z hlediska jeho dalšího přemístění možná už neexistují. Doufáme, že získáme vaše požehnání a svolení k získání náhrobků,“ pokračoval v dopise.
Nadace po náhrobcích ze hřbitova, který za druhé světové války zlikvidovala zdejší radnice poté, co ho zkonfiskovali nacisté, pátrá již dva roky. Zatím našla necelých 200 úlomků a usiluje o rehabilitaci hřbitova.
Podle jejího zástupce v České republice Tomáše Jelínka se washingtonské muzeum zajímá nejen o náhrobky, ale i o veškerou dokumentaci ke zničení hřbitova a o to, kdo se na ní podílel a jak byly náhrobky použity.
„Do svých sbírek by muzeum chtělo získat dva fragmenty nalezených náhrobků, které chce v budoucnu vystavit ve stálé expozici ve Washingtonu. Tento požadavek nyní řešíme s rabínem Kestenbaumem a pak oslovíme i příslušné instituce s žádostí o spolupráci,“ řekl Jelínek.
Nadace: Zájem muzea dokládá význam rehabilitace hřbitova
Muzeum holocaustu již vystavuje artefakty ze zničených židovských hřbitovů například v Minsku, Bukurešti nebo v Soluni.
Zachráněné náhrobky |
„Prostějov je zaujal svým rozsahem. Muzeum spolupracuje s řadou institucí v České republice, ale poprvé se zajímá o artefakty ze zničeného hřbitova,“ dodal Jelínek.
Muzeum holokaustu ve Washingtonu je prestižní světovou institucí, kterou založil americký Kongres. Podobně jako izraelský památník Jad Vašem pečuje o památku a výzkum genocidy židovské populace za druhé světové války. Ročně muzeum navštíví kolem dvou milionů návštěvníků.
„Zájem muzea dokládá význam celého projektu rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově v mezinárodním kontextu. Zničení hřbitova rok po transportech naprosté většiny prostějovských Židů do koncentračních táborů bylo pokračováním tehdejší protižidovské politiky, kterou muzeum zkoumá,“ řekl Jelínek.
Náhrobní kameny byly za okupace rozprodány na dláždění
Proti rehabilitaci hřbitova, kde je dnes parčík a lidé tam venčí své psy, však v Prostějově vznikla petice. Objevily se i otevřené antisemitské reakce, které už vyšetřuje policie.
Celá věc získala rovněž mezinárodní rozměr. Nad postojem města Prostějova se v pravidelné zprávě o stavu lidských práv ve světě pozastavila americká diplomacie. V kapitole o antisemitismu zmiňuje odpor představitelů města Prostějova k rehabilitaci (více čtěte zde).
„Jestli to vidí takto, je to zkreslené, protože se snažíme o dohodu, aby se nenarušil chod školy a celé oblasti, nebo narušil jen minimálně,“ tvrdí primátorka Prostějova Alena Rašková. Do sporu se nedávno vložil i šéfporadce premiéra Sobotky Vladimír Špidla jako mediátor.
Nadaci WMSBG Kolel Damesek Eliezer se za dva roky podařilo objevit 179 kamenů, od drobných deseticentimetrových úlomků až po čtyři neporušené náhrobky.
Podívejte se, jak vypadá záchrana nalezených náhrobků
5. května 2017 |
„Nyní se snažíme složit některé náhrobky jako puzzle. Využíváme dobové fotografie. Pokračujeme také díky dokumentaci z roku 1944, kde jsou uvedena konkrétní jména stavebníků, kteří si náhrobky pořídili. Na několik majitelů nemovitostí jsme se obrátili s prosbou, zda nám nedarují volné náhrobky nebo alespoň neposkytnou historické informace. Pokud to bude jejich přáním, můžeme jim garantovat anonymitu,“ vyzval Jelínek.
V Prostějově bylo druhé největší židovské ghetto na Moravě. V roce 1942 odjely transporty prostějovských Židů a v roce 1943 si město koupilo dva zabavené židovské hřbitovy a jeden začalo rušit. Kameny částečně rozprodalo, a tak financovalo koupi.
Kameny skončily převážně jako stavební materiál, nadace jejich úlomky objevila v Seloutkách, Žešově, Sněhoticích, Ondraticích a přímo v Prostějově. Například v Drozdovicích mají lidé z náhrobků vydlážděný dvůr a na kamenech nyní chtějí vydělat. Nadace jim nabídla, že zaplatí zcela novou dlažbu, majitelé však požadují další desetitisíce korun na ruku (psali jsme zde). Zničený židovský hřbitov a část náhrobků se loni staly kulturní památkou.
