Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Židům nic. Spor o hřbitov vyvolal v Prostějově antisemitské nálady

  12:40aktualizováno  12:40
Téměř osmdesát let od holocaustu se v Prostějově probudila protižidovská rétorika. Souvisí se snahou o rehabilitaci židovského hřbitova a zejména se zmanipulovanou peticí proti tomuto plánu. Podepsaly ji tři tisíce lidí a přestože vznikla na základě lží, rada města jí doporučila vyhovět.

Vizualizace možné budoucí pietní podoby bývalého židovského hřbitova v Prostějově. Prostor by orámoval živý plot a doplnila další zeleň společně se zídkou s nalezenými náhrobními kameny. | foto: Kolel Damesek Eliezer

Hřbitov, na kterém jsou pohřbeny dva tisíce židovských obyvatel Prostějova, leží u základní školy a reálného gymnázia. Nyní je tam park, kde lidé venčí psy, a parkoviště. Za druhé světové války hřbitov zlikvidovalo město Prostějov a náhrobky rozprodalo nebo rozdalo. Řada místních s nimi poté vydláždila chodníky či dvorky (psali jsme zde).

O rehabilitaci pamětihodnosti nyní usilují dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer a Federace židovských obcí. Mecenášem je významný rabín Louis Kestenbaum z Brooklynu, který se věnuje záchraně židovských památek ve střední a východní Evropě. Návrh zahrnuje zvýšení piety celého místa, živý plot, rozšíření zeleně a vystavení několika náhrobků.

Jak by mohla pieta vypadat

Proti tomu vznikla petice, její autoři ovšem strašili kompletní obnovou pohřebiště, kácením stromů, rušením laviček, visutými lávkami a využili vizualizaci, na níž je park obehnán zdí. Nadace i město se od toho distancovaly, bylo však už pozdě.

Zmanipulovaná petice odbrzdila protižidovské nálady. Obrázek se zdí řada lidí označila za drzost a na sociálních sítích, internetu, v diskusích a v některých článcích v místním tisku se to začalo hemžit „žiďáky“, „cizáky“, „židozednářskými klany“ či „ultraortodoxními americkými Židy“.

Expert: Takovou štvavou rétoriku nepamatuji

MF DNES má k dispozici některé dokumenty a například anonymní dopis, který koluje po Prostějově a naváží se do jedné veřejně známé osoby (redakce její jméno zná, ovšem s ohledem na ochranu soukromí se jej rozhodla nezveřejnit). Operuje s „židozednáři“, „židovsko-sionistickým spiknutím“ či „americkými žiďáky“.

„Židozednářské klany ovládají dění ve světě! Lidé bděte,“ svěřil se na webu se svými obavami například jistý Jaroslav Kratochvíl. Další písemnosti hovoří o „drzé židovské obci“, „židovské lobby“, „prožidovské kampani“ a apelují na „přesvědčení řádných křesťanů“.

Spory lze řešit kompromisem

Hřbitov je v židovské tradici místem odpočinku, které by nemělo být rušeno. S ostatky by se rozhodně nemělo hýbat.

Kvůli tomu vznikl například známý incident, který přerostl do mezinárodního měřítka, jehož jádrem bylo budování podzemních garáží pro Českou pojišťovnu ve Vladislavově ulici v centru Prahy v roce 1999 na místě židovského hřbitova nebo v roce 2006 výstavba parkovacího domu pro obchodní centrum Plaza v Plzni či podobný případ ve Varšavě.

„Většina těchto kauz se vyřešila nějakým kompromisním řešením a chytrou architektonickou úpravou, aby byly naplněny rituální aspekty a současně umožněno běžné využití prostoru,“ řekl Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity.

Zbyňka Taranta ze Západočeské univerzity, který se zabývá antisemitismem v Česku, to zaskočilo.

„Spor v Prostějově je o podobu nějakého prostoru, kdy na jedné straně je židovská obec, a na druhé straně občané, kteří se obávají, jak bude prostor využíván. Co mě v tomto případě šokuje, je to, že se i v médiích generalizuje a že najednou se objevují američtí Židé, kteří chtějí diktovat. Takovou štvavou rétoriku v českém mainstreamovém prostředí osobně nepamatuji,“ řekl Tarant s tím, že u některých iniciátorů petice se podle něho objevují postranní motivy.

„Nejde o hřbitov, ale o to, že je židovský. Pokud to tak je, dá se mluvit o antisemitismu,“ potvrdil Tarant.

Usuzuje tak z materiálů, které má k dispozici, a z textů v tisku, diskusí na internetu nebo z anonymních letáků, které vyzývají k zastavení „sionistických rejdů“. Minimálně jeden z iniciátorů petice je podle něho v kontaktu s antisemitskou stranou Národní demokracie.

Zahrávají si s hodně temnou stránkou historie, říká ředitel školy

Jediný, kdo proti vlně nenávisti zatím veřejně vystoupil, je ředitel prostějovského Gymnázia J. Wolkera Michal Šmucr.

„Petice vznikla na základě lživých informací a vyvolala hysterii. Lidé, kteří to rozehráli, si zahrávají s hodně temnou stránkou historie. Naprosto chápu, kdyby petice žádala více informací a účast na jednání, ale ona vlastně říká: Židům nic,“ míní Šmucr.

Rehabilitace hřbitova je podle něho naopak pro Prostějov obrovskou šancí, jak se přihlásit ke kulturní tradici, která je jeho nedílnou součástí.

„Zvýšilo by to turistický potenciál a nic by to nestálo. Pouze to, že budeme muset obejít kousek živého plotu. Boskovice nebo Třebíč to pochopily,“ dodal.

Na místo se například na podzim sjeli významní rabíni z celého světa, aby podpořili jeho prohlášení památkou, nedávno se zde pak sešli u příležitosti 200. výročí úmrtí vrchního prostějovského rabína Cvi Jehošui Ha Leviho Horowitze. Modlitbu tehdy pronesl vrchní vídeňský rabín Arie Folger, který patří mezi desítku nejdůležitějších rabínů Evropy.

Návštěvníkům parku se tak naskytl neobvyklý pohled na skupinu rabínů modlících se v parku, hrob význačeného duchovního představitele totiž nic neoznačuje a při akci tak sloužila jako „náhrobek“ deska v jeho podobě.

Podívejte se, jak se rabíni modlili v parku, který býval hřbitovem

Městská rada doporučila petici založené na lžích vyhovět

Jeden z iniciátorů petice, Aleš Michálek, už v prosinci obdržel řadu dotazů MF DNES. Dodnes neodpověděl. V diskusi v ČRo Plus přiznal, že žádný projekt na zvýšení piety celého místa nezná.

„To je termín, který tady létá vzduchem, ale jediné dva konkrétní návrhy, které americká židovská nadace podala, jsou de facto obnovou hřbitova ve tvaru z roku 1940,“ tvrdí Michálek.

Petici s 3 126 podpisy, která chce zcela zachovat stávající stav parku, převzala primátorka Alena Rašková.

„Od počátku jsem měla velký strach, že se může zvednout vlna antisemitismu. Upozorňovala jsem představitele židovských obcí, že stačí málo, jeden impulz, a přidají se další. To je špatné. Návrh na změny musí být přijatelný pro všechny,“ řekla.

Rada nyní doporučila petici vyhovět. Poslední slovo tak bude mít městské zastupitelstvo.





Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.