O rehabilitaci hřbitova dlouhodobě usiluje dobročinná nadace Kolel Damesek Eliezer. Hlavním mecenášem je významný rabín Louis Kestenbaum z Brooklynu, který se věnuje záchraně židovských památek ve střední a východní Evropě. Nadace se zavázala, že náklady na úpravy celého místa uhradí, a městu předložila návrh, jak by lokalita mohla v budoucnu vypadat.
„Předpokládáme, že jednotlivé části projektu budou zpřesňovány na základě jednání s vedením města a dotčenými orgány. Následně připravíme vizualizace se všemi detaily,“ přislíbil zástupce nadace Kolel Damesek Eliezer Tomáš Jelínek.
Nadace navrhuje vymezit historickou plochu hřbitova živým plotem o výšce asi 90 centimetrů. Po dohodě s památkáři by zde nainstalovala nalezené náhrobky, kterých je nyní osm. Veškeré stromy zachová a navíc počítá s rozšířením zeleně. Navrhuje například, aby se zelenou plochou stalo stávající parkoviště, a hodlá vybudovat stejný počet parkovacích míst v nejbližším okolí.
Vyřeší přístup hasičů a dalších složek integrovaného záchranného systému ke škole a na upravenou plochu, kam bude mít samozřejmě přístup široká veřejnost.
Petici provází kresba hřbitova obehnaného zdí
Nadace se zároveň distancovala od kreseb, které využívá místní petiční výbor. Ten jakékoliv změny na místě židovského hřbitova odmítá. Na kresbě je prostor hřbitova obehnán zdí z cihel.
„Vizualizace, která se v posledním období šíří mezi občany Prostějova a na internetu, v žádném případě neodpovídá záměrům nadace nebo Federace židovských obcí. Abychom zabránili šíření nepravdivých informací o našem projektu, připravil architekt Sidej návrhy, jež odpovídají našemu záměru a které jsme předali městu,“ objasnil Jelínek.
Petice proti rehabilitaci hřbitova využívá i další nepravdivé a zavádějící argumenty a doprovází ji kampaň, která jde místy až na hranu antisemitismu. Zatím ji podepsalo několik stovek lidí.
„Říkáme ANO zachování stávajícího stavu parku a jeho okolí před Reálným gymnáziem a Základní školou města Prostějova v plném rozsahu a beze změn,“ stojí v petici. MF DNES žádala o reakci člena petičního výboru Aleše Michálka, do uzávěrky však neodpověděl.
Ze hřbitova je kulturní památka radnici navzdory
Plocha, která městu patří, se v letošním roce stala i přes odpor místní radnice kulturní památkou. Podle primátorky Prostějova Aleny Raškové je k zahájení prací ještě daleko.
„Všechny informace, které od zástupců židovských organizací dostáváme, zveřejňujeme, aby se s nimi mohli seznámit občané. V okamžiku, kdy nám bude předložen návrh včetně technických řešení, zejména přístupových cest ke škole, tak tento návrh zveřejníme a projednáme v městském zastupitelstvu,“ řekla primátorka.
V historii Prostějova má židovská komunita zásadní postavení. V polovině 18. století ve městě žilo kolem 1 800 Židů, což byla tehdy skoro čtvrtina obyvatel. Po Mikulovu bylo prostějovská komunita druhá největší na Moravě. Už v roce 1711 zde vznikla židovská manufaktura na výrobu tapet a majitelem nejstarší továrny na konfekci byl Žid Sigmund Mandl. Narodil se tu světoznámý filozof Edmund Husserl a bydlel zde například dramatik Max Zweig.
Na zdejším hřbitově jsou pohřbeni Husserlovi předkové, Zweigovi příbuzní nebo významný židovský myslitel a rabín Cvi Jehošui Ha Levi Horowitz. Pod zemí před základní školou a reálným gymnáziem leží ostatky celkem 1 924 židovských obyvatel Prostějova. Dnes je zde parkoviště a park, kde lidé venčí psy.
„Zapomenuté“ náhrobky skončily i jako dlažba
V židovské tradici mají přitom hřbitovy důležitý význam, hrobové místo je věčné a platí zákaz rušit klid a mír zesnulého. Prostějovský hřbitov vznikl v roce 1801, ale za druhé světové války ho na nátlak nacistů zlikvidovalo město Prostějov.
Za německého starosty Maxmiliána Girtha koupila hřbitov jako arizovaný majetek radnice a náhrobky město rozprodalo nebo rozdalo firmám a obyvatelům Prostějova a okolí.
Nadace Kolel Damesek Eliezer loni zahájila pátrání po ztracených náhrobcích. Kameny skončily například jako dlažba na dvorku nebo stavební materiál. Zapomenuté náhrobky se už našly v Drozdovicích, Seloutkách, Sněhoticích, Držovicích nebo v Žešově.
