Nynější vzhled místa, kde stál prostějovský židovský hřbitov (pohled z Tylovy...

Nynější vzhled místa, kde stál prostějovský židovský hřbitov (pohled z Tylovy ulice). | foto: Kolel Damesek Eliezer

Do sporů o židovský hřbitov přibyla nová proměnná. Třaskavý dokument

  • 130
Manipulace s fakty, pomluvy konkrétních lidí, operování s antisemitismem či počítání, kolik hlasů by téma mohlo vynést v komunálních volbách. To vše obsahoval dokument, který vypracoval někdo z organizátorů petice proti rehabilitaci židovského hřbitova v Prostějově. Petiční výbor se k němu nyní nehlásí.

Petiční výbor, který v Prostějově zorganizoval podpisovou akci proti rehabilitaci starého židovského hřbitova, rozeslal dokument na několik e-mailových adres ve městě.

Čtyřstránkový dokument, který má MF DNES k dispozici, mimo jiné obsahuje detailní monitoring prostějovské vzpomínky na 200. výročí úmrtí rabína Horowitze, v němž je přesně spočítáno, kolik na akci bylo politiků, novinářů, diváků... Ale také kolik přesně přijelo „židovských aktivistů“ z Prostějova a odjinud.

„Jaký je poměr reálných zájemců o obnovu hřbitova? Zřejmě to vypadá jen na Tomáše Jelínka a několik lidí v ČR, kteří se chtějí na vlně antisemitismu zviditelnit,“ píše se v textu.

Jeho autor či autoři na základě „kvalifikovaného odhadu reálné voličské základny“ spočítali, že přes tři tisíce nasbíraných podpisů pod peticí vynese deset procent voličů.

Vypadá to tedy, že za peticí zřejmě není jen protest proti rehabilitaci hřbitova, ale i další zájmy.

6. prosince 2016

Rozeslaný dokument obsahuje mimo jiné i spekulace a pomluvy. „Ministerstvo kultury uznalo danou plochu jako kulturní památku - zřejmě se jedná o politickou objednávku vyvolanou strachem z pojmu antisemitismus,“ tvrdí například text.

Je to ukázkový příklad manipulace s daty, říká odborník

Zbyněk Tarant ze Západočeské univerzity v Plzni, který se zabývá mimo jiné antisemitismem, považuje dokument za učebnicovou ukázku toho, jak se dá manipulovat s daty.

„Porovnává se počet podpisů pod peticí, které byly systematicky sbírány, s něčím nesrovnatelným, s účastí na jednorázové akci. Na základě toho se dochází k závěru, že je zde nějaká menšina, která se snaží diktovat většině,“ popsal. Náznaky konspirativního myšlení, různé spekulace a odkazy na antisemitismus podle něho slouží k zastrašování.

„Člověk, který není antisemita, nemá potřebu zahajovat každý svůj výrok tím, že není antisemita,“ dodal Tarant, jenž nyní uvažuje o tom, že text vezme do svých hodin antropologické metodologie jako typickou ukázku manipulace.

Proti nařčením v textu se ostře ohradilo ministerstvo kultury. „Tvrzení o jakési politické objednávce je absurdní,“ prohlásila mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Jak by mohlo místo vypadat

Experti podle ní nerozhodují od stolu, ale památky navštěvují a navíc provádějí rozsáhlá odborná šetření.

„Dovoluji si zdůraznit, že ministerstvo kultury se nehodlá stát součástí politického boje o voličskou základnu jakéhokoli subjektu vzbuzujícího nacionalistickou hysterii peticemi a podivnými analýzami s ještě podivnějšími formulacemi ve věci, v níž by člověk předpokládal elementární úctu a soucitný, humánní přístup,“ ohradila se mluvčí.

Petiční výbor: Nejde o oficiální dokument, byl rozeslán omylem

Podobně se ohrazuje někdejší předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek, kterého dokument zmiňuje jako jednoho z mála zastánců obnovy hřbitova a viní jej z toho, že se chce jen zviditelnit.

„Ten dokument ukazuje, jakým zvráceným způsobem lidé kolem petičního výboru o projektu rehabilitace hřbitova uvažují. Vůbec nechápou, jaký význam má pro českou a zahraniční židovskou komunitu,“ řekl.

Podivil se také, jak precizně spočítali „židovské aktivisty“. Argumentovat politickou objednávkou vyvolanou strachem z antisemitismu Jelínkovi připomíná brožurku ideologického oddělení ÚV KSČ z doby normalizace s názvem Sionismus - otec i dítě fašismu.

„Podle ní antisemitismus šíří Židé. Celý materiál lze chápat i jako snahu udělat z petice proti hřbitovu politickou platformu pro komunální volby. Tím by se Prostějov stal skutečně unikátním,“ odtušil Jelínek.

Kromě něho je v analýze jmenován také ředitel prostějovského Gymnázia J. Wolkera Michal Šmucr, který rehabilitaci jako jeden z mála veřejně podpořil. Šmucr celý dokument označil za manifest hlupství.

„Je to bizarní dokument, kdy člověk neví, jestli se má smát, nebo plakat. Já stále věřím, že se najde rozum a otevřené srdce pro nějaké citlivé řešení projektu,“ řekl Šmucr.

Petiční výbor se už k analýze nehlásí. „Analýzu vypracoval jeden ze členů petičního výboru o své vůli a iniciativě. Rozeslána byla omylem a nelze ji považovat za oficiální stanovisko petičního výboru,“ sdělil člen výboru Aleš Michálek.

Spory ohledně hřbitova má pomoci vyřešit expremiér Špidla

O rehabilitaci hřbitova usiluje Federace židovských obcí a dobročinná nadace, jejímž mecenášem je významný rabín z Brooklynu. Hřbitov leží u základní školy a reálného gymnázia v Prostějově, kde je dnes park a parkoviště. Petice jakékoliv úpravy odmítá.

Nadace navrhuje zvýšení piety celého místa, což kromě nesouhlasu vyvolalo i otevřeně antisemitské reakce (psali jsme zde). Rehabilitaci naopak podpořil například římskokatolický olomoucký arcibiskup Jan Graubner (více čtěte zde).

Prostějovští radní nejprve petici podpořili, následně ale souhlas vzali zpět. Mimo jiné kvůli tomu, že její organizátoři používali zavádějící informace včetně nepravdivé vizualizace zobrazující místo obehnané zdí.

Minulý týden se město a zástupci židovské obce dohodli, že spory kolem rehabilitace hřbitova má pomoci vyřešit bývalý premiér i eurokomisař Vladimír Špidla, který je nyní poradcem premiéra Bohuslava Sobotky (podrobnosti zde).