Podle ministerstva je soubor důležitou součástí kulturního dědictví města a místní židovské obce, jejíž historie sahá až do patnáctého století. Prostějovské ghetto bylo druhé největší na Moravě a jeden čas tvořili Židé čtvrtinu obyvatel.
„Nalezené náhrobky a jejich fragmenty dokládají existenci prostějovské židovské komunity v devatenáctém století,“ vysvětlil Tomáš Jelínek, zástupce dobročinné nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer, která po ztracených kamenech pátrá a usiluje rovněž o rehabilitaci hřbitova. Před reálným gymnáziem a základní školou jsou dodnes v zemi ostatky židovských obyvatel Prostějova.
Dobročinná nadace zahájila pátrání po náhrobcích již v roce 2015. Kameny se našly v Prostějově, Seloutkách, Žešově, Sněhoticích a Ondraticích. Starý židovský hřbitov v roce 1943 jako arizovaný majetek koupilo město Prostějov. Náhrobky nechalo vytrhat, poskytlo je na stavební a kamenické práce a rozdalo lidem. Na hřbitově je dnes parkoviště a park, kde lidé venčí psy.
„Jednotlivé kameny byly vybrány ve spolupráci s Národním památkovým ústavem v Olomouci jako příklad funerální tvorby devatenáctého století. Na hřbitově bylo v letech 1802 až 1908 pohřbeno na dva tisíce místních obyvatel. Až v sedmdesátých letech byla u jižní strany hřbitova postavena škola a plocha hřbitova byla proměněna v park a parkoviště,“ nastínil Jelínek.
„Dobročinná nadace WMSBG Kolel Damesek Eliezer a Federace židovských obcí aktuálně jednají s městem jako majitelem pozemku o vhodné formě rehabilitace hřbitova, kam by se symbolicky měly vrátit i nalezené náhrobní kameny,“ dodal.
Proti jakékoliv změně je však petice, kterou podepsalo přes tři tisíce lidí. A to i přesto, že vznikla na základě lživých tvrzení a vizualizace zobrazující park obehnaný zdí. Nic takového přitom nadace nechystala (více čtěte zde).
