Vše začalo tím, že se prostějovská radnice před časem obrátila na Federaci židovských obcí s dotazem, zda by jí neprodala přes 11 tisíc metrů čtverečních nevyužité půdy. Městský hřbitov v Prostějově u výpadovky na Brno totiž pomalu kapacitně dosluhuje.
„Jedna z možností, jak k této věci přistoupit, je nikoliv odkup pozemku, jak navrhujete, ale jeho směna za pozemek starého židovského hřbitova v centru, který je nyní ve vlastnictví města,“ odpověděl na návrh městu předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek.
„Možná by právě toto řešení přispělo ke zklidnění situace a vyřešilo problém ke spokojenosti obou našich stran, ale i celé veřejnosti, která kauzu hřbitova sleduje se značným zájmem,“ dodal.
Prostějovští radní se návrhem zabývali na svém posledním zasedání. A zamítli ho. Jenže neřešili plochu starého židovského hřbitova, který má asi 6,5 tisíce metrů čtverečních, ale jednali o celém parcelním čísle o výměře téměř 20 tisíc metrů. Tento pozemek zahrnuje veškeré okolí, zeleň a přístupové cesty k nedaleké škole. Takovou výměnu radní - vcelku pochopitelně - zamítli.
Federace židovských obcí: Jde nám pouze o plochu hřbitova
Proti takovému výkladu se však vzápětí ohradil Tomáš Jelínek, zástupce dobročinné nadace Kolel Damesek Eliezer, která o rehabilitaci starého židovského hřbitova usiluje.
„Tvrzení, že Federace židovských obcí chce směnit všechny pozemky v okolí školy, je zlomyslná lež, která škodí Prostějovu, a ze vstřícného gesta dělá problém. Již dva roky intenzivně jednáme s vedením města o osudu starého židovského hřbitova, jehož podrobný zákres je přílohou rozhodnutí o prohlášení za kulturní památku a město ho má k dispozici,“ sdělil Jelínek.
Předseda Federace židovských obcí Papoušek se celou věc pokusí vysvětlit zastupitelům, kteří se výměnou budou ještě také zabývat.
„Samozřejmě nemáme zájem o celou parcelu okolo školy, to by nás nikdy ani nenapadlo. Asi došlo k nějakému nedorozumění a já doufám, že to budu moci zastupitelům ozřejmit,“ řekl Papoušek. Výměnu pozemků federace podle něho navrhla jako jednu z možností.
„Nám jde pouze o plochu hřbitova,“ ujistil.
Proč radní řešili celý pozemek, není jasné
Tomáš Jelínek upozornil, že hřbitov židovská obec nikdy neprodala, pozemky jí byly za nacismu zkonfiskovány a nebyly vráceny.
„Prostějov chce rozšiřovat svůj městský hřbitov a židovská obec má ve svém poslání chránit ostatky svých zemřelých, proto je nabídka federace výhodná pro obě strany zvlášť za situace, kdy lze převod pozemků zatížit věcnými břemeny,“ navrhuje Jelínek.
Proč radní města jednali o celém pozemku, a nikoliv pouze o ploše starého židovského hřbitova, není jasné.
„Židovská obec nám nabídla směnu za pozemek okolo školy pod jedním parcelním číslem. Většina odborů se k tomu postavila negativně a rada proto výměnu nedoporučila,“ řekl náměstek primátorky Prostějova Jiří Pospíšil.
„Pokud je město majitelem pozemku, navrhuje, co na něm může být. Kdybychom ho vyměnili s židovskou obcí, měli bychom omezené možnosti,“ dodal další náměstek Zdeněk Fišer.
Spor o starý židovský hřbitov v Prostějově se táhne už řadu měsíců. Židovská obec chce plochu, na které jsou pohřbeny téměř dva tisíce židovských obyvatel Prostějova, kvůli zvýšení piety označit živým plotem a vystavit zde několik původních náhrobků. Dnes je zde parkoviště a parčík, kde lidé občas venčí psy. Město se k plánu rehabilitace staví rezervovaně a trvá například na tom, aby byl zachován přístup ke škole, což ovšem židovská obec zaručuje.
Ministerstvo kultury hřbitov loni prohlásilo za kulturní památku, proti rehabilitaci a úpravám plochy však vznikla petice s více než třemi tisíci podpisů. Objevily se rovněž otevřeně antisemitské projevy, které už vyšetřuje policie. Spor mezi městem a židovskou obcí nyní řeší bývalý premiér Vladimír Špidla jako mediátor (více čtěte zde).
