„Vzpurný kavárník“ Provozovatel Caffé Trieste na Dolním náměstí v centru...

„Vzpurný kavárník“ Provozovatel Caffé Trieste na Dolním náměstí v centru Olomouce Radim Petr se soudí s městem. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Kavárník žaluje Olomouc kvůli pokutě za zakázané posezení

  • 223
Olomoucká radnice čelí žalobě kavárníka Radima Petra, jenž se s městem přel o dříve zakázané zimní předzahrádky. V době platnosti zákazu totiž měl před podnikem stolky a židličky, které hájil jako zázemí pro petici. Nyní chce zpět část peněz, které zaplatil na pokutách. Město to odmítá s tím, že úředníci vycházeli z tehdy platného zákona.

„Neudělal jsem nic, co by město hyzdilo či nějak poškozovalo. Naopak, udělal jsem dobrou věc pro turisty i pro Olomoučany – například pro ženy s kočárky,“ podotýká pětačtyřicetiletý Petr.

Caffé Trieste v centru Olomouce otevřel v srpnu 2012. Později se pustil do boje o tehdy zakázané zimní předzahrádky, před kavárnu natruc postavil stolky a židle.

Vzápětí přišel první ze série trestů od města. Na pokutách kavárník postupně platil stále víc. Ze zhruba pěti tisíc korun se za porušení zákona o pozemních komunikacích dostal i na osmnáct, ale také třeba pětadvacet tisíc.

Kavárníkův truc: ze stolků udělal petiční místo

Stolky ale podnikatel, jenž do Olomouce přišel z Ostravy, ani pak neodklidil. Hájil je jako takzvané petiční stoly, na nichž mohli lidé podepsat petici za zimní posezení.

„Neměl jsem tady předzahrádku, ale petiční stoly, u nichž byly i židličky a kde jsem také obsluhoval. Ale v zákoně není nikde napsané, že by to bylo zakázané,“ popisuje, jak hodlá argumentovat u soudu.

Na své straně má známého olomouckého advokáta Michala Zahnáše, jenž mu své služby sám nabídl.

„Při náhodné návštěvě kavárny pana Petra jsem se seznámil s jeho petiční akcí. Tento způsob tichého protestu proti zavedené praxi neumožnit provoz zahrádek před kavárnou před 31. březnem mi byl sympatický. Proto jsem mu nabídl pomoc,“ vybavuje si Zahnáš s tím, že v té době ještě nešlo o konkrétní pokuty.

Radnice se hájí tím, že úředníci vycházeli ze zákona

Magistrát si ovšem za vyměřenými postihy stojí. Mluvčí radnice Radka Štědrá zdůrazňuje, že o nich nerozhodovalo politické vedení města zastupující samosprávu, ale úředníci reprezentující město jako orgán státní správy.

„Při vydání rozhodnutí vycházel z platné právní úpravy,“ podotýká Štědrá.

Termín, kdy olomoucký krajský soud spor o zimní předzahrádky vyřeší, ještě není určený.

„Správní žalobou se domáháme zrušení rozhodnutí, kterým byla uložena pokuta patnáct tisíc korun,“ upřesňuje Zahnáš. Pokud uspěje, dostane tyto peníze Petr od města zpět.

Další částky, jež kavárník podle Zahnáše při pokutách zaplatil ještě dříve, jsou už ale nedosažitelné.

„K rozhodnutí klienta obrátit se na soud došlo v době, kdy již uplynuly lhůty pro napadení starších správních rozhodnutí,“ vysvětluje advokát, proč se u soudu bude kavárník domáhat jen poslední zaplacené sankce.

Zimní předzahrádky nakonec dostaly souhlas

Dnes už je v Olomouci zimní posezení v období od 1. listopadu do 31. března povolené. Město na něj kývlo vloni na jaře, byť nejde o plnohodnotné předzahrádky.

Majitelé podniků tu například nesmí mít teplomety či jako v létě pódia a ohrazení. Na zimu tak mohou vytáhnout pouze pulty nebo stolky s židlemi.

Mluvčí Štědrá to vysvětluje jako kompromis, jenž se podařilo vyjednat mezi vedením města a památkáři z magistrátu i z olomoucké pobočky Národního památkového ústavu.

Osekaná podoba zimního posezení Petrovi už tolik nevadí. Po plotu kolem vlastní předzahrádky netouží, místo teplometů vsadil na deky.

„Lidé jsou stejně teple oblečeni. Ale nechápu to, protože v jiných městech v České republice i v zahraničí to být může a nikomu to nevadí,“ krčí rameny Petr.

Při vánočních trzích musí stolky pryč, Petr to chce změnit

Ještě jeden boj ho však pravděpodobně opět čeká. Pro zimní posezení před kavárnami či restauracemi na Horním a Dolním náměstí totiž platí omezení, které nařizuje, že v době konání vánočních trhů musí zmizet. A to se kavárníkovi opět nelíbí.

„Před vánočními trhy bychom měli mít přednost. Jsou zhruba měsíc a půl a my dvanáct měsíců v roce děláme Olomouci kulisu, že to není vylidněné a prázdné město. Jde i o ten listopad a prosinec. Nejen kvůli mě, ale i kvůli turistům. Chceme jim ukázat, jak město umí žít a budeme zalézat do nory? Olomouc je krásná a já jim to chci ukázat. Chci, aby to tu žilo jako v Praze či v Českém Krumlově. Myslím, že na to máme,“ zdůrazňuje Petr.

Zimní posezení stále hájí jako oživení části Dolního náměstí a jako dobrou věc pro Olomoučany. I za cenu toho, že za stolky a židle musí platit poplatek za zábor veřejného prostranství.

Na druhou stranu kavárník také nijak neskrývá, že mu posezení před podnikem může přinést i další zisky.

„Určitě. I když sněží či prší, je to pro mě reklama. Je to motivace, protože s vydělanými penězi mohu pořádat další akce. Například v létě další hraní na chodníku, kdy jsme tu každou středu měli hudbu a dobrovolné vstupné jsme vybírali pro postižené děti,“ uzavírá Petr.