Jan Kotris (na snímku) ze státního podniku Diamo ukazuje na propadlinu štoly u

Jan Kotris (na snímku) ze státního podniku Diamo ukazuje na propadlinu štoly u Zlatých Hor. Diamo už dnes na Zlatohorsku netěží, jen zajišťuje čištění důlních vod. | foto: MAFRA

Zlaté Hory koupí bývalou zlatorudnou štolu, chtějí na ni lákat turisty

  • 0
Sen vyznavačů zlatokopecké historie ve Zlatých Horách na Jesenicku je blíž realitě. Zastupitelé se rozhodli koupit od státního podniku Diamo zlatorudnou štolu, kterou chce město zpřístupnit. Doufají, že možnost prohlédnout si podzemní prostory, v nichž se kdysi těžilo zlato, přiláká turisty.

"Máme zlatokopecký skanzen, hornické muzeum, ale pořád máme dluh v tom, že nedokážeme turistům ukázat podzemní prostory vzniklé v minulosti těžbou zlata. Teď věřím, že tento dluh během několika let odstraníme," sdělil starosta Zlatých Hor Milan Rác.

Podobná atrakce je jen několik desítek kilometrů od města ve Zlatém Potoku v Polsku. Polské město láká do atraktivního podzemí turisty už od roku 1996. Ročně jich tam přijedou desítky tisíc.

Zlaté Hory získají takzvanou Poštovní štolu, která patří k nejzachovalejším a nejlépe přístupným částem rozsáhlého systému podzemních chodeb, které horníci za stovky let na Zlatohorsku vykutali.

"Kromě vyčištění a úprav štoly bude potřeba vybudovat obslužný objekt a parkoviště. Půjde o investice v řádech milionů korun," nastínil zlatohorský starosta.

Uvnitř jsou zbytky dřevěného potrubí nebo vodního čerpadla

Milan Rác věří, že na zpřístupnění Poštovní štoly pro turisty získá město dotaci. O zpřístupnění zlatokopeckého podzemí přitom přemýšlejí ve Zlatých Horách už řadu let. Dokonce jsou už zpracované plány, jak podzemí upravit, a jak ukázat vše, co se z minulých staletí zachovalo.

"Uvnitř jsou pozůstatky dřevěného potrubí, korýtka na odvodnění nebo pozůstatky vodního čerpadla," uvedl odborník na zlatohorské podzemí Jan Kotris. V Poštovní štole se podle něj zachovala také hromada dřeva, které za stovky let zkamenělo.

"Dřevo se používalo k rozdělání ohně, který rozpálil horninu. Tu potom horníci polévali vodou. Do puklin vráželi klíny a chodby tak postupně zvětšovali," popsal Kotris.

První zmínka o štole je z roku 1513, kdy se stala součástí historického těžebního revíru. Největší rozmach těžby zažívala v sedmnáctém století. Vedle zlata, se zde v minulosti těžily také měď, olovo, zinek nebo stříbro. Z důlní vody bohaté na síru se potom vyráběl vitriol, tedy kyselina sírová.