Areál Příčná ve Zlatých Horách vybudovaný za desítky milionů korun je moderní, nabídl například jako první v Jeseníkách čtyřsedačkovou lanovku. Má ale problém - lyžaře nepřitahuje. | foto: Libor Teichmann, MAFRA

ZMAŘENÉ DOTACE: Teplé krátké zimy, i tak skiareál Příčná dostal 65 milionů

  • 10
Dobrá investice, nebo jen vyhozené desítky milionů na dotacích od Evropské unie a státu? Takový spor se vede o lyžařský areál Příčná ve Zlatých Horách. Návštěvníky totiž netáhne, neboť je příliš daleko, neleží moc vysoko a v oblasti je v zimě navíc výrazně tepleji než jinde v okolí.

Areál postavený v roce 2007 byl tehdy nejmodernějším střediskem v celém regionu. Měl první čtyřsedačkovou lanovku a taky nejmodernější zasněžovací systém. Evropské fondy a stát byly velmi štědré. Uvolnily na stavbu celkem 65 milionů korun.

Šéfové tradičních jesenických středisek ale už od začátku kritizovali, jak mohla Evropská unie zadotovat areál desítkami milionů korun. Podle nich to bylo mrhání penězi.

„Vyhazovat takhle peníze daňových poplatníků Evropské unie v místě, kde nejsou pro lyžování vhodné podmínky, by mělo být trestné,“ nebral si servítky před lety majitel střediska Bonera na Ramzovském sedle Adolf Bořuta.

„Pokud někdo z veřejných peněz dotuje projekt do cestovního ruchu s tak nízkou pravděpodobností úspěchu, je to proti zdravému rozumu,“ přidal nyní majitel areálu Kaste v Petříkově František Kaštyl.

Pro Čechy je středisko daleko, Poláci zase jezdí raději jinam

Nadmořskou výškou 490-679 metrů patří areál k nejníže položeným střediskům v Jeseníkách. Ještě větším handicapem však je, že leží v místě, kde je v zimě citelně tepleji než například v Branné ležící v obdobné výšce. Proto jsou zde zimy také výrazně kratší než jinde.

Zdejší sjezdovka je navíc sice dlouhá 1 200 metrů, jenže stovky metrů jsou jenom dojezdem k dolní stanici lanovky.

Problém je také s návštěvností. Lidí z vnitrozemí jezdí do areálu ležícího nedaleko hranice s Polskem málo, a Poláci zase buď jedou za lepšími terény až do Jeseníků, nebo zůstávají ve svých areálech, které na polské straně přibývají. Právě tržby od Poláků přitom měly středisko dlouhodobě držet.

Podnikatelé z jesenických středisek se shodují, že komise schvalující takové projekty by je neměla podporovat tam, kde to nemá efekt a kde nejsou odpovídající klimatické podmínky.

„Evropa by měla spíš dávat dotace na modernizaci těch osvědčených,“ sdělil Kaštyl.

Zlatým Horám mnohem více pomohlo otevření štoly

Starosta Zlatých Hor Milan Rác byl vždycky přesvědčen, že Zlatým Horám investice prospěla.

„Nebudu to komentovat,“ odpověděl nyní na dotaz, zda peníze do zlatohorského lyžařského areálu byly vynaloženy smysluplně a skutečně přispěly k rozvoji turismu.

Mnohem přínosnější jak pro samotné Zlaté Hory, tak pro Zlatohorsko, je podle odborníků využít zdejší nesmírně bohatou zlatokopeckou historii. Zlaté Hory mají uznávané muzeum věnované hlavně zlatokopectví a postavily zlatokopecký skanzen na Olešnici, kde se kdysi rýžovalo zlato.

Loni ji pak po zpřístupnění části středověké Poštovní štoly během krátké doby navštívily tisíce lidí (více čtěte zde).

27. června 2015