Změna v rozdělování vybraných daní začala platit od loňska. Zatímco v Praze, Brně, Ostravě a Plzni si dohromady pohoršili zhruba o 1,1 miliardy korun, ve většině ostatních měst a především na vesnicích si polepšili, v některých případech i velmi výrazně.
Někde si díky tomu splní dlouho odkládané plány. Například v Senici na Hané na Olomoucku by dospělí a především děti už desítky let chtěli, aby u místní základní školy stála tělocvična. Dosud na to ale obec nedokázala najít peníze. Nově ale dostává oproti dřívějšku navíc zhruba 4,1 milionu, celkový rozpočet obce je přitom kolem 20 milionů.
Tamní zastupitelé už rozhodli, že peníze navíc poputují na zvláštní účet, ze kterého pak budou využity právě na stavbu tělocvičny.
„Mluví se tady o ní snad už od války. Pokud se nám podaří příští rok sehnat dotace, tak ji postavíme z nich, ale pokud ne, tak nyní máme jistotu, že si ji díky novému rozdělení daní budeme moci postavit sami ze svého. Kdyby se nastavení daní neměnilo, nebylo by to možné,“ řekl starosta Michal Tichý.
I malé obce teď dostávají o miliony korun víc
I jinde se těší z milionů navíc. Na Olomoucku si třeba Luká, v níž žije osm stovek obyvatel, polepšila o dva miliony, třítisícové město Velká Bystřice pak o 7,7 milionu.
„Jsme díky tomu v tuto chvíli schopni zvládnout více investic bez úvěrů, a tedy zadlužení. Jde například o rekonstrukci místního hotelu Zámek, opravy chodníků a silnic ve městě celkově za více než deset milionů a také stavbu dvou nových oddělení mateřské školy,“ shrnul místostarosta Ivo Slavotínek.
Hmatatelný výsledek změny může vidět i šestnáct stovek obyvatel Horní Moštěnice na Přerovsku. Té se příjem z daní zvýšil z 15,5 na 19 milionů.
„Mohli jsme se díky těm penězům pustit do rekonstrukce kulturního domu a zámecké zahrady. Investovali jsme do obecního majetku, do oprav, které bychom si jinak nemohli dovolit. Příští rok třeba hodláme opravit budovy obecního úřadu a pošty,“ shrnul starosta Vladimír Martínek.
Poničené lavičky by jen natřeli, teď mohou nakoupit nové
V nedalekých Kokorách zase za získaného 1,7 milionu mimo jiné zaplatili projektovou dokumentaci kanalizace a čističky odpadních vod, v Bedihošti na Prostějovsku, kde si přilepšili o necelé tři miliony, opravili silnice i chodníky, vyseli trávu a vysadili stromky.
„Můžeme si dovolit nakoupit nové lavičky tam, kde bychom dříve ty ve špatném stavu jen natřeli. Nebo zaměstnat v létě, kdy je u nás turistická sezona, o jednoho člověka navíc. To je velká pomoc,“ pochvaluje si více peněz z daní starostka Branné na Jesenicku Marcela Kozáková.
„Dostali jsme zhruba šest milionů, což je úžasná částka. Opravujeme za to cesty a chodníky. Každoročně jsme na to vydali asi milion korun, teď si můžeme dovolit čtyřikrát víc. Kromě toho jsme mohli z vlastních zdrojů opravit tělocvičnu. Dříve se finance sháněly horko těžko, dotační akce jsme si museli hodně vybírat. Dnes bereme všechno,“ přitakává také starosta Libiny na Šumpersku Tomáš Kobza.
Výjimky potvrzují pravidlo, v nejmenších vískách smutní
Ve Šléglově na druhé straně téhož okresu ale vládne zklamání. Přestože si totiž naprostá většina radnic a obecních úřadů změnu dělení daní pochvaluje, některé z nejmenších vsí na ní příliš nevydělaly, či dokonce i tratí. Což je případ právě vesničky se zhruba čtyřiceti obyvateli.
Tam dostávají nově z daní o 85 tisíc korun méně, což je při celkovém rozpočtu pohybujícím se kolem 700 tisíc citelný zásah.
„V republice tohle postihlo zhruba 32 obcí. Převážnou část financí dáváme na údržbu veřejné zeleně, takže abychom se teď vešli do rozpočtu, museli jsme snížit četnost sekání trávy. Sekali jsme sedmkrát, aby obec byla upravená, když sem lidé jezdí na rekreaci. Teď to děláme jen pětkrát,“ nastínil následky starosta Zdeněk Císař.
Původně přitom podle něj mělo nové nastavení rozpočtového určení daní uškodit nejmenším obcím ještě více, nakonec však byl výpočet upraven. Ovšem Šléglovu to stejně nepomohlo.
„Považoval jsem nastavení rozdělení daní ve vztahu k nám za nespravedlivé a protestoval jsem. My se s tím nějak vyrovnáme, ale šlo mi o princip,“ dodal Císař.
