Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zvířata olomoucké zoo loni projedla 5,7 milionu, nejdražší jsou gepardi

  6:52aktualizováno  6:52
Luxusní čtyřpokojový byt v krajském městě, nebo třeba čtyřiadvacet nových škodovek Fabia. Zhruba tolik ročně projí svěřenci olomoucké zoo na Kopečku. Částka, která loni padla na potravu zhruba 1 700 zvířat, totiž přesáhla 5,7 milionu korun, což v přepočtu na den představuje téměř šestnáct tisíc korun.

Zatím jsou mláďata gepardů narozená v olomoucké zoo loni na Štědrý den malá, v dospělosti ale budou patřit k nejdražším zvířatům zahrady, alespoň co se výdajů na krmení týče. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Nejvíc peněz zoo každoročně utratí za maso, v minulém roce ji přišlo na 1,4 milionu korun. Kopytníkům zahrada nakoupila granule za 1,2 milionu. Za ovoce a zeleninu pro opice, ptáky, nosály či medvědy zaplatila osm set tisíc korun. Jen o sto tisíc méně ji pak stála „neupravená“ potrava v podobě králíků, hlodavců a červů, sarančat a jiného hmyzu.

Na jídelníčku zoo ale nechybí ani lahůdky, kterými by nepohrdli opravdoví gurmáni. Například mořské plody, které zatížily loňský rozpočet zahrady 57 tisíci korunami. Plody moře ale podle mluvčí zoo Karly Břečkové nejdražší položkou ve výdajích na stravu zvířat nejsou.

„Momentálně je to zadní hovězí maso v nejvyšší kvalitě pro gepardy, myšata pro ptáky a speciální směs pro mravenečníky,“ uvedla mluvčí s tím, že přípravek k detoxikaci organismu není v Česku k mání a zoo ho nakupuje v Rakousku.

„Kupuje ho pan ředitel v lékárně za rakouskou hranicí,“ upřesnila Břečková.

Gepardi spořádají denně dvacet porcí hovězího

Gepardi spořádají v přepočtu dvacet stogramových restauračních porcí hovězího denně, tedy dva kilogramy.

„Co do pestrosti jídelníčku jsou nejnáročnější malé drápkaté opice, které potřebují pestrou směs tropického ovoce, nevyjímaje kaki, mango, karambolu a jiné speciality,“ dodala Břečková.

Pracovníci zahrady se přesto snaží potravu svých svěřenců stále vylepšovat. Například masožravcům začala zoo loni kupovat selata.

„Jedná se o kvalitní, v podstatě velmi libové maso,“ uvedla krmivářka zoo Sylva Procházková. Přežvýkavcům, kterým vadila dlouhá a hrubá stébla, zase její kolegové doplnili do stravy sennou řezanku.

Zvířata dostávají do jídla třeba i přípravek pro zvýšení plodnosti

Suroviny ale zoo nevybírá jen podle chuti. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že ošetřovatelé loni začali přežvýkavcům přidávat do krmiva přípravek, který má podpořit jejich plodnost. A také ostropestřec mariánský známý blahodárným vlivem na regeneraci jaterních tkání nebo lehce stravitelné cukry v podobě melasy k doplnění takzvané pohotové energie.

„Po dodání takové energie je přežvýkavec schopen a ochoten přijmout daleko více objemného krmiva, což je pro něj zásadní,“ vysvětlila krmivářka. Porce pro své svěřence ošetřovatelé chystají přímo v pavilonech.

„Příprava stravy jim zabere zhruba polovinu pracovní doby,“ upřesnila mluvčí.

Olomoucká zoo chovala na konci loňského roku 1 733 zvířat ve 377 druzích, jejichž hodnota přesahuje devět milionů korun.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.