Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Krevety, nej hovězí i směs pro mravenečníky. Zvěř v zoo projedla 6 milionů

  12:53aktualizováno  12:53
Křepelky, kohoutci či krevety. I takové delikatesy jsou součástí jídelníčku některých svěřenců olomoucké zoologické zahrady na Svatém Kopečku. I proto zoo, která se stará o více než 1 800 hladových krků, loni zaplatila za potravu pro ně bezmála šest milionů korun. Nejdražší jsou velké kočkovité šelmy a žirafy.

K nejdražším strávníkům olomoucké zoo patří žirafy. Důvodem není cena krmení, ale množství - jedna sežere denně kolem 60 kilogramů potravy. | foto: Tomáš Frait, MF DNES

Podobně jako v minulých letech také loni zoo utratila nejvíce peněz za maso, které ji přišlo na více než 1,4 milionu korun, a jen o něco méně zaplatila za granule pro kopytníky.

Na ovoce a zeleninu pro opice, ptáky, nosály či medvědy pak vynaložila tři čtvrtě milionu a zhruba stejnou částku ji pak stála „neupravená“ potrava v podobě králíků, hlodavců a také červů, sarančat a jiného hmyzu.

Poněkud „nad poměry“ si v zoo žijí obyvatelé mořských akvárií, kterým ošetřovatelé servírují krevety, sépie či chobotnice. Mořské plody loni zatížily rozpočet zahrady 20 tisíci korunami.

Plody moře ovšem podle mluvčí zahrady Karly Břečkové nejdražší položkou ve výdajích na stravu zvířat nejsou.

„Velice nákladné je hovězí zadní v nejvyšší kvalitě, které nakupujeme pro gepardy, levharty a koťata tygrů. Dále pak myšata pro ptáky a speciální směs pro mravenečníky. Jde o přípravek k detoxikaci jejich organismu, který nahrazuje kyselinu mravenčí z přirozené stravy. Kupujeme ho v Rakousku, v Čechách se neprodává,“ uvedla mluvčí.

Nejdražšími strávníky jsou lvi, tygři a žirafy

Nejdražšími strávníky zahrady v přepočtu na kus a den jsou lvi a tygři. Cenově náročným strávníkem je ovšem i žirafa. Nikoliv však kvůli hodnotě krmiva, nýbrž spotřebě, která činí 60 kilogramů krmiva na kus a den.

Kolik projí zvířata v zoo za rok

Maso
1,4 milionu korun
Granule
1,4 milionu korun
Králíci, hlodavci, hmyz
787 tisíc korun
Ovoce a zelenina
750 tisíc korun
Seno, sláma
544 tisíc korun
Vejce
53 tisíc korun
Mléčné výrobky
50 tisíc korun

(zdroj: ZOO Olomouc)

„Cena denní krmné dávky žirafy je tak srovnatelná s gepardem, který za týden zkonzumuje kolem deseti kilogramů masa v nejvyšší kvalitě,“ podotkla mluvčí s tím, že z hlediska pestrosti jídelníčku jednoznačně vedou malé drápkaté opice.

„Potřebují pestrou směs tropického ovoce, nevyjímaje kaki, mango, ananas a jiné speciality,“ dodala Břečková.

Suroviny ovšem zahrada nevybírá jen podle chuti. Svědčí o tom mimo jiné fakt, že ošetřovatelé předloni začali přežvýkavcům přidávat do krmiva přípravek, který má podpořit jejich plodnost. A také ostropestřec mariánský, známý blahodárným vlivem na regeneraci jaterních tkání.

Porce pro své svěřence ošetřovatelé chystají přímo v pavilonech. Příprava stravy jim zabere zhruba polovinu pracovní doby. Olomoucká zoo chovala v závěru loňského roku 1 847 zvířat ve 393 druzích. Jejich hodnota přesahovala osm milionů korun.



Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.