„Obrátily se na nás tři přepravní společnosti. Všechny dostaly pokutu za porušování zaplachtovací vyhlášky v době, kdy v Přerově ještě platila. Nyní, když Ústavní soud vyhlášku zrušil, po nás chtějí peníze zpátky,“ řekl náměstek přerovského primátora Pavel Košutek.
Celkem o vrácení zaplacených pokut požádali tři dopravci. Jeden chce zpět 10 tisíc korun, druhý 15 tisíc a třetí 19 tisíc.
„Někteří z nich dostali pokutu opakovaně,“ upozornil šéf odboru životního prostředí na přerovském magistrátu Pavel Juliš.
Radní proto řešili, zda peníze vrátit, jedinou možností, jak by se to dalo v rámci legislativy vyřešit, byla podle nich darovací smlouva.
„Nakonec jsme ale rozhodli, že peníze vracet nebudeme. Pokuty byly oprávněné a v době, kdy je město udělilo, byla vyhláška v platnosti,“ uvedl Košutek s tím, že pokud by dopravci i nadále trvali na vrácení peněz, museli by se obrátit na soud.
„Předpokládáme, že je to málo pravděpodobné. Náklady na soudní řízení by je zřejmě stály mnohem více než zmíněné pokuty,“ podotkl.
Firmám hrozila za nezaplachtovaný náklad pokuta až 200 tisíc
Vyhlášku zavedli v Přerově v roce 2011. Stanovovala řidičům kamionů, aby v případě, že povezou sypký náklad, jej zakryli plachtou či jinak zabránili znečištění. Cílem bylo zabránit zvyšování prašnosti, která je již tak ve městě vysoká.
„V té době se stavěla dálnice směrem k Říkovicím a Přerovem jezdilo značné množství automobilů s materiálem na stavbu. Zatížení města v tomto směru bylo velmi vysoké,“ podotkl Juliš.
Fyzickým osobám hrozila za porušení vyhlášky pokuta až 30 tisíc korun, podnikatelům pak až 200 tisíc. Podle monitoringu, který pracovníci magistrátu dělali před a po zavedení vyhlášky, se díky ní situace ve městě zlepšila.
„Samozřejmě někteří řidiči jezdili i nadále bez plachty, ale s tím jsme museli počítat,“ dodal Juliš.
Během tří let platnosti padlo za porušení vyhlášky dvacet pokut
Vyhláška se ale nelíbila některým podnikatelům, kterým tím přibyla práce. Někteří pokutovaní provozovatelé vozidel se tak obrátili na soud.
„Krajský soud v Ostravě rozhodnutí odvolacího orgánu i našeho úřadu ve všech případech zrušil,“ připomněla mluvčí magistrátu Lenka Chalupová.
Na základě soudních výroků pak ministerstvo vnitra město vyzvalo, aby vyhlášku zrušilo, údajně také proto, že povinnost, kterou stanovuje, je již součástí zákona o pozemních komunikacích. Přitom stejné ministerstvo v roce 2010 konstatovalo, že vyhláška je v souladu s legislativou. Nakonec spor rozetnul až Ústavní soud, který vyhlášku bez možnosti odvolání zrušil.
„Ústavní soud v prvé řadě napadené vyhlášce vytkl, že stanovením předmětné povinnosti vstoupila do prostoru, který je již regulován právním předpisem vyšší právní síly, konkrétně zákonem o silničním provozu. V něm je stanoveno, že při přepravě sypkých substrátů musí být náklad zajištěn tak, aby nedocházelo k jeho samovolnému odlétávání, a že náklad musí být na vozidle umístěn a upevněn mimo jiné tak, aby neznečišťoval ovzduší,“ uvedla k rozhodnutí mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Město se verdiktu podvolilo. „Znění zákona o pozemních komunikacích je v tomto směru ale velmi obecné. Naše vyhláška měla především preventivní charakter,“ připomněl Juliš s tím, že během zhruba tří let město udělilo okolo dvaceti pokut.
„V době, kdy jsme byli ministerstvem vnitra vyzváni, ať vyhlášku zrušíme, jsme už pokuty neudělovali,“ doplnil.
