V listopadu 89 bylo v Olomouci jen jedno reprografické středisko vybavené tehdy velmi moderními kopírkami Minolta a to v kině Metropol. Patřilo ZD Unčovice a kopírovali tam všem kdo co chtěl, noviny, letáky, brožury. Vypadalo to pro ně na velký malér, ale události šly tak rychle dopředu, že se jim nakonec nic nestalo.

„Moje maminka chodila do sekce psacích strojů. Nosila jim z práce kopíráky, které byly na příděl,“ dodává.

Neplete si to slečna, či paní, s ormigem?

Před Listopadem jsem zaznamenával v lidových hovorech - hospody, ulice a rádiích Svobodná Evropa a Hlas Ameriky, že na vysoké školy v Československu, se dostávají převážně děti komoušů! Nedostal se na VŠ tak komouši nedovolili, výsledek přijímacích zkoušek, nikdo nezveřejnil, neúspěch byl pohodlně vysvětlen. Po revoluci, jsem již o "darebných" studentech nikdy neslyšel! Najednou to byli zcela jiní studenti.

Co by se tak stalo milá mládeži, kdyby jste raději tyto dny věnovali třeba sázení stromků v našich lesích ? NIC, že ano ! Ono ale povalování, popíjení a hraní si na hrdiny chutná lépe, než práce v přírodě, nehledě na to, že specializace, které po většině studujete, nikdo nepotřebuje a práce v lese by vám posloužila nejen ke zdraví, ale i k činnostem, ke kterým i při revolučním nadšení musíte vyhledávat tmavé kouty vaší nepotřebné fakulty !

Filozofové stávkují? To je jedno, protože to nikdo nepozná.