„Sbírka začala vznikat v roce 1986, první model ale přišel už v roce 1969, kdy jsem si poprvé koupil abíčko,“ vzpomíná Struž na legendární časopis „mladých techniků a přírodovědců“, v němž dodnes vychází vystřihovánky ke stavbě papírových modelů.
Některé z nejstarších modelů už olomoucký stavitel nemá, stále ale vyrábí další. Ve sbírce má už více než dvě stovky převážně českých hradů a zámků, na které se specializuje. Vystavené jsou v předsíni jeho panelákového bytu a také v obýváku, který kvůli speciálním policím na modely přestavěl.
„Největší je Bítov, má bezmála metr, nejsložitější byla Litomyšl, jen sloupečků je tam 96. Nejvíce si cením hradu Točník, dostal jsem ho od spolupracovníků, když mi bylo padesát. A nejraději mám chrám svaté Barbory. Byla to patronka dělostřelců a já jsem jedenadvacet let sloužil v armádě, kde jsem právě jako dělostřelec začínal,“ vypočítává Struž.
Ukázka sbírky Jiřího Struže |
O památkách, které staví, má velmi jasnou představu, kolem půldruhé stovky jich sám navštívil. Z Olomouckého kraje postavil šternberský hrad, olomoucký dóm svatého Václava a také zámek v Náměšti na Hané.
Zahraničí pak v jeho sbírce reprezentuje zámek z Francie či známá pevnost Boyard.
„A k tomu také zámek Moritzburg, který jsem si sám koupil. Natáčela se tu pohádka Tři oříšky pro Popelku, a tak ho považuji za součást naší historie,“ doplňuje modelář.
