Ač to tak nemusí vypadat anebo před tím lidé často zavírají oči, některé závislosti jsou mnohem nebezpečnější pro dámy než pro pány. Nebo, aby to nebylo špatně pochopeno, nebezpečné jsou ve svém závěru stejně. Ale něžnější pohlaví jim snadněji a rychleji propadá. Platí to třeba u látek, jako jsou alkohol, předpisové léky (z nich zvláště ty na bolest), ale dokonce také kokain.
A to je trend, kterým je potřeba se zabývat. Na to, že ženy a dívky mohou být k některým závislostem náchylnější, upozorňoval průzkum Národního centra pro závislost a návykové látky při newyorské Kolumbijské univerzitě už před lety.
Jeho autor Joseph A. Califano tehdy zdůrazňoval, že dívky se skutečně mohou stát mnohem rychleji závislými, i když užívají návykové látky v menších dávkách.
„Zatímco muži k nim přistupují spíše jako ke hře, ženy mají větší tendenci je využívat k řešení psychických problémů,“ uvádí konkrétně. Platí to v prvé řadě o alkoholu, který bývá někdy s nadsázkou označován za metlu žen v České republice.
Kde je zakopaný pes? Dámy potřebují mít svůj smysl, cítit potřebnost a užitek. Pro mnoho z nich je v jistém období – často mezi 40. a 50. rokem života – těžké ho najít. Proč? No, to je jasné! Právě v tomto věku zažívají syndrom opuštěného hnízda. Léta letoucí se staraly o děti a ty najednou odešly.
„Svůj smutek jsem řešila nenápadně a plíživě. Ale každý večer jsem si něčeho upila. Nejdřív to byla sklenička, pak ale klidně i lahev vína a panák něčeho ostřejšího,“ vypráví o tom respondentka, které budeme říkat třeba Mája (51).
Stejné problémy ale mívají často manželky, které nemají práci a jsou odsouzeny k tomu být pouze oněmi hospodyněmi. „Tato role jim může zpočátku vyhovovat, ale poté potřebují naplnění. A toho se jim nedostává. Trvá-li to dlouho, chtějí zapomenout, a to co nejrychleji,“ říká kouč Richard Faber s tím, že tomu se pro změnu říká syndrom ženy z domácnosti. Chudší sáhnou po vodce, bohatší po prášcích a droze.
Nebezpečí tkví v tom, že mnoho žen tak činí tajně a ve skrytu svého domova. A mají důvod. „Klasickým paradoxem je, že kultury mají tendenci akceptovat opilost a pití na veřejnosti spíše u můžu než u žen, což může v důsledku posilovat názor společnosti na mužskou nadřazenost,“ vysvětluje Ladislav Dékány, adiktolog a odborný garant Národní linky pro odvykání.
Samoléčba je vachrlatáŽeny se velmi často se svými problémy nesvěřují a snaží se je řešit samy. To má ale dvě strany mince. „Ochota k samoléčbě je na jednu stranu dobrým znamením, protože člověk chce své problémy řešit. Ale na tu druhou je s tím spojena řada rizik,“ varuje adiktolog Ladislav Dékány. Nejenže často sociální izolace, stres, deprese nebo negativní emoce nezmizí. Nebezpečné je i to, že není kontroly nad případnou recesí. „Samoléčba tak ve většině případů vede maximálně ke chvilkovému zvládnutí problému. Bez odborného vedení se po čase závislostní vzorce vrací s ještě větší razancí a dochází k rozvoji závislosti,“ říká specialista. V této souvislosti se mluví hlavně o problematických předpisových lécích. Jejich užívání má mnohdy potenciál přerůst ve velkou závislost. Podle statistik se přitom na tuto cestu do pekel víc vydávají právě ženy. To je vidět už od dob po druhé světové válce, kdy se ženy pracující během konfliktu na mnoha frontách vracely do rolí domácích hospodyněk. To je ničilo, a lékaři jim proto ve velkém předepisovali sedativa na zmírnění stresu a napětí. |
Pokud se tedy žena nezačne léčit sama a dobrovolně, přijde se na její nešvar mnohem později a často až ve chvíli, kdy je návrat do zajetých kolejí už hodně těžký.
„Sama jsem to nezvládla. Musela jsem se regulérně nechat zapsat na léčení. Strávila jsem měsíc odvykáním a musím říct – nebylo to lehké,“ vypráví Mája.
Ještě nebezpečnější než s alkoholem je to s dalšími návykovými látkami. Z nich nejzákeřnější, a přitom zpočátku tak úžasně uvolňující, je pro ženy podle průzkumů kokain.
„Začínají ho užívat dříve než muži a v momentě, kdy řeší problémy se závislostí, berou daleko větší dávky,“ upozorňuje na některé zarážející rozdíly Ladislav Dékány a pokračuje: „Často také hovoří o intenzivnější touze po látce, což je rizikový faktor případné recidivy.“
Otázkou je, jak těmto situacím předejít. Samozřejmostí je mluvit o nich ve chvíli, kdy začnete cítit, že se vám situace vymyká z rukou. To je ale těžké. „Zvláště ženy se snaží co nejdéle si namlouvat, že mají všechno pod kontrolou. A když zjistí, že tomu tak není, stydí se za to a mlčí,“ tvrdí psycholog Timothy Legg. Pak přistoupí k takzvané samoléčbě, s níž to ale není jednoduché. Proto je důležité se svěřit – kamarádce, odborníkovi, partnerovi.
Vyhýbejte se také situacím, které vás nutí své závislosti podpořit. Nastavte si pravidla, vyplňte den činnostmi, nenechte si volnou chvilku, během které byste mohli přemýšlet o sobě nebo o tom, co se vám nelíbí. „Sepište si seznam činností, které chcete udělat přes den a neuhýbejte z toho. Chce to nasadit přísnou disciplínu,“ nabádá důrazně odborník.
Nezapomeňte, že zvláště ženy jsou velice ochotné podřídit se vlivu okolí, ať je jakékoli. Pokud na ně má negativní vliv, nedokáží jen tak přetrhat pouta a potřebují pomoc. „Je velice těžké přestat na nějaký čas chodit s kamarádkami na víno, protože je to přece tak příjemné. Ale právě to je na danou dobu potřeba udělat,“ radí dále psychologický kouč Faber.
Zatímco přítelkyni totiž chvilka u skleničky stačí, závislá žena si doma ještě chuť doživí anebo sáhne po něčem nabuzenějším. Pokud se ničíte sami, pojmenujte přesně spouštěče svých úzkostí a odstraňte je ze života. „U syndromu opuštěného hnízda často pomáhají nové koníčky, změna zaměstnání nebo třeba práce pro charitu. To dává lidem smysl,“ říká Timothy Legg.
Vyhoďte z domova veškeré látky, co vás dráždí, a nahraďte je něčím, co máte rádi – smoothies, exotickým ovocem nebo semínky, které můžete zobat. A ještě jednou připomínáme – mluvte se světem kolem vás. Jenom ten vás může často chytit za ruku a vytáhnout z černé díry.
Teleskopický efekt
|
