Ve Větřní na Českokrumlovsku v pátek hořel dům, ve kterém bydlí Romové. Zapálily jej děti, které si hrály s benzinem. Škoda ale velká nebude - dům byl zdevastovaný podobně jako další v okolí.
Téměř všichni Romové v Rožmberské ulici, kde bydlí zhruba 60 rodin, používají stejná slova - jsme nezaměstnaní, žijeme ze sociálních dávek, bydlíme v pastouškách a máme obrovské dluhy.
"Od doby, co nefungují papírny, tak si akorát půjčujeme a práci hledáme marně. Cikána nikde nevezmou. Kde máme brát peníze? Jedině od lichvářů," vypráví mladá šestadvacetiletá matka, která má dvě děti a živí je sama.
"Akorát tu vzniká ghetto. Podívejte se na vybydlené baráky, to je tak sem hodit bombu a srovnat to se zemí. Vždyť je to ostuda," dodává další, zhruba padesátiletá obyvatelka. Přiznává ale, že za to, jak domy vypadají, si mohou Romové sami.
Větřní na problém nestačí
Větřní je nejzářnějším jihočeským příkladem, jak se radnici nedaří problémy Romů řešit. Na jednom místě na okraji obce v Rožmberské ulici bydlí Romové už padesát let. A roky mají zastupitelé na stole stále stejné problémy a domy jsou pro obec čím dál větší ostudou.
Kromě toho potíže už cítí i obyvatelé. Ti, když chtějí ve vsi prodat svou nemovitost, nemají na trhu téměř šanci. Tedy pokud si neřeknou jen o zlomek ceny.
"Řešení těchto problémů už není na představitelích obcí, ale na Evropské unii a politicích. Bojím se, že Romové budou ty nejsmutnější a nejnešťastnější oběti celého problému," míní starosta Větřní Jiří Kubík.
Často slyší o tom, kde všude už na Romy zaútočili extremisté, věří ale, že tento problém je ještě od Větřní daleko. "Myslím, že žijeme v regionu, který není tak zatížen extremismem. Možná je to ale jen otázka času," krčí rameny.
Potíže i jinde
Potíže s Romy mají i České Budějovice. V ulici Václava Volfa na sídlišti Máj jich žijí desítky. Ceny bytů jsou zde nízké, stejně tak nájemné a kromě vysokoškolských studentů tu nikdo bydlet nechce.
"Většina Romů je na sociálních dávkách. Spousta i krade," přiznává jedna z obyvatelek, 25letá Marika. Českobudějovičtí městští policisté si už blízko problémové lokality otevřeli vlastní služebnu.
"Není to proto, aby se tam strážníci uklidili, ale právě proto, aby byli blíže lidem, kteří jejich pomoc potřebují. Zatím jsme ale větší problémy nezaznamenali," popsala mluvčí strážníků Kateřina Bíro.
Nová lokalita, kde nepřizpůsobiví Romové bydlí, vznikla i v Prachaticích. Radnice tam vybudovala v bývalé ubytovně v Krumlovské ulici 34 bytů, do kterých nyní stěhuje rodiny z historického centra, například z Lázeňské ulice.
Smlouva jen na rok
Prachatice mají ve smlouvách dopředu pojistku: byty pronajímá na rok, když budou Romové řádně platit nájemné, pak dostanou smlouvy na další rok. Dům má i správce, který je zodpovědný za pořádek.
"O byty je mezi Romy obrovský zájem. Třetina z nich se nastěhovala už v červnu, protože neměla vůči radnici a dalším úřadům žádné dluhy," uvedl místostarosta Martin Malý.
Další třetina má dluhy za popelnice či na pokutách do 20 tisíc korun. Nyní se je snaží splatit, aby se také mohla stěhovat. Někteří Romové se domluvili na sociálním odboru a část sociálních dávek rovnou posílají na účet radnice.
"Zbylá třetina má dluhy větší, a ačkoliv slibují, že je zaplatí, tak dokud nebudou uhrazeny, nemohou do nových bytů jít," dodal Malý.
Městští strážníci také častěji lokalitu kontrolují, Romové mají s vedením radnice i pravidelné schůzky, kde své problémy mohou řešit, a zároveň město dohlíží, zda vše funguje, jak má.
