Projížďka na kole po cyklostezce podél Svratky mezi Brnem a Židlochovicemi je příjemná, ale poněkud fádní. Není tu jediná zatáčka. Řeka i cyklostezka postavená na hrázi jsou rovné jako dálnice.
U nedalekých vzrostlých stromů se kroutí původní koryto řeky, z něhož se stala bažina nebo postupně vysychá. Vodohospodáři řeku napřímili v minulém století. Jejich představa byla taková, že když se koryto prohloubí a vystaví se hráze, každoroční rozlivy řeky do zahrad a domů budou minulostí.
Meandry zachránily Ostravu
Při běžných deštích nebo jarním tání dokáže koryto vodu pojmout a uchránit před škodami obce ležící podél něj. Avšak při extrémních lijácích
Zásahy člověka do tokůV roce 1918 byla regulována třetina říčních toků, nyní jich je více než 90 procent. Za sto let ubylo podél řek 80 procent malých rybníků a jezírek. V roce 1918 bylo na území Česka 17 přehrad, nyní jich je kolem 180. Napřimováním říčních koryt se dohromady české řeky zkrátily o třetinu. |
A naopak – třeba zachovaná rozsáhlá plocha meandrů, lužních lesů a luk v chráněné krajinné oblasti podél Odry nad Ostravou zachytila během záplav v roce 1997 celkem 89 milionů kubických metrů vody a zeslabila povodňovou vlnu v severomoravské metropoli o 100 kubíků za sekundu. Tolik protéká v Praze ve Vltavě za normálního počasí.
Proto se nyní začíná investovat do toho, aby se alespoň některé potoky vracely do svých původních koryt. Na takové projekty přispívá i Evropská unie – Brusel platí až 90 procent nákladů. Díky tomu už byl obnoven například původní tok Černého potoka na Teplicku, potoka v Orlickém Záhoří či toku Kněhyně v Beskydech. Vrátit potoku jeho bývalý tvar není levná záležitost – kilometr vyjde minimálně na dva miliony korun.
Zemědělci vyhubili žížaly a na polích se nevsakuje voda
Svůj podíl na tom, že Česko na různých místech devastují povodně, má i zemědělská výroba a průmysl. Biologové hovoří o škodách, které
Rovné toky jsou nebezpečnéPřed 150 lety se řeka Labe v okolí Čelákovic kroutila v ostrých obloucích, jak vyplývá z historické mapy. Nyní je Labe po zásahu člověka napřímené (tentýž úsek na aktuální mapě dole). Voda tudy protéká rychleji a při povodních se nemá kam rozlévat. Může tak způsobit větší škody ve městech ležících dále po toku. |
„Na polích jižní Moravy vymřely vlivem nevhodné lidské činnosti hlubinné druhy žížal. Ty každoročně obnovovaly půdní mikrostrukturu a hloubily chodbičky, jimiž se půda provzdušňovala a do nichž pronikala dešťová voda. Zánik žížal vedl k utužení půd. Krusta na povrchu brání vsakování, dešťová voda odtéká povrchově do řek,“ popsal serveru iDNES.cz Josef Rusek z Ústavu půdní biologie Akademie věd ČR.
Na rozpadu původních, fungujících ekosystémů se podepsaly i zásahy do krajiny, jako rušení remízků, přirozených cest, kácení lesů.
Chybí smíšené lesy
Horské oblasti Česka s jednolitými smrkovými lesy poškozenými kyselými srážkami a kůrovcem a s rozsáhlými pasekami nejsou schopny stáhnout do půdy a podzemních vod déletrvající deště a vodu z jarního tání.
Problémem je podle odborníků také malá druhová pestrost českých lesů. Smíšené lesy totiž zadrží mnohem více vody.
