Když přerovský radní Ivo Kropáč z ODS vloni hlasoval pro změnu územního plánu, jeho hlas pomohl i k tomu, že se v místní části Újezdec náhle proměnila orná půda na parcely pro stavbu rodinných domů. Jinými slovy, její cena stoupla pěti až desetinásobně.
Jenže už zapomněl zastupitelům říct, že právě v Újezdci před časem získal převodem pět tisíc metrů čtverečních půdy. Krátce před změnou územního plánu tam navíc koupil dalších čtyři tisíce metrů, které pak letos přeměnil v sedm stavebních parcel, z nichž už jednu prodal.
Podle přerovské opozice tím radní porušil zákon o obcích a etický kodex zastupitele. Sám Kropáč přiznává, že věděl o chystané změně územního plánu, vinu ale necítí. Tvrdí, že kdyby o takovém dokumentu neměl hlasovat ten, koho se týká, nemohl by pro něj zvednout ruku žádný zastupitel.
"Shrňme si fakta. Pan radní Kropáč v prosinci 2007 hlasoval pro hlavní příjezdovou cestu k rodinným pozemkům v Újezdci, které pak nabyl darovací smlouvou v lednu 2009. V září 2009 zase hlasoval pro změnu územního plánu, přičemž jen pár dní předtím tam stihl ještě koupit další pozemky," popsal opoziční zastupitel Richard Šlechta.
Zároveň připomněl, že Ivo Kropáč znovu hlasoval pro "svoji věc" letos v červnu. Tehdy zastupitelé řešili plánovací smlouvu k výstavbě dvanácti rodinných domů zejména na jeho pozemcích. Podle etického kodexu člena zastupitelstva města Přerova i zákona o obcích by přitom takto zastupitel jednat neměl.
Zastupitel musí o získání výhody informovat, říká zákon
"Člen zastupitelstva obce, u něhož skutečnosti nasvědčují, že by jeho podíl na projednávání a rozhodování určité záležitosti v orgánech obce mohl znamenat výhodu nebo škodu pro něj samotného nebo osobu blízkou, je povinen sdělit tuto skutečnost před zahájením jednání orgánu obce, který má danou záležitost projednávat," je uvedené například v zákoně o obcích.
O tom, zda existoval důvod pro jeho vyloučení z projednávání a rozhodování o této záležitosti, pak měli podle zákona rozhodnout zastupitelé. To se však nestalo. "Stačilo, kdyby to před hlasováním řekl. Mohli jsme tento bod vyjmout a hlasovat o něm zvlášť," namítá Šlechta.
Radní Kropáč se hájí tím, že v případě územního plánu nepovažoval za nutné svou vazbu na Újezdec připomínat.
"Při takové logice by podmínky nesplnil téměř žádný zastupitel. Při hlasování o tak globálním dokumentu, jakým územní plán skutečně je, a podmínce, že zastupitel musí mít trvalé bydliště v Přerově, kdy většina zastupitelů nějakou tu zahradu, pole nebo jinou nemovitost vlastní, by paranoidní představy bránily hlasovat o čemkoliv," řekl Kropáč.
Opozice mluví o možném zneužití pozice...
S tím však nesouhlasí Jiří Kohout z koalice Společně pro Přerov, který sám v Újezdci bydlí. Když se v roce 2005 dotazoval na odboru rozvoje města, dozvěděl se, že radnice chtěla ponechat tyto pozemky bez výstavby minimálně třicet let.
"Nikdo z místních neměl tušení, že to je jinak. Kdo jiný než radní by pak mohl mít exkluzivní přístup k informacím, jak se územní plán Přerova bude měnit? Nabízí se proto otázka, zda politik díky svému postavení a exkluzivnímu přístupu k informacím nevydělal na pozemcích jen díky tomu, že sedí v radě," míní Kohout.
Co je územní plánÚzemní plán je dokument, který ovlivňuje veškerou výstavbu ve městech. Díky němu může doslova přes noc výrazně narůst třeba cena obyčejného pole. Kdo dnes vlastní ornou půdu, může totiž za pár let vlastnit stavební pozemky, jejichž hodnota bude několikanásobně vyšší. "Cena metru čtverečního orné půdy se pohybuje mezi 10 až 100 korunami. Pokud na ní zastupitelé umožní stavět, cena se mnohonásobně zvýší," popsal realitní makléř Tomáš Fanta. Územní plán má většina velkých měst a jeho změny mohou mít zásadní vliv jejich podobu (jak je tomu třeba v Olomouci čtěte například zde). |
I to ale Kropáč odmítá. "To je nesmysl. Plán města třicet let zde nestavět je naprosto nerelevantní, neověřená informace sdělená někým nekompetentním bez rozmyslu," uvedl s tím, že parcelu vlastní jeho rodina už od restituce.
"A za tu dobu jsme my i naši sousedé čelili často až neuvěřitelnému tlaku developerů a nejrůznějších spekulantů. Navíc lokalita obsahuje řadu parcel, jejichž vlastníci podávali podněty pro nejrůznější změny nově připravovaného územního plánu," hájí se radní.
Odmítá také to, že by na celé transakci vydělal. Na druhou stranu však nechce říct, za kolik pozemky koupil.
"Část pozemků jsem získal převodem od příbuzných a druhou část jsem koupil od člověka, který věděl, že se územní plán bude měnit, takže to při prodeji zohlednil v ceně. Bohužel s ním mám dohodu, že cenu neprozradím," dodal Kropáč.
Redakce MF DNES proto oslovila přerovské realitní kanceláře, aby odhadly, jaká by cena pozemku byla před změnou územního plánu a jaká po ní. Většinou se makléři shodli na tom, že rozdíl mohl být minimálně pětinásobný.
"Pokud bych měl říct, kolik bych já osobně za takovou půdu dal, tak po rozmyšlení by to bylo deset až sto korun za metr čtvereční před změnou územního plánu. Dnes se cena může reálně pohybovat od 500 do 1 000 korun za metr. Pokud zde budou inženýrské sítě a silnice, cena se opět znásobí," nastínil například Vladimír Míček z přerovské realitní kanceláře Koruna.
...podle politologů může politika takové jednání stát místo
Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého měl radní Ivo Kropáč před hlasováním vystoupit s tím, že má v Újezdci pozemky.
"Měl to dát určitě vědět. Takové jednání je hodně na hraně a může jít i o zneužití postu. Podobné případy jinde v zemi dokonce stály některé politiky místo na radnici," říká Šaradín.
Nejznámější obdobný případ v kraji se odehrál v Prostějově. Starosta Jan Tesař a jeho zástupce Vlastimil Uchytil si pořídili pozemky nedaleko centra města. Koupili je za zhruba čtvrtinovou cenu, než jaká je dnes v této oblasti obvyklá. Stihli to měsíc předtím, než začala platit nová cenová mapa.
