Jako pestré označuje spektrum divokých a chráněných zvířat, která můžete potkat v olomouckých ulicích, vedoucí zdejší pobočky Agentury ochrany přírody a krajiny Jiří Šafář.
"Neustále se tady objevují nějaké nové druhy, je ovšem těžké mít o nich přehled. Zvláště, když žijí skrytým způsobem života. Olomouc má v tomto výhodu, protéká v ní řeka a má své parky. To s sebou přináší spoustu zvířat," nastínil Šafář.
Na začátku jeho výčtu objevených vzácných živočichů stojí například bezkrunýřka slepá, kolem dvou milimetrů dlouhý korýš. "Ta žije v jedné studni nedaleko bývalého autobusového nádraží."
Poté si ekolog vzpomene na ropuchu zelenou, kterou například slýchává v Nových sadech. "Ve vazbě na parky se u lidských obydlí stále častěji objevují například rorýsi a také netopýři, kteří oproti dřívějšku již celoročně pobývají v našich panelových domech."
Na sídlištích pak vedle nich přibývá také chráněných kavek obecných. "Před dvěma lety jsem na křižovatce ulic Novosadská a Zikova viděl sedět jejich hejno, v němž bylo na 47 ptáků. Mám zkušenost, že ve volné přírodě jich spíše ubývá. Ve městech mají snazší živobytí," vysvětlil Šafář.
V olomouckých parcích se objevili bobři i jestřábi...
Ke svému výkladu o vzácných zvířatech v Olomouci přidal také jestřáby, kteří v olomouckých parcích kvůli letošní vydatné zimě lovili. "Mám potvrzeno, že to byli skutečně divocí jestřábi, žádnému chovateli neuletěli. Zřejmě měli políčeno na holuby."
Olomoucké parky už kromě nich svou návštěvou poctili také bobři, na které mohli podle Šafáře lidé narazit před dvěma lety v Bezručových sadech.
Na bobry si vzpomene také Maria Doubková, vedoucí odboru životního prostředí na Městském úřadě v Přerově. Žijí v nedalekých chovných rybnících u Tovačova. Přímo v Přerově se pak Doubková a její kolegové nejčastěji zabývají rorýsy, netopýry a také ropuchami.
"Žádnou evidenci zvířat ve městě si nevedeme, dozvídáme se o nich až při řešení nějakých problémů, jako je ničení rorýsích či netopýřích hnízdišť a zimovišť při zateplování panelových domů a přechodu žab přes silnice."
Souvislost mezi zateplováním domů a netopýry se vybaví i Martině Cetkovské, pod niž spadá odbor životního prostředí na prostějovské radnici. "Usídlili se na našem sídlišti Edvarda Beneše, kde nyní žijí pod polystyrénovým zateplením." Další zvířata na prostějovském katastru spojuje Cetkovská s tamní říčkou Hloučelou, v níž člověk může najít raky, rybku střevli potoční a kousek dál po proudu ledňáčky či čápa černého.
...v centru Šumperka zase lišky nebo kuny
Široký výčet "městských" ptáků i dalších zvířat uvádí i vedoucí odboru životního prostředí v Šumperku Stanislav Ficnar, podle něhož nad tamními ulicemi poletují především sojky a straky.
"Ty se vyskytují snad na všech jehličnatých stromech, které ve městě máme. Problém je, že zde likvidují hnízda drobnějších zpěvných ptáků. Na sídlištích se pak při zateplování přišlo také na rorýsy." Kromě nich Ficnar upozornil, že se mohou lidé i v centru Šumperka stále častěji potkat také s liškami nebo kunami.
To v Jeseníku, které z valné části leží ve Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, se lidé mohou setkat s čolkem či ropuchami. "Velice častí jsou tady také netopýři, kteří všichni patří mezi silně, až kriticky ohrožené druhy. Zapomenout nesmíme ani na celou škálu ptáků, typickým příkladem je třeba rorýs," uvedl za Správu CHKO její zoolog Dušan Duhonský.
