Sdružení Krásná Morava, které chtělo už letos otevřít v úseku od Postřelmova do Olomouce minimálně čtyři tábořiště se zázemím, muselo kvůli mnoha komplikacím plány upravit a některých se i vzdát.
"Narazili jsme na řadu problémů, o kterých jsme netušili. Budeme rádi, když se nám letos podaří dotáhnout do konce veškerou dokumentaci tak, abychom mohli požádat o evropské dotace. Začít budovat kempy budeme zřejmě moct až příští rok na jaře," řekl projektový manažer občanského sdružení Krásná Morava Jan Machovský.
Vodáci museli zatím upustit od myšlenky na tábořiště v Hynkově nebo Nových Mlýnech u Litovle a i největší kemp v Olomouci-Řepčíně doznal velkých změn. Kromě místa pro stanování budou v Olomouci sprchy a toalety nebo stánek se základním občerstvením. Původně plánovaná restaurace či zázemí pro pořádání koncertů se tam ale nevejde.
"Olomoucký kemp budeme moci postavit na mnohem menší ploše. Ukázalo se, že územní plán tam rezervuje koridor pro vedení severního silničního spoje, navíc je tam i biokoridor, do něhož nemůžeme zasahovat," vysvětlil Machovský.
Nové kempy zarazily územní plány, možná je postaví jiní
Podobně ubírat ze svých plánů museli autoři projektu i v Litovli, kde měl kemp pozvednout úroveň současného provizorního tábořiště. Toto místo ale nesplňovalo podmínky evropských dotací.
"Kemp nakonec vybuduje město Litovel ve spolupráci s oddílem vodních sportů, ale ne v takové míře, s jakou jsme počítali my," doplnil Machovský.
V Nových Mlýnech sdružení rovněž narazilo na územní plán. Ten v místech, která si lidé ze sdružení u řeky vytipovali, zakazuje stavět nové budovy. Umožňuje pouze rekonstruovat ty stávající. Jenomže na rekonstrukce zase sdružení nedostane dotace – ty jsou pouze na stavby nové.
A Hynkov? "Tam bylo problémů nejvíce, asi sedmnáct celkem. Ve hře je však varianta, že tábořiště vybuduje soukromý investor," objasnil Machovský.
Čeká se i na vyznačení vodácké cesty
Kempy kromě toho nemohou začít vznikat bez klíčového dokumentu, kterým je vyznačení vodácké cesty v Národní přírodní rezervaci Ramena řeky Moravy. V úseku zhruba od Litovle po Horku nad Moravou mají totiž vodáci zakázáno na Moravu vjíždět mimo cesty schválené správou Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví.
Povolení nyní chtějí hned dvě sdružení, kromě Krásné Moravy také šumperské sdružení Vodácká Morava, které se od roku 2009 snaží o zlepšení orientace a bezpečnost vodáků na řece Moravě.
"Správa Chráněné krajinné oblasti momentálně řeší žádost, která se týká vyznačení vodácké cesty na části národní přírodní rezervace, a to na toku Malé Vody a Mlýnského potoka mezi Litovlí a Horkou nad Moravou," uvedla vedoucí správy CHKO Litovelské Pomoraví v Litovli Olga Žerníčková.
"Rozhodnuto o žádosti bude v nejbližší době. Nabude-li rozhodnutí právní moci, bude splouvání Malé Vody a Mlýnského potoka v tomto úseku legální," dodala.
Vodáci se možná podívají na desítky let uzavřená místa
Na tento úsek mohou vodáci zatím vyplout jen individuálně, nesmějí se sem ale pořádat hromadné zájezdy. Povolení Chráněné krajinné oblasti by to však umožnilo.
Sdružení Krásná Morava by však chtělo vodáky dostat i do nejkrásnějších koutů přírody Litovelského Pomoraví, což jsou meandry na hlavním toku Moravy mezi Litovlí a Horkou.
"Splouvání hlavního toku Moravy v národní přírodní rezervaci bude pravděpodobně předmětem další žádosti, kterou správa Chráněné krajinné oblasti očekává," vysvětlila Žerníčková.
"Vzhledem k tomu, že v korytě Moravy hnízdí vzácné a na vyrušování citlivé druhy ptáků jako kulík říční, ledňáček říční nebo pisík obecný, správa CHKO bude o věci rozhodovat tak, aby byla zajištěna ochrana těchto druhů – zejména v době jejich hnízdění," podotkla.
Po hlavním toku by tak Morava byla splavná jen pár měsíců v roce, zřejmě hlavně v březnu a také v září. Možnost podívat se legálně do těchto míst, by však i tak byla pro vodáky zřejmě událostí roku.
"Překvapilo by mě, kdyby to ochránci povolili, protože už desítky let to nejde. Ale je to tam krásné, dodnes si ten úsek pamatuju z dětství," podotkl vodák Tomáš Kasal z Olomouce.
