Nechat se obehnat technicky složitějšími, ale matematicky propočítanými hrázemi, nebo vsadit na selský rozum a postavit valy po vzoru starých sedláků? Rozdílný přístup k protipovodňové ochraně už delší dobu znemožňuje dohodu mezi Troubkami a Povodím Moravy
"Otázka protipovodňových opatření rozděluje Troubky na dva tábory. Referendum je jedna z variant, jak to vyřešit. Na příštím zasedání ji proto předložím kolegům v zastupitelstvu ke zvážení," řekl starosta Troubek Radek Brázda.
Technické řešení a ohrázování celé vesnice nabízí Troubkám státní podnik Povodí Moravy. Dva až tři metry vysoké hráze s odlehčovacími studněmi a přečerpávacími bazény by sice stály kolem dvou set milionů korun, ale jsou připravené natolik, že by se brzy mohly začít budovat.
Přesto je troubečtí zastupitelé odmítají a prosazují vlastní řešení. Hráz chtějí o kilometr dál od obce a stavět ji plánují po vzoru předků, kteří pomocí valu v lokalitě Oulehle hnali vodu do lužních lesů za vesnicí. Zastupitelé tvrdí, že takové opatření by nestálo víc než dvacet milionů korun (více čtěte zde).
Řada místních už nechce čekat, začali podepisovat petici
Jenomže v Troubkách přibývá lidí, kteří nechtějí dál čekat. Čtyři stovky z nich se už podepsaly pod petici, jež prosazuje řešení, které Troubkám nabízí Povodí Moravy.
"V roce 1997 moje rodina přišla o dům a na nový jsme si museli vzít půjčku. Loni jsme měli doma vodu znovu. Chtěla bych mít už klid. Nechci už kupovat nábytek s tím, že jej v případě potřeby popadnu a vynesu do patra," vysvětlila Ludmila Hrubá, která v Troubkách spolu s dalšími lidmi obchází sousedy s petičními archy.
Troubky při hrozné povodni v roce 1997, poté opravené o deset let později a vloni při další velké vodě.
Zastupitelé Troubek posuzovali projekt Povodí Moravy už třikrát, ale pokaždé jej s připomínkami vrátili. Vadí jim hlavně to, že státní podnik chce v nejkritičtějším místě stavět hráz na štěrkopískovém podloží a že kvůli tomu bude do obce i přes hluboké izolační stěny prosakovat voda.
"Budeme zavřeni v korytě, obklopeni vodou a pod sebou budeme mít štěrkopísky," vysvětlil obavy zastupitel Troubek a předseda obecní povodňové komise Miroslav Mlčoch.
Naše hráze jsou levnější, zní z Troubek...
Vodohospodáři ovšem kontrují: "Jediné řešení zabývající se problematikou spodních vod, které nyní leží na stole, je projekt Povodí Moravy. Ten počítá mimo jiné s vybudováním 41 odlehčovacích studní. Ty budou bezúdržbové a budou fungovat bez jakékoli potřeby elektrické energie," popsala mluvčí státního podniku Veronika Hrdá.
Troubečtí zastupitelé navrhují vybudovat ohrázování dál v polích jižním směrem až k lužním lesům u Zářičí. Problémy by podle nich vyřešilo i odlehčení přívalových vod nově zbudovaným korytem do lužních lesů kolem Zářičí a směrem na Chropyni.
Podstatné je pro ně to, že hráze budou stát na pevném podloží. Navíc by se daly napojit na podobnou hrázku, kterou loni na podzim obyvatelé Troubek z vlastní iniciativy už obnovili (čtěte také Troubky mají konečně novou hráz, před velkou vodou je ale stejně neochrání). "Naše řešení bude jednodušší a levnější. Přesto se jím nikdo nechce zabývat," poznamenal Miroslav Mlčoch.
V Troubkách už si jednu hráz „podle svého“ postavili. Stojí v místech někdejší selské hráze, která vznikla ve dvacátých letech minulého století, za komunismu ji však zdejší pohlaváři nechali rozorat.
Povodí Moravy ale hráze posunout dál od obce odmítá. Matematický model podle jeho zástupců prokázal, že by se tak zmenšilo území, kam by se voda při povodních mohla rozlévat.
... zhoršily by ale situaci jinde, oponuje Povodí
"Rozsáhlým ohrázováním polí dojde k tak významnému vyloučení plochy, kde se voda až doposud rozlévala, že takto vzdutá voda stoupne při stejném průtoku řádově o půl metru a toto vzdutí dosáhne proti proudu až do Přerova," objasnila Veronika Hrdá.
V případě odlehčení do lužních lesů pod Troubkami by se podle ní zase zvýšilo riziko zaplavení pozemků a nemovitostí kolem Zářičí a Chropyně. "Odtokové poměry by se celkově zhoršily až po Kroměříž, což je zhruba 19 kilometrů daleko," podotkla mluvčí.
Povodí nesouhlasí ani s navazováním hráze na selskou hráz: "Tato hráz je postavená jen jako provizorní a chrání obec pouze částečně - do dvacetileté až padesátileté povodně."
Během katastrofálních povodní v roce 1997 zemřelo v Troubkách devět lidí a škody dosáhly půl miliardy korun. Povodeň, která se Troubkami prohnala loni v květnu, nadělala škody za 400 milionů korun.
